Většina škol udělala v on-line výuce obrovský pokrok. Desetina ředitelů si ale s její organizací stále neví rady

Co přinesl týden  15. 3. – 21. 3. 2021

Krátce:

• Místo deváťáků 1. stupeň a praktická výuka. Úvahy o otevírání škol opět provázejí spory o nákup testů. Děti se do škol začnou vracet nejdříve v druhé polovině dubna, řekl na jednání ve sněmovně ministr Jan Blatný, podmínkou je pravidelné testování (irozhlas.cz). Pro ministra Plagu bude mít při návratu do škol nově prioritu návrat 1. stupně a obnovení praktické výuky na středních i vysokých školách. „Naproti tomu například v případě devátých tříd základních škol už priorita jejich prezenční přítomnosti odeznívá,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová (ceskenoviny.cz). Ve čtvrtek vláda rozhodla, že testů se má pro začátek zakoupit 5 milionů. Kvůli tendru na jejich nákup se ministr Blatný dostal do sporu s premiérem Babišem. Podle usnesení vlády měl totiž pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR) připravit seznam vhodných antigenních testů. Blatný ale na tiskové konferenci řekl, že SSHR má vybírat ze seznamu jeho úřadem již udělených výjimek a že on do tendru už zasahovat nebude (ceskenoviny.cz). Vysloužil si za to kritiku od premiéra Babiše, kterému se nelíbí, že by státní rezervy měly testy vůbec testovat. Podle něj se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo udělat ze Správy státních hmotných rezerv zkušební laboratoř (irozhlas.cz). Premiér poslal ministrovi vytýkací dopis, ve kterém upozorňuje, že výjimek bylo uděleno kolem pěti set. Trvá na tom, aby ministerstvo zdravotnictví testy prověřilo a pro vypsání tendru poskytlo SSHR technické parametry vhodných testů (seznamzpravy.cz). Nové zadání dostala SSHR v noci z pátku na sobotu. „My jsme okamžitě zahájili přípravu této zakázky. Ještě během noci obdrželo mailem poptávku 249 firem. Uzávěrka je v úterý ve 12 hodin. A já věřím, že bude z čeho vybírat,“ cituje irozhlas.cz šéfa SSHR Pavla Švagra.
• K očkování se registrovalo 175 tisíc pedagogických pracovníků, zájem jich projevila naprostá většina. Pedagogických pracovníků je ve školství asi 190 tisíc. „Valná většina učitelů by se k vakcíně měla dostat během následujících týdnů,“ citují Hospodářské noviny ministra Roberta Plagu. Připomínají také, že učitelé jsou co do počtu nákaz třetí nejpostiženější profesí za hasiči a policisty. Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého se zájem v jednotlivých regionech liší (idnes.cz). Například v Královéhradeckém kraji už dostal vakcínu zhruba každý pátý učitel. „Na pedagogické pracovníky připadá asi 25 % dávek,“ řekl krajský koordinátor očkování Jaroslav Malý (vrchlabinky.cz). Očkováním učitelů se zabývali poslanci, nelíbí se jim, že při něm není zachován postup od nejstarších k nejmladším (lidovky.cz).
• Více rodičů než obvykle usiluje pro své dítě o odklad. Nechtějí, aby se v 1. třídě učily na dálku. Vedle toho rodičům vadí i to, že se nemohou jít do školy podívat a seznámit se s učiteli nebo že by jejich prvňáček měl při výuce nosit roušku. Hodně rodičů dětí, které chodí se synem do školky, odklad zvažuje, i když ho děti mít nemusí. Za normálních okolností by to neudělali,“ cituje Markéta Rizikyová matku pražského předškoláka (lidovky.cz). Ředitelka pražské pedagogicko-psychologické poradny Galina Jarolímková ale upozorňuje, že se s plošnými odklady nepočítá.
• Senát s velkou převahou přijal novelu, která zakotvuje další cestu k učitelské profesi. O prosazení senátního pozměňovacího návrhu, který by z novely zákona o pedagogických pracovnících „vyškrtl“ paragraf 9a umožňující na tři roky jako kvalifikované ve školách zaměstnat absolventy jiných než učitelských oborů, se pokoušeli zejména sociálně demokratičtí senátoři. Získali pro něj ale jen 9 z 60 odevzdaných hlasů (senat.cz). „Senát chce ve shodě s ministerstvem školství upravit financování učitelů v základních uměleckých a vyšších odborných školách. Novelu, která má uzákonit poměr učitelských platů k průměrné mzdě, tak bude muset znovu posoudit sněmovna,“ píše ČT24.
• Jak udržet motivaci dětí při výuce na dálku? Pomůže organizace pracovního místa i práce v menších skupinách. Psychoterapeut Jan Vávra a učitelka Andrea Tláskalová dali každý dohromady své desatero s radami pro rodiče a pro učitele, jak mohou pomoci dětem s tím, aby během dlouhých hodin před monitorem úplně neztratily chuť k učení (ceskapozice.cz).
• K jednotným přijímacím zkouškám se přihlásilo o deset tisíc žáků méně než vloni.Letos je musí využít pouze víceletá gymnázia. O podobě přijímaček na čtyřleté maturitní obory rozhodoval ředitel školy. Přihlášených je podle Cermatu celkově 84 tisíc žáků, ubylo nejen přihlášek na čtyřleté střední odborné školy a na učební obory s maturitou, ale i na víceletá gymnázia (ceskenoviny.cz). Počet uchazečů o studium na střední školu, kteří budou přijati bez přijímaček, Cermat nezná. Například v Praze se to týká spíše jen některých oborů. „Bez převisu přihlášek podle údajů pražského magistrátu zůstaly třeba obory stavebnictví, zahradnictví nebo gastronomie,“ píše Blesk.

