Víceletá gymnázia byla po revoluci znovu zavedena jako školy pro žáky s mimořádným studijním potenciálem. OECD je kritizovala a koncepční dokumenty ČR je radí utlumovat. Navzdory tomu jsou tyto školy veřejností silně podporovány a převažuje názor, že rozdělování žáků na studijně slabší a silnější je prospěšné pro obě skupiny. Analýza shrnuje dostupná data, která ukazují, že víceletá gymnázia svou původní roli neplní a jejich existence má negativní dopad na žáky, kteří na základních školách zůstávají, aniž by do systému vnášela vyšší kvalitu vzdělávání. Text se věnuje také postojům rodičů a jejich motivacím, které vedou k výběru tohoto typu školy. Analýza rozebírá možnosti řešení v současném kontextu vzdělávací politiky.

1. Důvody znovuzavedení víceletých gymnázií

Víceletá gymnázia (VG) byla znovu zavedena po roce 1989 v atmosféře všeobecné euforie. Měla navázat na tradici elitního školství Rakousko-Uherska a První republiky, kdy od roku 1849 existovala osmiletá gymnázia a šestileté reálné školy¹. Tehdy na nich ovšem studovalo do 2 % populace. Víceletá gymnázia byla zrušena v roce 1948². Porevolučním záměrem bylo poskytnout budoucí elitě společnosti vybrané vzdělání, které se společnosti vrátí, přičemž se uvažovalo o 5 procentech nejtalentovanějších žáků.

Zavedeno bylo osmileté gymnázium (a forma se sportovní přípravou), kam žáci přecházeli po 5. ročníku ZŠ, dále šestileté gymnázium (a forma se sportovní přípravou) s přechodem po 7. ročníku ZŠ. Krátký čas po revoluci existovala i sedmiletá gymnázia, zrušena byla od školního roku 1996/97.

Většina zemí OECD podobný model škol nezná^3,4,5 nachází se v podstatě jen ve střední Evropě: v Německu, Rakousku*, ČR, Maďarsku a na Slovensku.^6,7

*Komentář Jany Strakové: 

V Německu a Rakousku je model trochu jiný: žáci se dělí do větví jednou provždy. Není to jako u nás, kde se děti rozdělí a pak se část z nich sejde na stejném gymnáziu.

Tento typ škol jsme v ČR po konci socialistické éry zaváděli v situaci, kdy zahraniční trendy byly přesně opačné. Vyspělé západní státy prosazovaly myšlenku společného vzdělávání (inkluze). Již v roce 1996 Českou republiku před důsledky zavádění víceletých gymnázií varovalo OECD⁸. Bezúspěšně, vláda se jejich zprávu rozhodla nevyslyšet.

2. Víceletá gymnázia ve strategických dokumentech

Myšlenka posilování společného vzdělávání na základní škole, tzn. redukce variant, které by posilovaly ranou selekci, se ve strategických dokumentech resortu školství objevuje dlouhodobě.

Bílá kniha z roku 2001 navrhuje: „Na 2. stupni promyšleně redukovat víceleté programy gymnázia. Tuto úpravu zakotvit legislativně a považovat ji za jednu ze stěžejních změn celého vzdělávacího systému.“⁹ Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020 otevřeně hovoří o „potřebě snižovat formální selekci na nižších stupních vzdělávacího systému“.  

Aktuální Strategie 2030+ obsahuje k tématu celou kapitolu 2.1 Omezení vnější diferenciace školství, kde je mimo jiné uvedeno: „Žádoucím stavem je, aby na víceletá gymnázia v rámci celé ČR odcházeli žáci s mimořádnými studijními předpoklady (tj. cca 5–10 % žáků) a v žádném regionu počet odcházejících žáků výrazně nepřekračoval 10 %. Víceletá gymnázia budou rovněž poskytovat přidanou pedagogickou hodnotu, která nebude vycházet z pouhé selekce, nýbrž především z úrovně poskytovaného vzdělávání.“¹⁰

3. Počet škol a vývoj počtu žáků

Zřizovateli gymnázií jsou u veřejných škol jednotlivé kraje. Situace se tudíž v počtu škol i žáků, kteří na ně odcházející, různí. Svoji roli hraje i velikost kraje a jeho populace, regionální rozdíly dané polohou, historií, strukturou trhu práce a mnoha dalšími faktory.

Tradičně nejvyšší zájem o víceletá gymnázia a největší kapacita VG je v hlavním městě Praha – průměrně o polovinu větší než u zbývajících krajů. Situace je dána také vysokým počtem žáků, kteří dojíždějí ze Středočeského kraje.

Tabulka 1: Počet gymnázií podle krajů
Zdroj: Infoabsolvent.cz, 2024.

Poznámka: v tabulce jsou uvedeny souhrnně školy všech typů zřizovatelů, tj. veřejné, soukromé i církevní.

Přestože se při znovuzavedení VG uvažovalo o 5 % žáků daného populačního ročníku, tento druh škol začal poměrně rychle růst. Byl dále akcelerován počtem soukromých gymnázií, takže brzy počet žáků odcházejících ze ZŠ na víceletá gymnázia překročil dvojnásobek zvažované kvóty. V dobách demografických propadů (u dětí narozených v letech 1995–2000) v nejžádanějších krajích (typicky v Praze) překročil i 20 procent. Dnes se pohybuje kolem 10 procent a limitován je především omezenou kapacitou těchto škol. Koncepční dokumenty státu (dlouhodobé záměry odvozené od strategií vzdělávací politiky) totiž zakazují vznik nových víceletých gymnázií a nepodporují ani navyšování jejich rejstříkové kapacity.

Přehled vývoje podílu počtu žáků na víceletých gymnáziích v jednotlivých krajích uvádí Tabulka 2. Rozdíly v rámci daného kraje v jednotlivých letech jsou způsobeny zejména demografií, která je nejvlivnějším faktorem. 

