Kateřina Lánská, Pavla Lioliasová 25. 9. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům
18. 9. – 24. 9.
návrh rozpočtu ministerstva počítá se škrty 12 miliard korun
studenti pedagogických fakult v kampani upozorňují na předměty, které jim ve výuce chybí
na to, jak učitelé reagují na zavádění nástrojů umělé inteligence do škol, se zaměřil průzkum UPOL a Microsoft Česko & Slovensko
Týden stručně:
Ministerstvo školství spustilo nový projekt Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR (MŠMT). Úřad chce zefektivnit využívání dat v oblasti vzdělávání tak, aby docházelo k cílenější podpoře škol, žáků i učitelů. Ministerstvo si od nového projektu slibuje třeba to, že díky analýzám bude možné identifikovat regiony a školy se slabšími výsledky a poskytnout jim cílenou podporu nebo informovat o demografickém vývoji a kapacitách škol, aby bylo možné účinně reagovat na potřeby jednotlivých lokalit. „Data o vzdělávání budou dále propojována s daty z trhu práce, což umožní identifikovat podmínky přispívající k lepší uplatnitelnosti absolventů na trhu práce,“ uvedl vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen. Projekt potrvá do konce roku 2027 a ministerstvo chce vybudovat tým analytiků a datových specialistů. Ti by měli pomáhat při tvorbě vzdělávací politiky České republiky, ale také jednotlivých zřizovatelů škol, tedy obcí, měst nebo krajů.
Vláda Petra Fialy si ve svém programovém prohlášení dala vzdělávání jako jeden ze svých pilířů. Tuto prioritu nedávno premiér potvrdil na konferenci Česko na křižovatce. Návrh rozpočtu ukazuje, že to se školstvím jako vládní prioritou zase nebude tak horké. Ministerstvo školství má podle posledního návrhu přijít oproti letošku o 11,6 miliardy korun (Seznam Zprávy). Podle Seznam Zpráv jsou jednoduchým ukazatelem platy učitelů. Citovaná analýza think-thanku IDEA Cesta z propasti a zase zpět totiž porovnává učitelské platy s průměrnou mzdou. Zatímco v roce 2017 se pedagogové pohybovali na 106 procentech, v roce 2021 dosáhli 125 procent. Minulý rok ale jejich platy spadly zase na 120 procent. A letos se pád ještě prohloubí, patrně o tři procenta. Současná vláda se přitom v programovém prohlášení zavázala ke 130 procentům. Tento růst měla zajistit novela zákona o pedagogických pracovnících, jenže vládní poslanci na poslední chvíli změnili formulaci, která závazek rozmělnila. „Letos je na tom (vyjednávání o rozpočtu) podle mě trochu zarážející, že vláda říká, že má dvě priority, a to obranu a vzdělávání, ale zatímco na obraně vidíme, že tam ta energie jde, tak na školství toto zatím nevidíme. Pevně věřím, že k tomu dospějeme,” dodává v podcastu Vinohradská 12 ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel.
„Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele,“ vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman. „Učitelé mohou být připraveni na to, jak děti vychovat. Většinu zkušeností a schopností, které se ve škole studenti naučí, si však lektor nenaplánuje. Je nutné to přijmout a naučit se s tím pracovat,“ vysvětluje.
Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické vstoupila do nového akademického roku pod vedením děkana Miroslava Ševčíka (NF VŠE). Podle ČTK pro Ševčíkovo odvolání chybí rektorovi školy Petru Dvořákovi vyjádření akademického senátu fakulty. Ten v červnu jednání o Ševčíkovi přerušil a k pokračování požaduje právní stanovisko k rizikům odvolání děkana. Analýza ale zatím není hotová a není tak jasné, kdy se fakultní senát sejde. K analýze senát požaduje zápis z červnového zasedání celouniverzitního senátu, který rektorovi Ševčíkovo odvolání odsouhlasil (Deník N). Zpracování zápisu měl přitom na starosti místopředseda „velkého“ senátu za Národohospodářskou fakultu a Ševčíkův právník. Mluvčí fakulty Daniel Váňa odmítá, že by šlo o zdržovací taktiku. Rektor Ševčíkovi dlouhodobě vytýká politické aktivity a vystupování v dezinformačních médiích, které podle něj poškozují dobré jméno univerzity.
,,Chceme si zapsat Respektující přístup, ale nejde to, předmět totiž neexistuje,” stojí na plakátech, které v pondělí ráno vyvěsili studenti a studentky na brněnské a olomoucké pedagogické fakultě. Kampaň Chci si zapsat připravili členové organizace Otevřeno. Plakáty vyzývají studenty a studentky k vyplnění ankety, čímž mohou vyjádřit, jaké kompetence k vytváření bezpečného prostředí si chtějí ve výuce osvojit a jaké předměty k tématu bezpečí by si zapsali. ,,Vytváříme tím prostor ke sdělení toho, co studující od výuky vlastně potřebují. Chceme znát názor co nejvíce z nich,” vysvětluje Aneta Pešková, koordinátorka akce a studentka Pedagogické fakulty UK v Praze. Tam budou plakáty vyvěšeny 9. října s místním začátkem semestru.
Výrok týdne:
„Data ukazují, že děti, jejichž alespoň jeden rodič je vysokoškolák, jsou ohroženy chudobou v 5 procentech případů. Naproti tomu jsou chudobou ohroženy obrovské tři čtvrtiny dětí rodičů, kteří mají nižší než vysokoškolské vzdělání. V případě rodičů s nižším a středním vzděláním se Česko ocitá v čele tabulky společně se třemi dalšími zeměmi postkomunistické východní Evropy: děti, jejichž rodiče vysokoškolské vzdělání nemají, jsou v Česku hned po Rumunsku a Slovensku třetími nejohroženějšími z evropské osmadvacítky, o 27 procentních bodů nad evropským průměrem,” Více zde:
píše Kateřina Mahdalová v analýze toho, zda humanitní vzdělání opravdu snižuje šance na uplatnění, pro Seznam Zprávy.
V souvislostech
Drtivá většina českých učitelů (82,3 %) je přesvědčena o tom, že zavádění umělé inteligence (AI) vyžaduje nové znalosti a dovednosti z didaktiky. Podobné procento si také myslí (83,4 %), že zavádění AI promění způsob práce učitele, nicméně 87 % učitelů zatím neabsolvovalo žádné školení zaměřené na využívání nástrojů umělé inteligence ve škole. Toho, že by je ale AI měla ve vyučování přímo nahradit, se ale 78 % z dotázaných učitelů neobává. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko. Šetření se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.
Mezi nejzajímavější závěry šetření patří:
Celý výzkum týkající se toho, jak školy, a především učitelé, reagují na zavádění nástrojů generativní umělé inteligence, si můžete prostudovat zde.
EDUkalendář
27. 9. → online → Umělá inteligence ve škole
Autoři článku:
Kateřina Lánská
Editorka, Analytička, EDUin.
Pavla Lioliasová
