Co nabídne všeobecné lyceum a jak se bude lišit od stávajících forem středoškolského studia?

Na říjnové konferenci Curriculum byly představeny záměry MŠMT/NPI s inovací oborové soustavy středoškolského studia, včetně nového oboru – tzv. všeobecného lycea, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. Přestože se o všeobecném lyceu mluvilo už nějakou dobu, oficiální představení konceptu přineslo otázky. 

Co vlastně všeobecné lyceum nabízí a jak se liší od stávajících forem středoškolského vzdělání? Bude nové RVP opravdu posilovat všeobecné vzdělávání na lyceích? Jak se bude lišit současné kombinované lyceum od plánovaného všeobecného lycea? Jaké bude mít postavení v systému po pokusném ověřování? Je to příprava na to, aby v budoucnu z pohledu RVP existoval jeden obor Lyceum, který si školy budou moct profilovat prostřednictvím svého ŠVP? Budou si žáci moct propojit více profilací uvnitř jednoho oboru? A pokud ano, jak bude takové studium uznáváno?

Gymnázium vs. všeobecné lyceum – v čem je rozdíl?

Na první pohled to vypadá, že obojí je zaměřeno na všeobecné vzdělávání. Gymnázium má tradičně silný akademický charakter, nabízí všeobecné vzdělání a zaměřuje se na přípravu na následné vysokoškolské studium. Všeobecné lyceum je všeobecné studium orientované praktičtěji – vedle všeobecného základu a přípravy na vysokou školu nabídne žákům hlubší vhled do zvoleného oboru, který si mohou zvolit až ve vyšších ročnících. To je zajímavá volba pro ty, kteří ještě v patnácti letech nemají jasno, ale postupně se vyprofilují a zřejmě budou pokračovat ve studiu dále.

Ministerstvo školství slibuje, že lycea budou oproti gymnáziím poskytovat větší prostor pro profilaci školy daný vyšším počtem disponibilních hodin. To by jim také mělo umožnit pružněji reagovat na společenské změny a snadněji zavádět inovace vzdělávacího obsahu.

Všeobecné lyceum a odborné školy

Odborné obory nabízejí většinou úzkou specializaci, která může absolventy později limitovat v možnostech uplatnění na trhu práce. Současná středoškolská soustava je navíc poměrně nepřehledná a málo prostupná. Žáci tak mnohdy zvolí obor, který jim nakonec nevyhovuje, a studium předčasně opustí nebo v něm po dokončení nepůsobí. Snaha o změnu oboru během studia často znamená, že žák musí začít jiný obor opět od začátku, což je zdlouhavé a drahé. 

Na rozdíl od odborných středoškolských programů absolventi všeobecných lyceí nezískají přímou profesní kvalifikaci. To předpokládá, že budou pokračovat v navazujícím studiu. Není to nic zarážejícího, neboť většina dnešních absolventů středních škol směřuje do terciárního vzdělávání. Avšak velká část absolventů SOŠ se necítí pro studium na VŠ/VOŠ dobře připravena. Pokud by formálně existoval jen jeden obor lyceum, který si školy budou moci oborově profilovat prostřednictvím svého ŠVP, bude potřeba dořešit několik souvisejících důsledků a otázek. Budou si žáci moct propojit více odborností? A když nyní pro práci v předškolním vzdělávání stačí absolvování střední pedagogické školy včetně pedagogického lycea, jak bude nový typ studia uznáván?

Rozšiřování kapacit všeobecného studia je určitě dobrý počin, nicméně nezapomínejme na to, že je potřeba důsledně dotáhnout inovaci oborové soustavy (tj. abychom jen nesnižovali počet oborů, ale aby soustava byla především prostupná a umožňovala oddálení profilace) a také přetvořit část odborného vzdělávání na centra celoživotního vzdělávání při SOŠ, která se otevřou i dospělým.

Nestačí gymnázia?

Jednou z často kladených otázek je, proč potřebujeme všeobecná lycea, když máme gymnázia. Nestačilo by jen rozšířit kapacity gymnázií? Individualizace výuky, rozvoj kompetencí, identifikace a rozvoj nadaných a mimořádně nadaných žáků se podle zpráv ČŠI nedaří ani gymnáziím. MŠMT tak slibuje, že všeobecná lycea budou více zaměřená na všeobecný rozvoj. Nové lyceum by mělo přinést větší prostor pro individualizaci výuky a větší odpovědnost žáků za vlastní vzdělávací cestu. To je možné do jisté míry i dnes prostřednictvím volitelných předmětů. Všeobecná lycea by však tuto možnost měla výrazně posílit – žáci budou mít větší podíl volitelné složky a k tomu se plánuje, že by část volitelných předmětů mohli absolvovat na místní VOŠ/VŠ.

Všeobecné vzdělávání je v Česku nedostatkovým zbožím. U nás je všeobecné vzdělávání (gymnázia a lycea) dostupné pouze pro zhruba 30 % žáků středních škol. Přitom v průměru je v EU ke všeobecnému studiu přijímána zhruba polovina středoškoláků. Ministerstvo školství by chtělo, aby i v ČR byla do roku 2027 až polovina oborů, které kraje nabízejí, všeobecná. Podpora gymnázií a všeobecného vzdělávání je prioritou i současné vlády.