Tabulka 2: Podíl žáků odcházejících ze základní školy na víceletá gymnáziaZdroj: prohlížečka regionálních dat DataPAQ, data MŠMT, úprava vlastní.

Původně jsme tedy připustili pro maximálně 5 % nejnadanějších žáků oddělené vzdělávání mimo základní školy. V poslední Strategii vzdělávací politiky připouštíme 5–10 %, kdy horní hranice by se měla týkat především specifických situací ve velkých městech, zejména v Praze. Údaje z tabulky ukazují, že podíl žáků studujících na VG je takřka na dvojnásobku předpokládaného stavu. Ovšem když klesá vlivem demografie počet žáků a kapacity víceletých gymnázií přitom zůstávají zastropované, tzn. místa na VG neubývají, znamená to, že se na ně dostávají čím dál méně talentované děti.

4. Přidaná hodnota víceletých gymnázií – očekávání a skutečnost

Očekávaný maximální počet žáků, kteří odcházejí ze základních škol na víceletá gymnázia, nebyl jediným faktorem, který byl s institutem VG spojen. Víceletá gymnázia měla sloužit pro vzdělávání žáků s mimořádným studijním potenciálem. Ten však není nijak blíže specifikován, není určeno, jak mají být tito žáci rozpoznáni (viz také analýza Auditu 2024 věnovaná nadaným a mimořádně nadaným žákům), na základních školách neexistuje systémově zařazené kariérové poradenství (viz analýza Auditu 2024 k tématu kariérový rozvoj a poradenství). Hlavním kritériem pro jejich přijetí na VG se proto staly zejména přijímací zkoušky.

4.1. Výsledky žáků víceletých gymnázií v jednotné přijímací zkoušce

Podívejme se, nakolik výsledky žáků víceletých gymnázií v jednotné přijímací zkoušce naplňují původní záměr, aby na VG studovali právě nejnadanější žáci. Vyjdeme z dat, která zveřejňuje Cermat, a budeme sledovat, jaké nejnižší hodnoty mají výsledky v JPZ žáci, kteří jsou ještě přijímáni na víceletá gymnázia. 

Pro úplnost je třeba konstatovat, že parametr úspěšnosti v JPZ má limit výpovědní hodnoty ve sledované kvalitě uchazečů. Na víceleté gymnázium se totiž nehlásí všichni žáci z daného populačního ročníku a zároveň JPZ není schopna měřit studijní předpoklad a nadání v plné šíři. Komplexnější data k dispozici ovšem nejsou. 

Tabulka 3 (viz níže) dokazuje, že existuje řada osmiletých gymnázií, jejichž žáci rozhodně nepatří mezi 5–10 % nejnadanějších v populaci. 10 škol z celé ČR přijalo na obor osmileté gymnázium žáky s nejnižší hodnotou součtu bodů v ČJ a MA v JPZ a akceptovalo žáky nacházející se pod hranicí 20 bodů. Přestože mezi výsledek v JPZ a studijní potenciál nelze vložit jednoznačné rovnítko, s ohledem na charakter mnohých úloh, které ověřují gramotnosti, lze usuzovat, že tito žáci nemají ideální studijní předpoklady a školy je přijímají proto, aby naplnily svou kapacitu.

V tabulce jsou uvedena konkrétní osmiletá gymnázia na základě otevřených dat Cermatu. Jmenování konkrétních škol může být problematické a nelze z toho například vyvozovat, že poskytují a priori nekvalitní vzdělávání. Jedná se totiž o školy v často strukturálně postižených regionech, které pracují ve složité situaci. Na druhou stranu je evidentní, že víceletá gymnázia, která přijímají žáky s tak nízkým bodovým skóre, neplní svou zamýšlenou roli.

Tabulka 3: Osmiletá gymnázia s nejnižším počtem bodů v JPZ u přijatých uchazečůZdroj: data CERMAT, JPZ 2024, žáci přijímaní na obor 79-41-K/81 – Gymnázium
Pozn.: Podbarvené školy nedokázaly naplnit plánovanou kapacitu přijatých žáků.

Je také třeba upozornit na to, že nízký počet bodů v JPZ může být dán i jinými faktory než studijním nadáním. Uchazeč může být žák s odlišným mateřským jazykem, například ukrajinský běženec nabývající teprve postupně znalost češtiny, který je jinak velmi talentovaný. Zkreslit výsledky může i to, že škola přijímá ve školním kole přijímacího řízení podle dalších kritérií, která ověřují studijní potenciál žáků. Oba faktory jsou však vzhledem k celkové situaci, zahrnující kdo se hlásí na VG a podle čeho jsou uchazeči vybíráni, velmi málo pravděpodobné. Z uvedené tabulky se to může teoreticky týkat maximálně sportovní větve gymnázia v Bruntálu.

Tabulka 4: Osmiletá gymnázia s nejnižším celkovým průměrem bodů ze všech uchazečů v JPZ hlásících se na tento obor studia
Zdroj: data CERMAT, JPZ 2024, žáci přijímaní na obor 79-41-K/81 – Gymnázium
Pozn.: Podbarvené školy nedokázaly naplnit plánovanou kapacitu přijatých.

Tabulka 4 dokazuje, že existuje nemálo osmiletých gymnázií, která celkově přijímají žáky sotva průměrné. Rozhodně se nejedná o pět až deset procent žákovské populace s nejvyšším studijním potenciálem, jak předpokládá strategie vzdělávací politiky. Přestože ve velkých městech, zejména pak v Praze, nestačí na přijetí zisk v součtu 80 bodů v JPZ a na mnoha školách ani 90 bodů, osmiletá gymnázia z druhé strany žebříčku, uvedená právě v této tabulce, se spokojí v průměru s žáky, kteří mají ani ne poloviční skóre. Jejich výsledek by nestačil na mnoho čtyřletých středních škol zdaleka ne pouze gymnaziálního typu.

