← Beduin

Vize vzdělávání pro 21. století podle studentů pedagogických fakult

14. 12. 2015

EDUin

Co přinesl týden 7.12. – 13.12. 2015

Témata týdne: Studentů na českých VŠ ubývá s klesajícími populačními ročníky. V souvislosti s tím přibývá těch, kdo v populačním ročníku na vysokoškolské studium dosáhnou. V mezinárodním srovnání je ale ČR stále za všemi rozvinutými zeměmi i průměrem OECD, co se dosahování terciárního vzdělání týká. Zároveň mají české VŠ v mezinárodním srovnání výrazně více studentů na jednoho učitele, než je průměr. Toto a řada dalších zajímavých informací o terciárním vzdělávání v ČR v datovém článku ČRo. Závěrečná konference k testování NIQES, školní inspektoři v detenčním zařízení pro uprchlíky, blížící se memorandum se Svazem měst a obcí. O činnosti České školní inspekce v jejím bulletinu. Zkratka Evropského rámce kvalifikací bude nově na vysvědčeních, výučních listech a diplomech. V pravidelném čtvrtletním newsletteru Národního ústavu pro vzdělávání se můžete podívat na detail. Už v listopadu proběhl další ročník Wikikonference, setkání všech, kdo se snaží podpořit otevřené sdílení informací na internetu. Všechny příspěvky jsou volně k dispozici. Proběhlo slavnostní vyhlášení ceny Eduína 2015, do Auly slávy byla uvedena Jana Hrubá.

Výrok týdne: „Keď sa stretneme s niekým, kto s Montessori nemá skúsenosť, je to nadlho. Ľudia tomu nerozumejú. Je náročné vysvetliť, ako tá škola funguje. Väčšinou to naši rovesníci z klasických škôl berú tak, že sa ulievame, lebo nemáme známky ani úlohy. Ale tak to nie je. Na to, aby to pochopili, treba dlhé vysvetlenie, a aj tak to nemusia pochopiť všetci.“ Tereza Rebeka Koreňová, absolventka Montessori devítiletky, během svého vystoupení na TEDx Bratislava.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

STUDENTI UČITELSTVÍ BEROU VĚC DO SVÝCH RUKOU, ZMĚNÍ TO ŠKOLY?

Více praxe přímo na školách. Aktivní pojetí seminářů během studia, diskuse místo čtení referátů. Smysluplnost tzv. společného základu, což je souhrn pedagogických a psychologických předmětů, kterým během studia procházejí všichni studenti učitelství. Rozvoj kreativity, demokratický přístup, zvyšování prestiže pedagogických fakult a učitelství. Nejen tohle si bere za cíl iniciativa Otevřeno, za kterou stojí studenti Pedagogické fakulty MU v Brně. Cíle jsou shrnuty v prohlášení iniciativy. Studenti se nestavějí proti fakultě, chtějí ji naopak rozvíjet. Podobný cíl má studentský spolek Agora, který sdružuje aktivní studenty na Pedagogické fakultě UK v Praze, byť své cíle neartikuluje tak jednoznačně. Je otázka, jak snaha studentů koresponduje se situací na českých školách, kterou popisuje článek deníku Právo. Podle něj odcházejí učitelé z českých škol kvůli nízkým platům a nízké prestiži. Paradoxně by tak zlepšení stavu vzdělávání na pedagogických fakultách nemuselo vést ke zvýšení kvality učitelů. Téma velmi úzce souvisí s problémem stále diskutovaného kariérního řádu, jehož navrhovaná podoba budí pochybnosti (více také v Auditu 2015, str. 20).

