Vstát do školy a vypít energeťák. Dětská závislost na cukru a kofeinu škodí spánku, psychice i zdraví

Poslanecká sněmovna se aktuálně připravuje na hlasování o zákoně, který by omezil prodej energetických nápojů obsahujících vysoké množství cukru a kofeinu dětem mladším patnácti let. K zákonu jsou také návrhy zvýšit tento věk na šestnáct let, a to z důvodu, že do devátých tříd základních škol mohou chodit i patnáctiletí. Další možnou úpravou zákona je rozšíření regulace na všechny energetické potraviny (určité druhy bonbonů, žvýkaček a tyčinek, které obsahují povzbuzující látky, pozn. red.).

Snahy o omezení přístupu dětí k těmto nápojům však dlouhodobě narážejí na zájmy potravinářského průmyslu, například Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Ten brojí nejen proti aktuálnímu návrhu zákona, ale i proti zvýšení daně na slazené nápoje a snížení jejich obsahu cukru, což navrhuje kabinetu premiéra Petra Fialy Národní ekonomická rada vlády. To by mohlo vést k nižší celkové spotřebě cukru v populaci, včetně dětí, a tedy i k nižším prodejům. Před jakými konkrétními dopady vysoké konzumace cukru a energetických látek však experti varují u dětí?

Riziko obezity a metabolických problémů
Míra obezity u dětí v Česku dlouhodobě roste – od roku 1990 se u dívek a chlapců ve věku pěti až patnácti let přibližně zdvojnásobila, podobný trend je patrný napříč Evropou. „Řadíme se mezi země, ve kterých se slazené nápoje pijí nadprůměrně. Česká republika patří do kvadrantu zemí, kde je nadprůměrná prevalence (výskyt v populaci, pozn. red.) obezity i nadprůměrná spotřeba slazených nápojů,“ uvádí studie PAQ Research. O datech o dětské obezitě jsme informovali v nedávném vydání bEDUinu. 

Problém dětské obezity ale také souvisí s celkovými nesprávnými stravovacími návyky a také s nedostatečnou fyzickou aktivitou. Podrobněji se tomuto tématu věnuje analytička EDUinu Nikola Šrámková ve svém odborném podkladu. „Dostatek času věnovaného pohybu ve škole může výrazně přispět ke zdravějšímu způsobu života. Nejen ke zlepšování tělesné zdatnosti a fyzického zdraví, ale také napomáhá k budování návyků na zdravý životní styl. Dospívání je klíčovou životní etapou, během které se formuje životní styl, včetně návyků, které mají dopad pro celý život,“ upozorňuje Šrámková.

Vysoký příjem cukru v kombinaci s obezitou může zapříčinit i takzvaný metabolický syndrom (chronický zánět v těle, současně vyskytujících se několik konkrétních onemocnění nebo příznaků, pozn. red.), který je spojován s dřívějším projevem cukrovky druhého typu. Chronický zánět navíc negativně ovlivňuje metabolismus tuků a správné fungování imunitního systému.

Zvýšená náchylnost k závislostem
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) má každý desátý mladistvý do osmnácti let sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů. Výzkumu HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) Univerzity Palackého dále ukazuje, že pití energetických nápojů se spojuje s častější konzumací sladkostí a slazených nápojů obecně. Zároveň úzce souvisí s mírou užívání návykových látek – jak těch „tradičních“, tak i nově se objevujících, jako jsou nikotinové sáčky či kratom. Hranici rizikové konzumace energetických nápojů výzkum stanovuje na 1–2 plechovky týdně, především kvůli riziku vzniku návyku. Pravidelně na této úrovni pije energetické nápoje každý pátý školák v Česku.

Zároveň dětský organismus je na kofein a jeho návykovost citlivější než ten dospělý, a proto je pro něj bezpečné pouze nižší množství – konkrétně 3 mikrogramy na kilogram tělesné hmotnosti. Tuto denní dávku však dítě o hmotnosti 26 kilogramů vyčerpá již po vypití jedné 250mililitrové plechovky energetického nápoje, zatímco dítě vážící 53 kilogramů překročí bezpečný limit po dvou takových plechovkách. „V 500 mililitrech energetického nápoje je obsaženo 160 mikrogramů kofeinu, což je více než denní dávka považovaná za bezpečnou pro dítě do čtrnácti let,“ upozorňuje Česká pediatrická společnost. Pokud však nápoj obsahuje i další látky, například taurin, nelze pro děti a mladistvé jednoznačně určit bezpečnou dávku.