Je však třeba vzít v úvahu i to, že situace se z hlediska vzdělání a vzdělanosti hodně liší v jednotlivých oblastech ČR. Z uvedených dat by se mohlo zdát, že by bylo správné v některých regionech gymnázia „zavřít“ a ponechat je jen v Praze, čímž bychom se dostali na kýžených 5 % nejtalentovanějších žáků. Tím bychom ale ještě více posílili roli víceletých gymnázií jako škol pro žáky s vysokým SES, navíc jen v některých regionech, kam by dokonce mohl nastat odliv části žáků z regionů, kde by bylo víceletých gymnázií málo. Cílem vzdělávací politiky by ale mělo být zvednout úroveň všech škol ve všech regionech, a jestliže nepadne rozhodnutí o plošném útlumu VG, měli bychom udržet nabídku VG i v pohraničí.

4.2. Výsledky žáků víceletých gymnázií v maturitní zkoušce

Pokud zaměříme pozornost ze vstupu na výstup daného typu střední školy, tzn. na výsledky maturitní zkoušky, a použijeme výsledky ve společné části MZ jako srovnatelný parametr na všech druzích škol, rozdíly osmi, šesti i čtyřletých gymnázií jsou minimální (lze k nim přiřadit ještě lycea). Větší statistický odstup ve výsledcích společné části maturitní zkoušky vidíme až u skupiny středních odborných škol. Přidaná hodnota víceletých gymnázií, a tedy i odůvodnění předčasné selekce, se nijak nepotvrzuje.

Tabulka 5: Výsledky ve společné části maturitní zkouškyZdroj: data CERMAT, MZ 2024.

4.3. Vzdělávací úspěšnost a vliv socioekonomického statusu žáků

Jak dokládají pozorování České školní inspekce¹¹, v České republice má mimořádně silný vliv na vzdělávací úspěšnost žáka socioekonomický status (SES) jeho rodiny. Lze se proto domnívat, že na víceletá gymnázia se nehlásí nejtalentovanější žáci, ale žáci s vysokým SES, kteří mají silnou podporu rodiny a vyrůstají v ovzduší důvěry v dostatečné schopnosti. Součástí toho je také to, že rodiče takového žáka automaticky požadují kvalitní středoškolské studium a předpokládají i vysokoškolskou studijní dráhu. Dokládají to i data ČŠI, která uvádějí, že na VG studují spíše děti z velmi podnětného prostředí¹².

Z Grafu 1 je patrné, že přibližně 30 % žáků základních škol (ti s nejlepšími výsledky na ZŠ) dosáhlo v 9. ročníku lepšího výsledku v matematice než 30 % žáků víceletých gymnázií (ti s nejhoršími výsledky na VG). Jedná se o modré sloupce žáků ZŠ převyšující v levé části grafu zelené sloupce žáků VG.

Graf 1: Percentily dosažené úspěšnosti žáků víceletých gymnázií a základních škol – matematika, 9. ročníkZdroj: Závěrečná zpráva: Výběrové zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ, ČŠI 2017, s. 79. Dostupné zde.

Novější data ČŠI ze školního roku 2022/2023¹³ uvádí, že významná část  žáků 9. ročníku ZŠ dosáhla lepších výsledků než průměrně dosáhli žáci navštěvující gymnázium (viz Graf 2): „v testu českého jazyka lze zaznamenat významné podíly žáků oboru vzdělání ‚Základní škola‘, kteří se svým výsledkem zařadili do nejvyšších decilů úspěšnosti, a dosáhli tak lepších výsledků než většina žáků víceletých gymnázií (…). Takto je výsledek necelých 12 % žáků oboru vzdělání ‚Základní škola‘ v testu českého jazyka vyšší, než je průměrná úspěšnost žáků oboru vzdělání ‚Gymnázium‘.”

Obdobné výsledky byly ve stejné studii naměřeny i v matematice (s. 22 tematické zprávy ČŠI).

Graf 2 Podíl žáků 9. ročníku podle percentilu úspěšnosti v testu českého jazyka a studovaného oboru vzdělání žákůZdroj: Tematická zpráva Vyhodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol a víceletých gymnázií, ČŠI, 2023, s. 20. Dostupné zde.

Této situaci nahrává také pojetí jednotných přijímacích zkoušek (JPZ). Poptávka žáků po víceletých gymnáziích převyšuje nabídku a kapacitu škol¹⁴. Díky tomuto převisu jsou testy CERMAT na víceletá gymnázia někdy postavena i nad rámec běžného kurikula, aby mohla plnit rozřazovací funkci^15,16. Je to závod, kdo se dokáže na testy lépe natrénovat a získat specifické dovednosti orientace v zaškrtávacím testu a ve stresové atmosféře.

Zejména v oblastech největších převisů poptávky po víceletých gymnáziích nad jejich nabídkou (typicky v Praze) je peloton natolik vyrovnaný, že rozhoduje každý faktor, který dokáže přidat byť jen pár bodů v testu. V úspěchu v přijímacím řízení na nejžádanějších školách a v nejexponovanějších oblastech hrají často nezanedbatelnou roli specializované placené kurzy externích agentur. Přestože nemáme prokazatelná data o podílu úspěchu těchto kurzů na výsledku v JPZ, v rodičovské veřejnosti je povědomí o nezbytnosti zapojení těchto agentur do systému přípravy dítěte natolik rozšířené, že bez ohledu na jejich reálný přínos jsou zdrojem nerovností ve vzdělávání. Tyto přípravné kurzy jsou schopny a ochotny platit především rodiny s vyšším socioekonomickým statusem.

Při vlastním studiu na VG dochází k několika paradoxům:

• žáci se na nižším stupni VG i 2. stupni ZŠ učí podle stejných učebnic a stejného kurikula,
• na víceletých a čtyřletých gymnáziích pod jednou střechou mají stejné učitele a stejné podmínky,
• na vyšším stupni gymnázia se na volitelné semináře často spojují víceleté větve studia se čtyřletými,
• na konci studia maturují žáci obou druhů škol se stejnou náročností, většinou se stejnými požadavky a maturitními okruhy,
• na výstupu dostávají všichni gymnazisté shodné maturitní vysvědčení se stejnou vahou.

