← Beduin

Vědí učitelé, jak pracovat s genderovými tématy?

23. 1. 2017

EDUin

Co přinesl týden 16.1. – 22.1. 2017

Témata týdne: Klesá počet dětí s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením, jejich integrace roste plynule. Od roku 2005 postupně klesá počet dětí ve vzdělávacím systému, které si nesou diagnózu lehké mentální postižení. Přesto je v ČR stále ještě mírně nadprůměrný počet těchto diagnóz, alespoň ve srovnání s globálním průměrem. Oproti tomu roste počet dětí s touto diagnózou integrovaných v běžných třídách. Nárůst je plynulý, změna legislativy v roce 2016 jej zásadně neovlivnila. Souhrn připravila na základě dat MŠMT Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Zvýšení platů učitelů v mateřských školách. Ekonom a analytik CERGE-EI Filip Matějka v komentáři pro MF Dnes vysvětluje, proč je důležité investovat do učitelů. Dobré záměry se v českém vzdělávání stávají špatnými reformami. Bob Kartous v bilančním komentáři pro LN poukazuje na konkrétních případech, v čem selhává realizace vzdělávacích reforem. Lze postavit veřejné vzdělávání v ČR na voucherech pro rodiče? Výraznou deregulaci vzdělávání požaduje v petici Libertariánský institut: zrušení školních vzdělávacích programů, Národního ústavu pro vzdělávání a řady legislativních norem upravujících současné veřejné vzdělávání. Ideologie petice je v přímém kontrastu s představami současného vedení MŠMT.

Výrok týdne:

„Propusťte 75 % úředníků a peníze využijte k výraznému navýšení platů učitelů, aby učit chodili ti nejlepší.” Pavel Kysilka, někdejší viceguvernér ČNB a generální ředitel České spořitelny, zakladatel 6D Academy, na konferenci Digitální Česko v pondělí 16. 1. 2017 (Lupa.cz).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

HOLKY MAJÍ BÝT MAMINKAMI ANEB GENDEROVÁ TEMATIKA VE ŠKOLÁCH

Na sociálních sítích a v médiích probíhá debata o tom, zda do učebnic patří genderově nekorektní poezie. Bouřlivou diskusi vyvolal post režiséra Víta Klusáka, který označil báseň Jiřího Žáčka Maminka v čítance pro 2. ročník ZŠ za „debilitu“. „Text sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněn a jaký je záměr autora,“ reagovalo na kritiku MŠMT (ČRo). V této souvislosti jsou zajímavé komentáře pedagogů, kteří se do diskuse zapojili na portále Česká škola. Novinář Petr Honzejk si myslí, že feministky příliš tlačí na pilu (HN), novinářka Silvie Lauder mu vysvětluje, že nejde o boj menšiny proti většině, ale o komplexní proměnu společnosti a postavení žen v ní (Respekt). Na kritiku své básně reagoval i Jiří Žáček mimo jiné výrokem, že není žádný macho a imponují mu sebevědomé a chytré ženy, které se nebojí „mužských“ profesí (Aktuálně.cz), možná proto výchovu svých dětí nechal na svojí ženě a domů spíš dojížděl, jak uvedl v rozhovoru pro Právo v roce 1999. Podle Tomáše Feřteka bychom se měli zaměřit na změnu v realitě a učebnice posuzovat smířlivěji (ČRo). Vít Klusák v reakci na jeden z komentářů později vysvětlil svůj postoj ke genderové nevyváženosti a Erik Tabery pak na citátu z Orwella ukazuje, že jde do značné míry o neuvědomované stereotypy v přemýšlení, a tím pádem je tu naděje na změnu.

