EDUin 8. 4. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
na Slovensku se rozhodli dětem ve školách omezit používání mobilních telefonů
chystají se další škrty, stát má proplácet základním a středním školám 95 procent hodin
ministerstvo školství a Národní pedagogický institut představili revizi RVP
Týden stručně
Mobily nemají používat žáci od 1. do 3. třídy v prostorách školy vůbec. Ve vyšších třídách bude užívání povolené jen pro potřeby vzdělávání. Zatím není jasné, kdy přesně začne zákaz platit, protože nové opatření na Slovensku ve formě zákona ještě musí projít parlamentem, píše Deník N. V Česku jsou podle oslovených odborníků názory různé. „Tvářit se, že to neexistuje, je krok zpět,“ říká například předsedkyně Učitelské platformy a učitelka angličtiny Petra Mazancová. Dobré zkušenosti s omezením mobilních telefonů má například Libuše Třískalová, předsedkyně Asociace výchovných poradců. „Žáci mezi sebou o přestávkách komunikují, nekoukají do mobilů,“ říká Třískalová, která je také zástupkyní ředitele na základní škole ve Starém Kolíně. V Česku plošně omezené telefony ve školách nejsou, každá jejich využívání řeší individuálně.
O dalších chystaných škrtech ve školství informuje TN.cz. Vláda schválila návrh, který sníží maximální počet hodin financovaných státem na základních a středních školách. Tím se má snížit počet učitelských pracovních míst, kterých je podle ministra školství Mikuláše Beka moc. Podle schváleného návrhu bude stát oproti současnému stavu hradit 95 procent hodin na základních a středních školách. „Hlavní problém současného systému je ten, že generuje neočekávaně vysoký nárůst kapacit na školách, tedy asi 4 000 nových učitelských pozic každý rok, což brání růstu učitelských platů,” řekl ministr školství Mikuláš Bek.
Ten, kdo chce na obor s maturitou, musí složit jednotnou přijímací zkoušku od Cermatu. Ta se koná 12. a 15. dubna, pro obory víceletých gymnázií pak 16. a 17. dubna. Podle některých rodičů se ale obtížnost testů zvyšuje, jak píše portál iRozhlas. Daniel Münich z akademického pracoviště CERGE-EI podotýká, že nezáleží na tom, zda jsou testy meziročně porovnatelné, důležité je pořadí žáka mezi ostatními uchazeči v daném roce. Rozhodující je tak podle něj především kapacita škol. „Žák se neučí, aby uměl látku na úrovni nutné ke studiu na zvolené škole, ale aby ji uměl lépe než ostatní uchazeči o nedostatkové školy,“ řekl Münich. Maturitní obory středních škol ve všech formách studia včetně oborů s talentovou zkouškou jsou podle posledních dostupných dat první volbou více než 123 tisíc uchazečů, z toho v denním studiu asi 119 tisíc žáků. Ke studiu na střední škole včetně oborů bez maturity se hlásí asi 157 tisíc lidí. O studium na osmiletých gymnáziích se uchází asi 19 500 dětí, kapacita je zhruba poloviční. Na šestiletá gymnázia se hlásí necelých 7 800 dětí, úspěšných může být z hlediska kapacity asi 30 procent.
Aby se z nově představeného dokumentu nestal jen další idealistický papír, záleží na několika faktorech. Je to nadšení učitelů, zapojení rodičů i aktivním přístupu ministerstva, vyjmenovává pro Seznam Zprávy Václav Dolejší. Podle něj vypadá krok k modernizaci zkostnatělého českého základního školství nadějně, protože existuje elementární shoda mezi odborníky i hlavními politickými silami, co a jak se má změnit. Fakt, že původně měla být revize RVP hotová už v září 2022, nebo to, že shoda není na všem, je podle Dolejšího méně podstatný problém. „Ten je dnes jinde – existuje riziko, že smělé plány narazí na realitu sboroven. Tedy na odmítnutí desetitisíců učitelek a učitelů, z nichž jsou mnozí konzervativní a žádné novoty nechtějí,” píše v komentáři Dolejší a upozorňuje na to, že revizi musí přijmout učitelé.