Výsledkem je exkluze po dobu studia, oddělení vybraných žáků od „nepohodlné“ většiny. Evropské státy se dnes obvykle snaží o společnou školní docházku co nejdéle a jejich postup je motivován především snahou o soudržnou společnost a co nejširší míru socializace všech dětí. U nás se budoucí lékař s budoucím dělníkem potkávají pouze po dobu prvních pěti let školní docházky, pak se jejich cesty rozdělí a hrozí, že spolu budou v budoucnosti obtížně komunikovat. 

Existence víceletých gymnázií je často obhajována tím, že nabízejí žákům vyšší kvalitu vzdělávání. Argumentace vyšší výkonností a přidanou hodnotou je však sporná, jak vyplynulo z longitudinální studie CLOSE (2017). Přidaná hodnota VG leží zejména v jejich selektivnosti (dítě se ocitne v prostředí vysoce motivovaných spolužáků)¹⁷. Gymnázia těží z faktu, že mají vybrané žáky – s vysokou studijní motivací, která je dána podporou v rodině. Nemusejí se proto tolik zaobírat obvyklými studijními problémy, které základní školy často řeší u svých žáků. Absolutní úroveň žáků obdržela víceletá gymnázia bez většího přičinění pouhým okamžikem jejich výběru na vstupu. Srovnávací testy dokazují, že žáci na víceletých gymnáziích dosahují lepších výsledků (v oblasti čtenářské gramotnosti). Výzkum CLOSE ale ukazuje, že po očištění o vliv socioekonomického statusu rodiny neexistuje žádná patrnější přidaná hodnota VG v matematice a jazykových dovednostech, patrná je pouze mírně vyšší přidaná hodnota ve čtenářské gramotnosti.¹⁸

Zároveň neplatí předpoklad, že VG poskytují svým žákům apriori lepší péči. Na základních školách není tak soutěživé, na výkon orientované klima. ZŠ jsou často schopny flexibilnějšího přístupu a jsou zvyklé na řešení většího spektra vzdělávacích i výchovných problémů. Nemálo VG má strategii, že pokud žák nezvládá nároky na něj kladené, odejde jinam (vrátí se zpět na ZŠ). Protože základní školy tuto možnost nemají, naučily se prevenci školního neúspěchu dělat opravdověji.

Intuitivní předpoklad, že VG poskytují vyšší kvalitu vzdělávání, tedy nemusí být nutně správný. Naopak vydělování části žáků z hlavního vzdělávacího proudu na základní škole a koncentrace žáků z podnětnějšího prostředí na víceletých gymnáziích má negativní dopad na atmosféru základních škol a vzdělávací aspirace zbylých žáků (např. na to, jak budou jednou usilovat o studium na vysoké škole). Studie objednaná Nadací České spořitelny uvádí: „Žáci ze sociálně slabších škol mají o 5 až 10 % menší pravděpodobnost aspirace na VŠ než děti z průměrných ZŠ, a to při stejných výsledcích v testech matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti a stejném sociálním a kulturním zázemí. Oproti žákům víceletých gymnázií se stejnými výsledky gramotností a stejným sociálním a kulturním zázemím jsou aspirace sníženy o 20 až 25 %“.¹⁹

Ze srovnání zahraničních dat²⁰ plyne, že diferencované vzdělávání do systému vyšší efektivitu nepřináší. V ČR panuje představa, že rozdělení žáků do výběrových a nevýběrových škol a tříd je užitečné pro všechny. Raná selekce vytváří na jedné straně víceletá gymnázia, kde předpokládáme, že studují ti nejlepší, na straně druhé základní školy, kde se koncentrují ostatní. Jak jsme dokládali daty ČŠI výše, reálně tomu tak není. Důležitý je navíc fakt, že jsou-li děti dlouhodobě vzdělávány jako méně úspěšné v nevýběrových školách, má to velký dopad na jejich sebepojetí.²¹

Existence VG má zásadní dopad také na celkovou sociální stratifikaci škol. Studie PAQ Research a IDEA konstatuje: v Česku vznikají „tři vzdělávací světy“ základního vzdělávání – silněji se vydělují školy socioekonomicky i výsledkově nadprůměrné (většinou víceletá gymnázia), lehce podprůměrná většina a jednotky zcela zaostávajících škol. Typické pro zcela zaostávající školy jsou odchody žáků na víceletá gymnázia a často jde také o segregované školy.²²

Občas je jako argument pro zachování víceletých gymnázií používána nutnost vychovat elitu společnosti. Jak jsme však ukázali, v porovnání vzdělávacích výsledků žáků z víceletých a čtyřletých gymnázií ztrácí tento důvod opodstatnění. Občas se objeví i poněkud kuriózní důvod ve stylu „aspoň mají základní školy konkurenci, je to pro ně výzva, aby nezakrněly“. Užitečnost VG je však předchozími argumenty²³, podpořenými dalšími výzkumy relativizována.²⁴

5. Postoje k víceletým gymnáziím

Mezi experty na vzdělávací politiku panuje v otázce víceletých gymnázií shoda: bylo by vhodné je redukovat, ne-li zcela zrušit. To se odráží i v zastropování kapacit ve strategických dokumentech. Veřejnost však tento druh škol požaduje, zejména zástupci střední třídy, kteří chtějí pro své konkrétní dítě domnělý bonus a snaží se využít legální příležitosti existence těchto selektivních škol. Politicky je značně nepopulární jakékoliv jejich omezování a rodičovská veřejnost je na tuto otázku velice citlivá. Když se v minulosti některé kraje pokoušely víceletá gymnázia omezovat (např. Liberecký kraj nebo Vysočina), přestože měly deklarovanou podporu tehdejších ministrů školství v politickém zaštítění, po první silně negativní reakci místní veřejnosti od tohoto opatření ustoupily.

