Tisková zpráva: V příštích měsících čeká české školství řada změn a diskusí. Kterým z nich je třeba věnovat pozornost?

EDUin s novým rokem nabízí přehled hlavních témat českého školství pro rok 2021. Podrobnou analýzu stavu českého školství představíme na jaře v Auditu vzdělávacího systému v České republice. Jde o každoročně aktualizovanou analýzu, která popisuje klíčové události předchozího roku pro vzdělávací systém a upozorňuje na témata, která ho ovlivní, případně v brzké době budou ovlivňovat.

Novela zákona o pedagogických pracovnících – Nejdůležitější změnou je uvolnění kritérií pro vstup do učitelské profese, návrh novely je v současné situaci v Poslanecké sněmovně. Bude-li schválena, ředitelé škol dostanou možnost zaměstnávat jako učitele absolventy magisterských oborů bez pedagogického vzdělání s tím, že si toto vzdělání do tří let doplní. „Navrhované řešení není ideální, ale s ohledem na personální nouzi ve školství jde o pragmatický krok, který rozváže ruce ředitelům škol – ostatně ti jsou za kvalitu výuky koncově zodpovědní,“ komentuje novelu programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Vyrovnávání se s nerovnostmi po návratu žáků zpátky do lavic – Mnohé děti neměly v době uzavření škol ideální zázemí a podmínky pro kvalitní zapojení do výuky na dálku. Bude proto potřeba tyto děti identifikovat a pomoct jim při návratu zpátky do lavic. „Bude mimořádně důležité, aby školy po návratu do běžné prezenční výuky tyto děti dokázaly najít a podat jim citlivě pomocnou ruku. Na státu je, aby k tomu vytvořil podmínky – např. mimořádné financování doučování či jiných opatření,“ dodává konzultant a analytik EDUin Karel Gargulák.

Podoba maturit – Testy ve státní části maturitní zkoušky se od letošního roku nebudou známkovat. Studenti získají pouze hodnocení uspěl/neuspěl podle procenta zvládnutých úkolů. Maturitní testy budou také od jara jedinou centrálně hodnocenou částí společné části maturit. Ústní a písemné zkoušky z jazyků budou opět v režii škol. „Tento rok nás podle mého názoru čeká zahájení tolik potřebné debaty o účelu, cílech a obsahu didaktických testů předmětů společné části maturitní zkoušky. Obecně by měly vést k zaměření se na rozvoj kompetencí a vyšších kognitivních cílů učení v souladu se záměry proměny kurikula,” dodává Karel Gargulák.

Přijímací zkoušky na střední školy – Ministerstvo školství pro tento školní rok upravilo podobu přijímacích zkoušek na střední školy. Místo standardních testů, organizovaných společností Cermat, bude na každém řediteli střední školy, jakou podobu přijímací zkoušky zvolí. Vedení školy může uchazeče přijmout jen na základě školou připravených zkoušek, případně zcela bez nich. V českém vzdělávacím systému se tak otevírá šance přijímat studenty ne jednotně na základě systému, který svádí ke drilu, ale na základě nástrojů, které lépe vypovídají o osobnosti uchazečů, jejich vlohách a zájmu o obor. „Díky koronavirové pandemii se pro ředitele škol otevřela šance, jak k přijímacímu řízení přistoupit úplně jinak a ověřit si, zda na dané škole podoba zkoušek funguje a jak se trefí s výběrem uchazečů,” dodává Miroslav Hřebecký.

Financování společného vzdělávání – Ministerstvo školství v uplynulém roce připravilo několik změn, které se dotýkají financování podpůrných opatření – především pedagogických intervencí. O jejich poskytování bude rozhodovat samotná škola a zmenší se tak administrativa. Po změně financování ale ředitelé nebudou nuceni pedagogické intervence organizovat a některým dětem pak mohou chybět. Od letošního roku se nakonec nemění využívání asistentů pedagoga pro děti s některými handicapy. Úřad od tohoto záměru po kritice odstoupil.

Proměna přípravy budoucích učitelů – V roce 2021 má vzniknout inovovaná koncepce pregraduální přípravy pedagogických pracovníků, která bude později promítnuta do opatření na úrovni vysokých škol. „Dle vládou schválené Strategie 2030+ má být posílena pedagogicko-psychologická a didaktická složka přípravy pedagogů v souladu s kompetenčním pojetím kurikula,” dodává Karel Gargulák.

Růst platů učitelů a dodržování vládního slibu – V tarifní složce platu mají učitelům v novém roce růst platy o čtyři procenta. Podle ministra Roberta Plagy dostanou další část, z původního slibovaného devítiprocentního růstu, v nadtarifní složce. Je proto potřeba sledovat, jestli vláda svůj slib plní a učitelé avizované peníze dostanou.

Revize kurikula – V roce 2021 by mělo dojít k zahájení implementace hotové revize rámcového vzdělávacího programu v oblasti Informatiky a ICT. Ministerstvo školství už v roce 2019 zastavilo práce na celkových revizích RVP s tím, že se rozběhnou po přípravě Strategie 2030+. K velké revizi všech vzdělávacích oblastí však stále chybí konkrétní zadání, celkové uchopení i plán realizace. Na konci letošního roku navíc skončil náměstek pro vzdělávání Karel Kovář, pod kterého právě revize spadají. Ministerstvo teď na jeho místo hledá náhradu, je ale otázkou, jestli bude mít o změnách kdo rozhodnout. Přitom právě distanční výuka jasně ukázala, že je potřeba objem učiva snížit a celkově jej provázat.

Implementace Strategie 2030+ – Dokument z dílny ministerstva školství schválila na podzim vláda. Plán pro směřování českého školství v dalších letech se v rámci možností povedl. Teď je potřeba sledovat, jak se podaří strategii uvést do praxe. V roce 2021 má být zahájena implementace a aktivity v celkem 5 oblastech, z nichž část byla zmíněna výše. Vedle toho je nutné bedlivě sledovat první kroky rovněž v oblastech předškolního vzdělávání, středního školství, podpory strukturálně postižených regionů a především pilotáže středního článku podpory a vedení škol či snižování jejich nepedagogické zátěže.

Zacílení prostředků OP JAK a Národního plánu obnovy – Všechny opatření a aktivity spojené s proměnou  vzdělávacího  systému v ČR musí stavět na adekvátních zdrojích. Proto bude mimo jiné zcela klíčové pozorně sledovat na jaké cíle a v jakém objemu, budou vymezeny prostředky z evropských  zdrojů.