Výrok týdne
„Vždyť to máme od začátku v programovém prohlášení vlády. Oni předložili rozpočet úplně mimo to, co jsme slíbili, že dostanou učitelé. A náš ministr školství Mikuláš Bek pak musel investovat enormní úsilí, aby vyjednal, co od začátku bylo jasné, že nakonec dostane. Bylo to až nedůstojné. Vláda má přece nějaké priority a ty musí naplnit svým rozpočtem. A nesmí to být tak, že je naplní jenom tam, kde má ODS svého ministra,” Více zde:
vysvětluje v rozhovoru pro Info.cz Jan Farský ze STAN, jak probíhalo vyjednávání o rozpočtu ve školství, kde podle něj chybí 30 miliard korun.
V souvislostech
V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později. Připomínky chce ministerstvo školství vypořádat ještě letos, takže veřejnost bude mít čas na poznámky jen do konce května. Resort je pak probere, do dokumentu zapracuje a revizi rovnou schválí bez dalšího kola veřejné diskuze.
Co představený dokument revize přináší pozitivního? Skutečně v něm došlo k provzdušnění a redukci obsahu učiva, více se klade důraz na dovednosti, větší prostor pro vytvoření vlastního vzdělávacího programu dostávají i školy, myslí se i na wellbeing a školní klima. Současně ministerstvo ví, že musí školám dát dostatečnou podporu, proměnit zkoušky a udělat osvětovou kampaň tak, aby revizi přijali učitelé i rodiče. Pokud totiž pedagogické sbory revizi nepřijmou, je v podstatě zbytečná, protože se ve výuce nic nezmění.
„Ministerstvo se však hodně spoléhá na samotné kurikulum ve smyslu: když se změní rámcový dokument, změní se i samotné vzdělávání. Tak to ale není a víme to už 20 let, kdy jsme na to podobně hodně spoléhali při první revizi. Nic výrazného se ale nestane, pokud ji nepřijmou učitelé,” vysvětluje analytička EDUinu Lucie Slejšková. Učitelé a ředitelé jsou ti, kdo nakonec do tříd samotnou změnu přinesou. A pokud nebudou mít dostatečnou metodickou podporu, budou se držet toho, co znají, a vyučovat stejně jako doteď.
Návrh upraveného rámcového vzdělávacího programu pro základní školy ukazuje i konkrétnější změny. Nová jsou průřezová témata, jako je Péče o wellbeing, Společnost pro všechny či Udržitelné prostředí. Geografie se stala samostatnou oblastí, v Umění a kultuře nově nalezneme prvky hudební, taneční a dramatické výchovy. Zcela nový je také obor Osobnostní a sociální výchova.
O tom, jak má do budoucna vypadat výuka cizího jazyka, ale MŠMT zatím nerozhodlo. „Ministerstvo se kloní k volitelnosti, tedy že škola musí výuku nabízet a žák si může vybrat, ale nemusí. Z celého dokumentu je vidět a cítit, že se ministerstvu nechce o výrazně sporných věcech rozhodovat. Místo toho, aby zaujalo určité strategické stanovisko a řeklo například ‚máme data a tento názor a chceme, aby to takto bylo, takže připravíme i potřebná opatření‘, to neudělá a nechá rozhodnutí na veřejné konzultaci. Je to trochu alibi, navíc veřejná diskuze nám nepomůže, protože názory budou extrémně polarizované,” popisuje Lucie Slejšková s tím, že o některých zásadních tématech, která navazují na revizi, ministerstvo zatím neříká nic konkrétního. „Zejména o uzlových bodech a ověřování výsledků učení, o způsobu hodnocení. U nich nemáme představu, jak konkrétně si je úřad představuje,” dodává analytička EDUinu. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus dále například popisuje, že kurikulum je potřeba přizpůsobit době, která se rychle mění.
Z edukalendáře
10. 4. → Praha/Brno/Olomouc → Noc vzdělávání: Učím kompetentně
Autor článku:
EDUin