Příležitost se otevřela v posledních dvou letech, kdy kapacity čtyřletých gymnázií i ostatních středních škol všeobecného směru narazily vůči prudce rostoucí populaci patnáctiletých absolventů ZŠ na své limity. Víceletá gymnázia se alespoň v těch nejurgentnějších příkladech dala, například i přechodně, transformovat na gymnázia čtyřletá s odkazem, že žáci, kteří se ucházejí studium na víceletém gymnáziu mohou zůstat na druhém stupni ZŠ, zatímco absolventi devátého ročníku v Praze, Brně a dalších velkých městech nemají dost příležitostí, kam dále pokračovat.

Bohužel zatímco například město Brno využilo tuto příležitost k transformaci sítě škol a rozšíření možností všeobecného studia o lycea, Praha reaguje zcela nedostatečně a se zpožděním. Pražský radní Antonín Klecanda místo toho zcela nelogicky volá po posilování kapacit víceletých gymnázií, což by situaci v nerovnostech i kapacitách pro deváťáky jenom zhoršovalo.²⁵ Hlavní město přijalo kontroverzní Dlouhodobý záměr rozvoje školství v hlavním městě Praha do roku 2028, který je v rozporu s nadřazeným Dlouhodobým záměrem vzdělávání ČR 2023–2027. Ministr Mikuláš Bek se rovnou vyjádřil, že MŠMT pražský dlouhodobý záměr v tomto znění nebude akceptovat.²⁶ Původní verze DZ Prahy, kterou připravili pracovníci magistrátu a připomínkovalo ministerstvo, byla v souladu s DZ ČR 2023–2027. Následně byl text zastupitelstvem Prahy doplněn o rozšiřování víceletých gymnázií a na doporučení rady města schválen. MŠMT hlavní město upozornilo, že jde o úpravu proti zákonu, což ale rada nezohlednila. Ministerstvo jako rejstříkový orgán bude veškeré žádosti o nové školy či zvyšování kapacit stávajících víceletých gymnázií zamítat, takže prosazené znění DZ HMP je bezpředmětné a jedná se pouze o populistické gesto.

Ministr Bek však poměrně překvapivě narušil dlouhodobý postoj předchozích ministrů školství, kteří udržovali alespoň status quo v podobě stropu kapacit VG, když obecně připustil, že by stát mohl vznik dalších víceletých gymnázií tam, kde je největší převis, povolovat.²⁷ Namísto expertních doporučení a obecné snahy o snižování nerovností ve vzdělávacím systému tak dostává průchod snaha vycházet vstříc přáním rodin s vyšším socioekonomickým statusem, jenž z existence víceletých gymnázií těží nejvíce²⁸ a jsou zároveň i elektorátem stran stávající vládní koalice. Postoj veřejnosti je vcelku jasný, obrázek veřejného mínění k dané problematice je možné si udělat na sociálních sítích, nebo například v diskuzi pod tímto článkem.

Zajímavé je, že přestože ze selektivních víceletých gymnázií těží jen desetiprocentní menšina žáků v proudu základního vzdělávání, s existencí tohoto druhu škol souhlasí dvě třetiny populace, jak vyplynulo ze sociologického průzkumu CVVM AV ČR:

Graf 3: Postoje veřejnosti k víceletým gymnáziím v sociologickém výzkumu
Odpovědi na otázku: Mají být zřizována v rámci povinné devítileté školní docházky víceletá gymnázia?Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 5. – 20. 9. 2020, 951 respondentů 15+, osobní rozhovor, úprava vlastní.

Ve veřejnosti je mnoho obhájců rozdělování žáků do skupin podle studijních předpokladů nebo studijních výsledků. Zastánci často argumentují tím, že je toto rozdělení prospěšné jak pro slabší žáky, tak i pro žáky s vyšším studijním potenciálem. Tyto argumenty jsou u laické veřejnosti velmi časté, proto většina lidí s rozdělováním žáků souhlasí. Závěry pedagogických výzkumů však tyto předpoklady nepodporují. Celkově se spíše ukazuje, že rozdělování žáků průměrný výsledek nezlepšuje, ale posiluje závislost výsledku na rodinném zázemí.²⁹

Chování rodičů a žáků ve věci dilematu, zda usilovat o přechod na víceletá gymnázia, lze obecně popsat principem behaviorální ekonomie jako negativní externalitu. Pro schopné a motivované žáky je lepší být na VG, než tam nebýt, pokud tam míří další podobně schopní/motivovaní žáci. Zároveň by ale bylo pro všechny nejlepší, kdyby tam nebyl nikdo. Tuto variantu ale nemají jednotlivci na výběr, mají možnost rozhodnout pouze o sobě, nikoliv o ostatních, proto si vybírají tam „také být“.

Postrádáme prozíravý politický leadership ve vzdělávací politice, který by naplnil jednoznačná expertní doporučení na omezování kapacit jiných gymnázií než čtyřletých a dokázal to vysvětlit veřejnosti. Promarněna bude zřejmě i unikátní šance, kdy by se stávající vysoký převis poptávky po všeobecném studiu na SŠ mohl stát argumentem, kterým by se u veřejnosti mohla snáze obhájit transformace alespoň části víceletých gymnázií na čtyřletá.

6. Řešení

Jestliže bychom chtěli výše popsané problémy a nerovnost ve vzdělávání, k níž přispívají, systémově řešit, jediným účinným opatřením by pravděpodobně byl postupný útlum a výhledové zrušení víceletých gymnázií. 

Takový chirurgický řez ovšem není ve stávající společnosti průchozí. Přestože jde v celkovém součtu o menšinu žákovské populace, jsou to děti úspěšných lidí, kteří drží rozhodovací pravomoci ve společnosti. A těmto rodičům dnešní stav vyhovuje. Politicky se má proto smysl vydat cestou postupného omezování kapacit víceletých gymnázií.

