← Beduin

Víceletá gymnázia koncentrují nikoli nadané žáky, ale děti ambiciózních rodičů

25. 4. 2016

EDUin

Co přinesl týden 18. 4. – 24. 4. 2016

Témata týdne: Na přetrvávající skutečnost výrazně feminizovaného veřejného školství poukazuje výzkum zaměřený na tuto problematiku v zemích Visegrádské čtyřky. Poměr zastoupení mužů roste s jednotlivými vzdělávacími stupni. Důvodem nerovnoměrnosti jsou podle interpretace výzkumu jednak platy, ale i tradiční úzus o roli pečovatelek – žen (Fórum 50 %). Generace současných studentů (ekonomických VŠ oborů) vykazuje mezinárodně velmi výraznou míru konformity. Ačkoliv by se za prací ochotně stěhovali, 70 % z nich by strávilo profesní život v jedné společnosti. Alespoň dle průzkumu auditorské společnosti KPMG. Jak proměnit školu ve vězení. Totální rozpad původního konceptu školy na příkladu jednoho českého učiliště, kde si učitelé platí ze svého ochranku (ČRo). Vzniká Standard digitálních vzdělávacích zdrojů. Vyjádřete se prosím k podobě vzdělávacích materiálů, které vzniknou z veřejných prostředků.

Výrok týdne:

„Argumentujete tím, že vám jde o naši budoucnost. Dovolte tedy, aby se k tomu vyjádřili studenti sami…“ Studenti Gymnázia Teplice se otevřeně postavili za svou spolužačku Eman Ghaleb. Ředitel gymnázia Zdeněk Bergman byl vyzýván k tomu, aby studentku vyloučil ze studia kvůli její náboženské víře.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

NEŘEŠITELNÝ PROBLÉM VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ?

Probíhající sedmiletá studie Close (rozhovor s Janou Strakovou z roku 2013 pro LN) ukazuje na dříve pouze domnělou skutečnost: víceletá gymnázia v ČR koncentrují nikoliv primárně nejnadanější žáky, ale zejména žáky z privilegovaných rodin. Z projektu vyplývá, že selekce v rámci přijímacích zkoušek výrazně nezohledňuje skutečné nadání. Z nejlepších v matematice se ze zkoumaného vzorku nedostala na víceletá gymnázia ani polovina (Aktuálně.cz). Výsledky studie byly zveřejněny v období probíhajících přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia (Týden.cz, ČTK). Zahraniční praxe v selektivitě vzdělávacího systému na úrovni základních škol se liší. Zatímco třeba v anglosaském prostoru existují výběrové školy, ve Finsku byly zrušeny na konci 60. let. Lze se důvodně domnívat, že výběrové školy na této úrovni reprodukují socioekonomickou nerovnost v budoucnosti (z mnoha článků např. University World News, Aj).

ŠKOLSKÁ NOVELA PROŠLA SENÁTEM, BUSDOUCNOST JE STÁLE NEJISTÁ

Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice nedoporučil schválení novely školského zákona v Senátu s tím, že by měla být o jeden rok odložena v něm zahrnutá opatření na podporu začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných škol (Novinky.cz). Senát nicméně nakonec i přes tento požadavek výboru novelu schválil, i přes odpor koalice ODS a komunistů (ČTK). Ministryně školství argumentovala v Senátu tím, že odklad opatření povede pouze k tomu, že školy nezískají finanční podporu pro žáky se speciálními potřebami a nadále (např. na asistenty pedagogů) tak budou čerpat ze svých omezených rozpočtů. V tomto ohledu komentoval senátní návrh jako neodůvodněný i EDUin. Proinkluzivní opatření, státní maturita z matematiky či povinný rok předškolního vzdělávání tak čeká ještě podpis prezidenta. Je dost pravděpodobné, že Miloš Zeman vzhledem ke svým deklarovaným postojům zákon odmítne podepsat. Tím pádem by se vrátil do sněmovny, a to v čase těsně před krajskými volbami, v atmosféře rostoucího populismu. Jeho budoucnost je tak stále nejistá.

ŠKOLY A BUSINESS

“Zaměření na chyby, nedostatky, všemožné dys, zatímco nadání a mimořádné schopnosti žáků byly ignorovány.” Manažer jedné z nadnárodních korporací odhaluje v článku Živnostenských listů svou vlastní motivaci k tomu, proč se rozhodl své dítě umístit nikoliv do veřejné, ale do soukromé základní školy. “V našem případě se nejedná o nějaký výdělečný byznys. Mám dvě malé děti ve věku 2,5 a 4 roky, dělám to pro ně,” poukazuje na své motivy ředitelka soukromé mateřské školy. Ve stejném článku poukazuje Pavla Katzová, místopředsedkyně Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska na údajné zanedbání demografického nárůstu ze strany zřizovatelů veřejných škol, čehož podle jejích slov využívá soukromý sektor k zakládání nezávislých škol. Mezi nimi jsou jak výdělečné komerční subjekty, tak školy, kterým jde z ekonomického hlediska o udržitelnost, protože jejich cílem není primárně vytvářet zisk. Výrazně obstrukčně jednají zejména kraje při žádostech o zřízení středních soukromých škol. Během úřadování ministra Chládka vznikla iniciativa s cílem omezit financování soukromých škol. EDUin upozorňoval, že tímto krokem stát finanční prostředky neušetří. Diverzita vzdělávacího systému může být užitečným zdrojem inovací pro veřejný vzdělávací systém, říká v rozhovoru Bob Kartous. (Živnostenské listy).

PROČ SE ČESKÉ ŠKOLSTVÍ ORIENTUJE NA UČITELE, MÍSTO NA ŽÁKA

V diskusích o inkluzi, přijímacích zkouškách, obsahu učiva, kariérním systému a mnoha dalších tématech týkajících se školství se na pozadí stále dokola promítá rozdílné paradigma. Škola se má přizpůsobovat potřebám žáků s ohledem na jejich vlastní budoucnost a budoucnost společnosti, tedy tomu, co naplňuje oficiální smysl veřejného vzdělávání (jak implicitně i explicitně předpokládají strategické dokumenty českého vzdělávání). Jiří Nantl, někdejší náměstek na MŠMT, přitom ve svém blogu uvádí, že české školství se místo toho orientuje na zájmy učitelů a dokládá, proč tomu tak je. Marie Gottfriedová, ředitelka ZŠ Trmice, dokládá, že i v českém prostředí je možné naplňovat smysl školy v jeho předpokládané podobě (iDNES.cz).

Inspirace z (a do) praxe