Výrok týdne: „Určitě si budou více vážit sociálních kontaktů. Myslím, že by se nejdříve měl vrátit 1. stupeň a pak děti ze všech nových ročníků. Myslím tím třeba 6. ročník nebo 1. ročník střední školy. Maturanti a deváťáci už to zvládnou. A zvládnou to i díky tomu, že už mají vytvořené sociální vazby ve třídách. Ale u nových žáků, kteří se zatím téměř nepotkali, nepoznali se, tam to bude hodně obtížné,“ odpověděla učitelka matematiky a informatiky (a finalistka loňské Global Teacher Prize) Štěpánka Baierlová na otázku, zda děti po návratu do škol budou jiné (DVTV.cz).

V souvislostech: 

• VĚTŠINA ŠKOL UDĚLALA V ONLINE VÝUCE OBROVSKÝ POKROK. DESETINA ŘEDITELŮ SI ALE S JEJÍ ORGANIZACÍ STÁLE NEVÍ RADY

Rok po uzavření škol vydala Česká školní inspekce (ČŠI) svou další, v pořadí již třetí zprávu o stavu distanční výuky v Česku. Vyplývá z ní, že školy během posledních dvanácti měsíců udělaly velký krok vpřed. Neplatí to ale pro všechny školy a učitele, ani pro všechny žáky, minimálně 10 tisíc žáků ze školy úplně vypadlo. „Můžeme to považovat za spodní hranici kvalifikovaného odhadu,“ řekl během tiskového briefingu k představení výsledků šetření ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školy podle něj už v těchto případech většinou vyčerpaly své možnosti, ne všude se ale daří spolupráce s dalšími institucemi, především OSPOD.

Jsou tu stále žáci, kteří se sice vzdělávají, ale pouze formou na dálku zadávaných úkolů. Část jich stále nemá techniku a připojení – na jaře takových žáků bylo podle odhadu ředitelů škol 250 000, nyní zhruba 50 tisíc. „Podíl těchto žáků je okolo 3 %, nejhorší je situace v nematuritních oborech středních škol,“ konstatuje se ve zprávě. To je dáno i socioekonomickým zázemím žáků (nízké prestiži učňovských oborů věnovala pozornost studie think tanku IDEA), finanční injekce ve výši 1,3 miliardy na dovybavení technikou přitom byla určena pro základní školy a víceletá gymnázia, kde také nepřipojených žáků ubylo nejvíce. Jak ale upozornil Zatloukal, nejde o jediný zdroj prostředků, které školy mohou využít. „Další příčinou neúčasti některých žáků na on-line výuce je nízká motivace nebo omezená motivace jejich rodičů spojená s omezenou podporou, kterou při vzdělávání svým dětem poskytují,“ uvádí se
v tematické zprávě. I to se ve vyšší míře týká žáků ze socioekonomicky složitějšího prostředí.

Znepokojivým zjištěním je i to, že se online stále neučí ani všechny děti, které by chtěly a mohly. Zhruba na 2 % škol začali o online výuce uvažovat až se začátkem jarního pololetí. „Tyto ojedinělé případy jsou zpravidla zapříčiněny nekvalitním způsobem vedení školy a velmi nekvalitní prací jejího ředitele… Otázkou je rovněž role zřizovatele těchto škol a míra jeho zájmu o kvalitu vzdělávání v nich,“ konstatuje se v tematické zprávě ČŠI. Roli ředitele považuje inspekce pro dobře vedenou výuku na dálku jako klíčovou. „Na jaře se to nepodařilo přibližně třetině škol, v tomto roce se pedagogické vedení stále nedaří desetině ředitelů,“ poznamenal Tomáš Zatloukal.

To však nesnižuje obrovský pokrok, kterého dosáhla většina škol, ředitelů i učitelů. Tak například většina škol nyní organizuje výuku na jedné online platformě a učitelé se už spíše než na ovládnutí online nástrojů zaměřují na jejich efektivní využití. „Více než polovina (učitelů také) hovoří o postupných změnách, ovšem bohužel jen 7 % z nich uvádí ve svém přístupu změny zásadnějšího charakteru. Nejčastěji jde o mírnější klasifikaci (u středních škol je i výjimečně klasifikace přísnější), ale také je výrazně častěji využíváno průběžné slovní hodnocení,“ uvádí se ve zprávě.

Přesto podle zprávy řada škol nerespektuje doporučení ministerstva školství a neupravila online výuku s ohledem na nižší efektivitu učení a její náročnost. „Podíl škol, zvláště těch středních, které vyučují synchronním způsobem v rozsahu mnoha hodin, je vysoký. U základních škol došlo k určitému snížení podílu škol, které vyučují bez redukce předmětů, v jarním období minulého školního roku šlo o zhruba 14 %, zatímco v současnosti je to méně než 10 %,“ uvádí se ve zprávě ČŠI. Organizaci výuky a redukci obsahu by měl koordinovat ředitel školy.

„Jako bumerang se opět vrátilo v době jejich uzavření téma decentralizace českého školství. Ze srovnání OECD vyplývá, že mezi vyspělými zeměmi mají školy větší autonomii už jen v Nizozemsku. Zatímco v Česku ředitel drží v rukou 68 % všech pravomocí, průměr OECD je 33 %. Daleko více se rozhodnutí v těchto zemích přijímají na centrální nebo oblastní úrovni. Škola tak stojí a padá s kvalitním vedením,“ komentuje důležitost ředitele pro výuku během pandemie Josef Mačí (seznamzpravy.cz). Briefing České školní inspekce můžete sledovat ze záznamu (ČT24).

Výběr z Edukalendáře:  

• 25. března, 14.00 – 16.00, online, Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak ošetřit duševní zdraví v době covidu?