Přesto si můžeme položit otázku, co by se stalo, kdybychom víceletá gymnázia skutečně zrušili? 

Realita je totiž taková, že základní školy jsou nuceny vypořádat se s širší škálou nadání žáků, a tudíž je tu větší tlak na míru individualizace výuky, studijní podporu a prevenci školního neúspěchu. Podle zjištění ČŠI to sice neprobíhá na druhém stupni ZŠ zdaleka v ideální a dostatečné míře, ale podle stejného zdroje se tak neděje ani na víceletých gymnáziích.³⁰ Mnohé talentované děti s jednostranným mimořádným nadáním se díky přijímacímu řízení s testy JPZ na víceletá gymnázia beztak nedostávají, na VG je identifikováno obecně minimum nadaných a mimořádně nadaných žáků.³¹ Po hypotetickém zrušení víceletých gymnázií by ustal odliv žáků s nejvyšším studijním potenciálem a ti by zůstali přirozenými tahouny svých původních studijních skupin. Žáci by setrvali na základních školách, kde by menší tlak na jednostranný výkon mohl prospět wellbeingu mnohým z nich, což je v citlivé fázi dospívání mladých lidí tolik potřebné Prodloužila by se jednotná škola, což by prospělo sociální kohezi a poskytlo žákům zkušenost v porozumění a komunikaci s odlišnými skupinami vrstevníků. 

Na straně druhé je třeba brát vážně důvody, proč se mnozí rodiče snaží dostat své děti ze základní školy a umístit je na víceletá gymnázia. Jedním z hlavních důvodů může být špatná studijní atmosféra na druhém stupni ZŠ a přání, aby se wellbeing jejich dítěte zlepšil. Předpokládají, že na gymnáziu nebude dítě šikanováno za studijní výsledky a svou snahu a lépe si porozumí s dětmi ze stejné sociální skupiny. Aby tento důvod pominul, bude třeba zlepšit kvalitu druhého stupně ZŠ, proměnit školní klima a setrvale zlepšovat schopnost pedagogů individualizovat výuku na úroveň jednotlivých žáků a podporovat nadané. 

V osobních rozhovorech mnozí rodiče sami přiznávají, že kdyby stát možnost víceletých gymnázií zrušil, neměli by aspoň rozhodovací dilema. Takto využívají šanci, která se nabízí. Nechtějí si později vyčítat, že se o to alespoň nepokusili.

V oblasti individuálnějšího přístupu či lepších forem výuky si však přechodem na střední školu příliš nepomohou. ČŠI konstatuje ve své poslední výroční zprávě, že nejvyšší podíl škol vyžadujících zlepšení byl zaznamenán v oblasti systematického sledování vzdělávacího pokroku každého žáka a zohledňování individuálních potřeb žáků při plánování a realizaci výuky. U gymnázií zlepšení vyžadují tři čtvrtiny z nich, jde meziročně o mírné zhoršení.³²

Nezbývá než dále zlepšovat na druhém stupni ZŠ formy a metody výuky, k individualizaci využít naplno i nové možnosti technologií a potenciál umělé inteligence v uzpůsobování učební podpory a studijních materiálů co nejblíže konkrétní úrovni a potřebám jednotlivých žáků.

Snížila by se sociální exkluze, samozřejmě s menším komfortem proti dosavadnímu stavu pro participující rodiny víceletých gymnazistů. Systém by byl ovšem jednoznačně spravedlivější a celkově by to posílilo rovnost ve společnosti. To je hlavní důvod, proč na co nejdelší jednotné škole trvá většina států s vyspělými vzdělávacími systémy.

Samotný útlum víceletých gymnázií bez doprovodných opatření směřovaných zejména ke zkvalitnění 2. stupně základních škol by přinesl jen částečný efekt nebo by náběh přínosů byl zbytečně dlouhý v čase. Redukce kapacit víceletých gymnázií by měla být spojena především s těmito opatřeními*:

• rozvoj školních poradenských pracovišť,
• posilování kapacit podpůrných pedagogických profesí,
• zlepšování prevence školního neúspěchu,
• lepší péče o duševní zdraví žáků a celkový wellbeing,
• rozvoj individualizace výuky dle potřeb jednotlivých žáků spojený mj. s důsledným využíváním technologií, které tuto individualizaci umožňují,
• vysvětlující kampaň směrem k rodičům.

Směrem k víceletým gymnáziím by mohla být uplatněna tato řešení: 

• „dočasný“ útlum osmiletých gymnázií (důvodem jsou zejména nedostatečné kapacity čtyřletých gymnázií),
• úprava forem přijímacího řízení, zapojení dalších složek mimo JPZ,
• snížení kapacit v závislosti na datech z JPZ tam, kde je zájem menší, takže jsou přijímáni i uchazeči s malým studijním potenciálem,
• zrušení šestiletých gymnázií jako zcela nesystémového prvku, kurikulárně nenavazujícího a relativně málo rozšířeného*,
• analýza přidané hodnoty jednotlivých typů škol v rozvoji gramotností a předpokladů pro případné postsekundární vzdělávání na základě dat Cermatu (výsledky JPZ a maturit) v kombinaci s testováním gramotností analogickým mezinárodním šetřením OECD (PISA, TIMSS…),
• zavedení cut-off score pro vstup na víceletá gymnázia (viz dále)*.

Komentáře Tomáše Habarta:

*Považujeme za důležité posílení řízení celé soustavy, které by umožnilo omezovat diferenciaci u ZŠ. Víceletá gymnázia jsou jen jedním způsobem selekce a jejich omezení by pravděpodobně vytvořilo tlak na úrovni obcí vytvářet ještě víc výběrových ZŠ než dosud. Myslíme si, že nejde vytrhnout otázku víceletých gymnázií z tohoto kontextu. Řešitelné se nám to zdá jen skrze posílení centrální role MŠMT vůči obcím.