NEJVĚTŠÍ REFORMA V ČESKÉM ŠKOLSTVÍ PŘEDMĚTEM IDEOLOGICKÉHO SPORU

Americký velvyslanec Andrew Schapiro udělil cenu Alice Garrigue Masarykové za práci v oblasti lidských práv ředitelce ZŠ Trmice Marii Gottfriedové. Škola je jednou z těch, které dlouhodobě uplatňují inkluzivní přístup i přes dosavadní nulovou podporu státu či zřizovatelů. Americká vláda se tímto aktem staví vedle kanadské, britské, norské, švédské či dánské, které v nedávné době prostřednictvím svých velvyslanectví otevřeně podpořily inkluzi na českých školách. Školu v Trmicích navštívil americký velvyslanec společně s britskou velvyslankyní Jan Thompsonovou a norskou velvyslankyní Siri Ellen Sletnerovou v březnu 2015. V dubnu velvyslanectví Kanady, Norska, Švédska, Dánska a Velké Británie zaštítily kulatý stůl na téma rasové segregace v českém školství (Britské listy). Ačkoliv ČR, do značné míry pod vlivem rozvoje inkluze v progresivních systémech, přijala potřebnou legislativu, v české společnosti vládne vůči inkluzi odpor. Jeho podstatu – do značné míry ideologickou – dobře reprezentuje Václav Klaus ml., který odmítá inkluzi (stejně jako řadu jiných snah o rozvoj vzdělávacího systému) principiálně. V případě Václava Klause ml. jde dokonce o oficiální postoj experta parlamentní strany. Na ideologickou povahu těchto postojů upozorňuje Bob Kartous v článku na Britských listech.

TĚLESNÁ VÝCHOVA NEJOBLÍBENĚJŠÍM PŘEDMĚTEM ŠKOLÁKŮ (ČEŠI MEZI NEJOBÉZNĚJŠÍMI NÁRODY SVĚTA)

Podle výsledků Minisčítání, projektu Českého statistického úřadu, který podporuje zvyšování statistické gramotnosti na školách a který byl oceněn letošní Eduínou za inovace ve vzdělávání, je tělesná výchova nejoblíbenějším předmětem českých školáků na ZŠ (Týden.cz). S přehledem válcuje druhou angličtinu, ačkoliv oněch 27 % obliby rozhodně není známkou toho, že by se české děti do školy těšily. Přesto skýtá tělocvik značný potenciál a měl by hrát ve vzdělávání a výchově významnou roli, zejména vzhledem k vzrůstající životní úrovni, civilizační obměně jídelníčku, tlaku potravinářského marketingu a sedavému způsobu života. Místo toho je v mnoha českých školách považován za „odpadový“ předmět s nulovým dopadem na zdravé životní návyky dětí. V ČR by tomuto tématu měla být věnována výjimečná pozornost: jak ukazuje mapa Světové zdravotnické organizace, ČR patří mezi nejobéznější národy světa (Guardian, AJ). Ve smyslu podpory zdravého přístupu k životu byla přijata i zákonná úprava zakazující prodej potravin a nápojů zvyšujících riziko špatných stravovacích návyků ve školách. V účinnost má novela vstoupit v únoru (Novinky.cz).

JAK VZDĚLÁNÍ OVLIVŇUJE NÁŠ ŽIVOT: EDUCATION AT THE GLANCE 2015

Za posledních 25 let proběhl ve vzdělávání významný progres. Výrazně narostl počet lidí, kteří dosáhli terciárního vzdělávání. Jde o 41 % dnešních 25 – 30 letých. Nerovnost ve vzdělávání má vliv na sociální a ekonomické postavení, jak ukazují souhrnné indikátory. Zatímco zaměstnanost lidí s terciárním vzděláním přesáhla v roce 2014 80 %, zaměstnanost lidí bez vyššího středního vzdělání byla nižší než 60 %. Lidé s terciárním vzděláním mají o 23 procentních bodů vyšší šanci být mezi 25 % nejbohatších, oproti lidem, kteří mají vyšší střední vzdělání. Výše původního vzdělání ovlivňuje i celoživotní učení: zatímco se dalšího vzdělávání v zaměstnání účastní více než 60 % lidí na vysoce kvalifikovaných pozicích, lidí na pozicích se základní kvalifikací se dalšího vzdělávání účastní jen 26 %. Letošní Education at the Glance přináší další zajímavé zprávy o vzdělávání v rámci OECD.

Inspirace z (a do) praxe