JAK UČIT MATEMATIKU. VLASTNĚ JAK UČIT DĚTI VŮBEC

S nedávným zveřejněním výsledků PISA 2015 se opět otevřela otázka, jak je možné, že v některých zemích dosahují markantně lepších výsledků než v jiných. Britská veřejnoprávní BBC publikovala zajímavou reportáž o přístupu k výuce matematiky v Šanghaji (Aj), která – pokud byla hodnocena samostatně – převyšovala ve výsledcích z matematiky dokonce i všechny ostatní asijské země. Reportáž poukazuje zejména na přípravu učitelů, kteří tráví mnohem více času přímo s žáky a i na prvním stupni se specializují (třeba právě na matematiku). Zajímavá je i souvislost s individuálními potřebami žáků: učitelé na prvním stupni obvykle učí dvě hodiny denně a poté tráví více času s dětmi, které potřebují extra pomoc a také diskusí s kolegy učiteli (podobně i na druhém stupni). Třídy v Šanghaji jsou větší, ale hodiny jsou kratší (35 minut plus 15 minut přestávka). Učivo na prvním stupni je mnohem méně koncentrované, k učení se přistupuje s ideou, že děti si musí nejprve dobře upevnit své základy a teprve poté mohou přistupovat k náročnějším úkolům. Zlomky tak přicházejí na řadu až ve 4. nebo 5. třídě, teprve když děti dobře zvládají násobení a dělení. Míra praxe, stejně jako orientace na porozumění základním principům učení, jsou často předmětem kritiky v přístupu českých fakult připravujících učitele. Proti tomu se na jaře 2016 ohradil děkan PedF MU Jiří Němec, který tvrdí, že student či studentka jeho fakulty stráví praxí 400 hodin za studium (portál MU). Právě na brněnské fakultě vznikla iniciativa Otevřeno, která si klade za cíl reformovat studium na pedagogických fakultách k větší smysluplnosti. V souvislosti se změnou v přístupu k výuce dětí s důrazem na větší zapojení, motivaci a chuť k seberozvoji je nutné poukázat na Hejného metodu, která vznikla právě jako didaktický přístup k výuce matematiky.

ŠKOLNÍ EXPERIMENT TŘETÍ VLNA JAKO DALŠÍ DŮKAZ JEDNODUCHOSTI SKUPINOVÉ MANIPULACE

Portál iDNES.cz přinesl zajímavý článek o experimentu učitele Rona Jonese z roku 1967 (Wikipedia). Během tří dnů proměnil řadu svých žáků v ochotné posluhovače totality a zároveň vyvolal vzpouru na obranu demokracie. Experiment spočíval v založení hnutí, které hlásalo disciplínu, uniformitu a zároveň omezování určitých lidských práv. Hnutí se rychle rozrostlo z jedné třídy na celou školu. Zasáhlo samotného učitele, jenž zpětně doznává pocit důležitosti a narůstajícího egoismu. Společně s Milgramovým experimentem (videozáznam na Youtube) a Stanfordským vězeňským experimentem psychologa Philipa Zimbarda (oficiální webová stránka s řadou doprovodných materiálů) jde o pádné důkazy o jednoduchosti skupinové manipulace na základě působení určité autority a osvojení si konkrétní společenské role v atmosféře, která efektivně omezuje přijetí vlastní odpovědnosti za jednání. Jde o jednoduše pochopitelné fenomény, jejichž zařazení do výuky na základních a středních školách nic nebrání.

DEGRADACE KVALITY VYŠŠÍHO VZDĚLÁNÍ KONTRA POTŘEBA PŘÍSTUPU K NĚMU PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST

Vyšší vzdělání přestalo fungovat jako obrana proti demagogii, soudí vysokoškolský učitel Tom Nichols v Chronicle of Higher Education (překlad do češtiny v Britských listech). „Instituce college nejen že selhává ve svém poslání vzdělat mladé muže a ženy, ale také v úkolu poskytnout základ civilizačního vědění, na němž stojí informované hlasování a občanská participace. Tato selhání ohrožují stabilitu a budoucnost americké demokracie,” píše Nichols a poukazuje na podvodné vysoké školy, inflaci titulů, klientský přístup ke studentům a změnu vztahu mezi učitelem a studentem. Bob Kartous reaguje v komentáři tamtéž, v němž upozorňuje na často nereflektovaný, několikanásobný nárůst počtu studentů na VŠ, s tím nutně spojený pokles kvality, na druhou stranu na nebezpečí snahy omezovat přístup ke kultivujícímu vyššímu vzdělání široké populaci a nutné reformy s tím spojené.

Inspirace z (a do) praxe