*Člověk v tísni preferuje postupné zrušení 8letých gymnázií i za cenu mírné podpory 6letých. Jako kompromis, který alespoň oddálí věk pro rozdělování dětí.

*Člověk v tísni je proti jakémukoli cut-off score. Jednak to přináší riziko jeho pozdějšího rozšíření na 9. ročníky, a také nevíme dost o tom, proč je v některých krajích menší počet bodů v JPZ dostačující.

Zavedení minimální hranice úspěšnosti v JPZ umožňující vstup na VG, tzv. cut-off score, je třeba chápat jako možnost, kterou lze připustit pouze v případě přechodů ze ZŠ v nižších ročnících (5., případně 7.), a rozhodně tento nástroj nelze aplikovat v 9. ročníku. Snaha zavést plošné cut-off score pro vstup na maturitní obory po ZŠ kolem roku 2016 byla experty odmítnuta a podložena mnohými argumenty.^33,34,35,36

Zavedení minimálního prahu u přijímacího řízení na víceletá gymnázia by mohlo nadužívání VG a přechod žáků bez většího studijního potenciálu omezit. Zlepšit by se mohla situace na druhém stupni ZŠ, posílily by se kapacity čtyřletých gymnázií. Část zájemců by od ambicí zkoušet předčasný odchod ze ZŠ pravděpodobně upustila. Opatření by ale nemělo pouze jednoznačné klady, u jisté části rodin s vysokými ambicemi by došlo k ještě většímu důrazu na doučovací agentury a jiné formy soukromé přípravy na JPZ, se všemi důsledky na nerovnosti i duševní zdraví dotčených dětí. Vnímat je třeba i nedokonalost JPZ v současné podobě, kdy míru nadání určujeme pouze skrze dva písemné testy z matematiky a českého jazyka, což mnohé formy nadání, někdy spojené i se speciálními vzdělávacími potřebami, nedokáže spolehlivě rozlišit. 

Při současném stavu nerovností ve vzdělávání a míře vlivu rodiny na úspěch žáka by nešlo cut-off score vůči VG aplikovat jednotně, specifika regionů s vyšším výskytem populace s nízkým socioekonomickým statusem (typicky Karlovarský a Ústecký kraj, ale lokálně i mnohde jinde v rámci ČR) by bylo třeba zohlednit.

Doporučení pro kraje

Ve stávajících legislativních podmínkách a systémovém nastavení se doporučení týkají především krajů, kteří jsou zřizovateli středních škol. Krajům lze jednoznačně doporučit:

• důsledně pracovat s daty, včetně nově dostupných údajů z DIPSy,
• všímat si, jak jednotlivá víceletá gymnázia dokáží naplnit svou kapacitu,
• s tím souvisí sledovat, jaké výsledky v JPZ mají přijatí žáci a zda výsledky maturitních zkoušek jsou natolik odlišné od čtyřletých oborů, aby to oprávnilo existenci škol, které umožňují předčasný odchod ze základních škol,
• všude tam, kde tyto indikátory nedosahují dostatečné úrovně a kapacity VG přesahují 5 % daného populačního ročníku, přistoupit k postupné redukci VG.

Závěr

Spor o existenci víceletých gymnázií se vede dlouhodobě.³⁷ Experti – zahraniční i domácí – před obnovováním tohoto typu škol varovali. Jestliže jsme tento výběrový typ školy veřejnosti poskytli, nechce se ho z pochopitelných důvodů sama zbavovat. 

Víceletá gymnázia mohou mít z pohledu společnosti několik pozitiv:

• mohou koncentrovat zvídavé žáky, poskytnout jim individuálnější podporu,
• jsou vhodná pro výkonově založené žáky,
• sdružují žáky ze sociálně homogenního prostředí,
• poskytují možnost změny v případě nespokojenosti s kvalitou základní školy.

Z pohledu celého vzdělávacího systému však vykazují řadu negativ:

• předčasně se díky nim zvyšují nerovnosti ve vzdělávání,
• snižuje se tím kvalita vzdělávání na 2. stupně ZŠ,
• vzniká negativní dopad na třídní klima v původních třídách,
• práce pedagogů na ZŠ je po odchodu „tahounů“ obtížnější,
• jsou více orientována na výkon než ZŠ,
• dochází díky nim k sociální exkluzi, namísto aby se podporovala snaha o inkluzi,
• poskytují živnou půdu pro doučovací průmysl a jednoúčelové přijímačkové kurzy,
• selektivnost systému v rané fázi má negativní dopad na duševní zdraví žáků, přináší vyšší stresovou zátěž,
• tlak na výkon vede k vyšší studijní zátěži a žákům často nezbývá prostor pro neformální vzdělávání, které je důležité pro rozvoj talentů i výchovu mladého člověka,
• umožňují existenci dvojího kurikula – žáci se učí na nižším a vyšším stupni dvakrát podobné učivo, jen podruhé více do hloubky.

Analýza se snaží navrhnout alespoň postupné kroky, jak situaci postupně řešit, případně jak ji upravit v některých částech středního školství. Na vyřešení osudu víceletých gymnázií bude třeba hodně politické odvahy a silný leadership vzdělávací politiky v duchu evidence based policy. Klíčová je odvaha a vůle začít s řešením, která nemůže být jinde než na úrovni vedení státu či přinejmenším resortu. Nedílnou součástí musí být práce s veřejným míněním a dlouhodobá osvěta.