Zájem o všeobecné středoškolské studium roste, stejně jako podíl maturantů pokračujících ve studiu na vysoké škole. Výrazně tedy roste zájem o VŠ vzdělání, ale kapacity středoškolských všeobecných oborů se zásadně nenavyšují. Pokud se rozšíří oborová soustava o další všeobecné možnosti, a tím se navýší i kapacity všeobecněji pojatého studia tak, aby odpovídaly zájmu o studium na VŠ, tím lépe bude nabídka odpovídat poptávce. Na toto rozšíření lze získat kapacity a prostředky prostřednictvím útlumu neperspektivních a dlouhodobě nenaplněných oborů, zejména těch učebních. Kapacita nabízených nematuritních oborů je totiž obrovská, avšak poptávka po nich nízká. 

Všeobecná lycea by mohla být aktivátorem reformy gymnázií, která se nyní nemusí obávat nedostatku uchazečů. Všeobecná lycea jim pravděpodobně „odsají“ část uchazečů, poptávka po gymnáziích se sníží a zvýší se tlak na jejich proměnu. Není to ideální postup, jak by se měly reformy dít. Na druhou stranu jsme ve školství zvyklí na to, že změny se často dějí odspodu a méně plánovaně, vycházejí z nápadů aktivních lidí v terénu, a nikoli ze systematických opatření. Další argument je ryze praktický. Lycea budou přijatelnější pro konzervativní část aktérů ve vzdělávání, kteří se brání rozšiřování gymnázií.

Jsou všeobecná lycea skutečně všeobecná?

Otázkou ale zůstává, jak moc budou tato lycea všeobecná. Podle návrhu rámcového vzdělávacího programu mají všeobecná lycea zahrnovat až 31 hodin povinného odborného (pozn. diskuse pokračuje a nyní se mluví o „oborovém vzdělávání“) vzdělávání. Pro srovnání kombinované lyceum má jen 16 hodin, technické lyceum 18 a ekonomické 19. To vyvolává obavy, zda všeobecná lycea dostojí svému názvu.

Zdroj: úprava vlastní na základě údajů z RVP a z prezentace z konference Curriculum 2024.

Tak vysoký počet hodin odborného povinného vzdělávání u nového lycea vznikl tím, že cca 60 % disponibilních hodin musí být striktně věnováno odbornému (oborovému) vzdělávání. Pokud má lyceum skutečně naplnit svůj prezentovaný záměr, bude muset v konceptu kurikula disponovat dostatečnou flexibilitou v rozdělení disponibilních hodin, aby si každá škola mohla svůj školní vzdělávací program upravit podle místních podmínek vzhledem k vlastní profilaci a podle potřeb studentů. Dle současného návrhu to však nebude možné. Základ odborného vzdělávání lze vymezit v rámci povinného základu a doplnit prázdné pole „odborné“ v RVP, avšak decentně, aby to nakonec nedopadlo tak, že všeobecné lyceum bude odbornější (nebo oborovější) než současná oborově profilovaná lycea.

Co bude dál?

Všeobecná lycea mají potenciál obohatit současnou středoškolskou nabídku, ale jejich úspěch bude záviset na tom, jak se celá reforma podaří zrealizovat. Je třeba zajistit, aby lycea skutečně nabízela flexibilitu ve výběru předmětů a aby byli podporováni zřizovatelé i ředitelé v otevírání těchto typů středních škol. Flexibilita disponibilní složky však není jediným přínosem. Důležité bude, aby lycea nabízela kvalitní vzdělávací obsah založený na moderním pojetí výuky, uměla se odlišit od odborných škol a kvalitně naplnila všeobecně vzdělávací složku.

Pokusné ověřování nového oboru Lyceum bude ukončeno 31. 8. 2032. Jaká postavení budou mít lycea po tomto datu? Je nový koncept všeobecného lycea přípravou na záměr MŠMT/NPI, aby za 5 až 6 let z pohledu RVP existoval jeden obor Lyceum, který si školy budou moct profilovat prostřednictvím svého ŠVP? A pokud ano, kdy se o tom rozhodne? Během pokusného ověřování, nebo až po něm?

Důležitá bude také provázat jejich přípravu a vznik s probíhající inovací oborové soustavy, zejména s konkrétní podobou principů slibujících vyšší horizontální i vertikální prostupnost a oddálení brzké profilace mladých lidí. Snížení počtu oborů zároveň otevře příležitost k systémovému ukotvení a výraznému rozšíření center celoživotního vzdělávání pro dospělé při SOŠ, kam by se mohla přesunout část odborného vzdělávání. Tato centra by poskytovala kvalifikaci dle Národní soustavy kvalifikací a nahrazovala některé obory vzdělání, které již nemají své opodstatnění nebo o ně není zájem v počátečním vzdělávání, ale stále mají své uplatnění na trhu práce.