Společnost by se redukcí či úplným zrušením víceletých gymnázií přiblížila zemím s vyspělými vzdělávacími systémy. Pokud by se podařilo uplatnit také doprovodná opatření, která směřují zejména ke zkvalitnění 2. stupně ZŠ, mohlo by to přinést podobné benefity. Tento stav by nastal pouze za předpokladu, že se nebude paralelně zvyšovat diferenciace jednotlivých základních škol. Stát (zejména prostřednictvím ČŠI) se sice snaží omezovat vnější profilaci jednotlivých základních škol (školy s rozšířenou výukou jazyků apod.), ale nadále roste diferenciace na základě sociální skladby žáků a vznikají segregované školy, často i za přispění zřizovatele.³⁸ Diferenciace vede i k doprovodným negativním faktorům, jako je třeba zápisová turistika. Skutečně účinným řešením na tyto neduhy by musela být jednotná základní škola s povinnou spádovostí podle místa bydliště, jako je tomu v některých zahraničních státech.

Poznámky

¹ Cohen, G. P.: Vzdělání a střední třída v císařském Rakousku 1848–1918, Academia 2022.

² Sucháček, P.: Spor o víceletá gymnázia: Historický kontext a empirická data, 2014. Dostupné zde.

³ Průcha, J.: Vzdělávací systémy v zahraničí, Wolters Kluwer, 2017.
⁴ Crehan, L.: Chytrozemě, Audiolibrix, 2022.

⁵ Eurydice: The structure of the European Education systems 2023/24. Dostupné zde.

⁶ Holubová, M.: Přechod žáků na víceletá gymnázia, diplomová práce, 2009. Dostupné zde.

⁷ Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, PAQ Research + IDEA, kap. C, 2020. Dostupné zde.

⁸ Greger, D.: Víceletá gymnázia jako problém vzdělávací politiky ČR a postoje rodičů a veřejnosti k nim. 2004. Dostupné zde.

⁹ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR 2002, s. 50. Dostupné zde.

¹⁰ Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, kapitola 2.1, s. 46. Dostupné zde.

¹¹ ČŠI. Zajímavosti českého vzdělávání. Vybrané faktory ovlivňující podmínky, průběh a výsledky pohledem pěti let sekundárních analýz, 2022. Dostupné zde.

¹² ČŠI: Výběrové zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ. Závěrečná zpráva, 2017, s. 77–80. Dostupné zde.

¹³ Tematická zpráva ČŠI: Vyhodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol a víceletých gymnázií, 2023. Dostupné zde.

¹⁴ Data o převisu poptávky u 6G a 8G za rok 2024 dle portálu Vzdělávání v datech, dostupné zde.

¹⁵ Záznam kulatého stolu SKAV a EDUin k přijímacímu řízení, 2021, dostupné zde.

¹⁶ Řízení školy 6/22: Analýza Přijímací řízení: vybíráme správně?, dostupné zde.

¹⁷ Straková, J.: Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů, 2010. Dostupné zde.

¹⁸ Greger, D., Martinková, P., Drabinová, A., Chvál, M., Straková, J.: Zjištění longitudinálního výzkumu CLoSE. ÚVRV PedF UK, 2017. Shrnutí zjištění dostupné zde.

¹⁹ PAQ Research a IDEA. Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kap. E., 2020. Dostupné zde.

²⁰ Straková, J.: Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. ÚIV, 2002.

²¹ IDEA. Sebedůvěra třídy a soutěž spolužáků o osmiletá gymnázia, 2016. Dostupné zde.

²² PAQ Research a IDEA. Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kap. D, 2020. Dostupné zde.

²³ Barák, Vladimír: Zrušení víceletých gymnázií by pomohlo celé společnosti, myslí si Miroslav Hřebecký. Hrot 24, 8. 4. 2022. Dostupné zde.

²⁴ Holubová, M.: Změna třídního klimatu po odchodu žáků na osmiletá gymnázia. Dizertace PedF UK, 2018. Dostupné zde.

²⁵ Mach, Jiří: Za posilování víceletých gymnázií to schytává Praha i od vlastních politiků. Novinky.cz, 13. 6. 2024. Dostupné zde.

²⁶ Boubínová, Markéta: „Rozšíření víceletých gymnázií Praze neodsouhlasíme.“ Bek kritizuje plán hlavního města. Deník N, 14. 6. 2024. Dostupné zde.

²⁷ Danda, Oldřich: Ministr Bek chce povolit další víceletá gymnázia. Novinky.cz, 12. 6. 2023. Dostupné zde.

²⁸ ČŠI. Sekundární analýza: Vybraná zjištění z hodnocení přihlášek žáků na střední školy ve šk. r. 2023/2024, 2024. Dostupné zde.

²⁹ Greger, D., Holubová, M.: Postoje učitelů k časnému rozdělování žáků a jejich zkušenosti spřechodem žáků do víceletých gymnázií. Pedagogický časopis, 2010, dostupné zde.

³⁰ ČŠI: Kvalita vzdělávání v České republice, výroční zpráva 2023/2024, kapitola 3.2.1 https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Vyrocni-zpravy/Kvalita-vzdelavani-ve-skolnim-roce-2023-2024-%E2%80%93-vyr

³¹ Lánská, K.: Proč v našich školách nevidíme nadané žáky?, Audit vzdělávacího systému 2024, EDUin. dostupné zde.

³² ČŠI: Kvalita vzdělávání v České republice, výroční zpráva 2023/2024, s. 106. Dostupné zde.

³³ D. Munich: Hranice osudu: cut-off skóre v přijímačkách. Dostupné zde.

³⁴ Perpetuum: 11 argumentů proti cut-off skóre. Dostupné zde.

³⁵ Position paper EDUin: Cut-off skóre (nepodkročitelná hranice) v přijímacích zkouškách do maturitních oborů. Dostupné zde.

³⁶ Seznam Zprávy: Duel: Žijete v minulém století. Cut-off score vyrobí z učňů nezaměstnané. Dostupné zde.

³⁷ Sucháček Petr: Spor o víceletá gymnázia: historický kontext a empirická data. Studia Paedagogica, roč. 19, č. 3, 2014, dostupné zde.

³⁸ Viz Mapa spádovosti od NPI ČR – smutný je třeba příklad Kladna.