Poruchy spánku, paměti a úzkostné stavy
Vysoká konzumace kofeinu je spojena s dobře známým efektem „neschopnosti usnout“. „Kofein mnozí z nás vyhledávají, protože zvyšuje pozornost a redukuje potřebu spánku. Spánek je ale pro vyvíjející se dětský nebo dospívající organismus důležitý. Narušení zdravého spánku může mít negativní dopady na fyzické i psychické zdraví dětí a dospívajících,“ varuje lékařka a ředitelka SZÚ Barbora Macková. Nedostatek spánku vede k tomu, že se děti ráno cítí unavené a nesoustředěné, a aby si dodaly energii, sáhnou po dalším energetickém nápoji. Tím se dostávají do začarovaného kruhu. Chronická nevyspalost má totiž negativní vliv i na školní výsledky a způsobuje zhoršení paměti, nižší udržení pozornosti a špatné rozhodování – což se ještě více prohlubuje při dalším pitím energetických nápojů.

Kofein má však také významný vliv na duševní zdraví dětí, které je už tak u generace Alfa, současných žáků základních škol, ve vážném ohrožení – 40 % českých žáků projevuje příznaky středně těžké až těžké deprese a 30 % trpí středně těžkými až těžkými úzkostmi. Studie mezi dospívajícími ve věku patnáct až šestnáct let navíc prokázala silnou souvislost mezi konzumací kofeinu a násilným chováním či poruchami chování. „K negativním projevům (…) patří i úzkosti, podrážděnost a celkové změny chování,“ dodává Macková. Nadměrný příjem kofeinu bývá také spojován s častými bolestmi hlavy i depresí. „Mladiství, kteří konzumovali energetické nápoje několikrát denně, měli 4,5krát vyšší pravděpodobnost výskytu bolestí hlavy, 3,5krát vyšší pravděpodobnost výskytu problémů se spánkem a 3,4krát větší pravděpodobnost poruch spánku v porovnání se stejně starými vrstevníky, kteří energetické nápoje nekonzumovali,“ uvádí Česká pediatrická společnost.

Kardiovaskulární a další rizika
Energetické nápoje kromě kofeinu často obsahují i další látky, jako je taurin, rostlinné extrakty z guarany a ženšenu nebo jiné stimulanty. Ty mohou zvyšovat krevní tlak, riziko srdeční arytmie, tachykardie či aneurysmat, což v extrémních případech může vést až k selhání srdce nebo smrti. Podobné závěry uvádí i důvodová zpráva k návrhu zákona omezujícího jejich prodej. Zmiňuje například, že u pacientů se srdečním selháním byly v srdečních tkáních zjištěny zvýšené hladiny taurinu.

Často jsou v těchto nápojích obsaženy i vitamíny, které zde ale mohou být spíše na škodu. „Zejména u některých látek, jako jsou například vitamín A nebo D, pak v případě nadměrného příjmu hrozí i předávkování. Problémem může být i vysoký příjem mnohých vitamínů a minerálních látek v případě některých onemocnění, například při poruše funkce ledvin,“ uvádí SZÚ.

Kazivost zubů a riziko rakoviny ústní dutiny
Podle aktuální studie je pravidelná konzumace slazených nápojů také úzce spojena se zvýšeným rizikem zubního kazu i rakoviny v oblasti ústní dutiny. Ačkoli pití slazených nápojů v malém množství nemusí mít nutně negativní důsledky, jejich škodlivost výrazně roste, pokud má dítě sladký nápoj neustále po ruce a popíjí ho v průběhu celého dne. „Zvláště škodlivé jsou tyto nápoje tehdy, pokud se podávají večer před spaním či několikrát v průběhu noci,“ potvrzují stejné závěry ve dřívějších poznatcích vědci ze Stomatologické kliniky LF Univerzity Karlovy a FN Motol.

Kazivost ještě více umocňují energetické drinky, které kromě vysokého obsahu cukru mají i nízké pH či obsahují kyselinu citronovou. To při časté konzumaci zvyšuje riziko zubní eroze a vzniku přecitlivělosti zubů.

Navzdory těmto rizikům si jen málo mladistvých uvědomuje možné negativní dopady konzumace slazených a energetických nápojů, nebo je záměrně ignoruje. Ve studii z roku 2015 mladí lidé věřili, že jsou energetické nápoje bezpečné, protože kdyby obsahovaly nebezpečné množství kofeinu, nebyly by nabízeny a prodávány.

Je otázkou, zda lze přenášet na děti odpovědnost za jejich vlastní zdraví a chování, dokud nejsou vývojově natolik vyspělé, aby toho byly schopny. Současná generace dětí je navíc citlivější než ty předchozí a mnohem náchylnější k různým formám online reklamy, například ze strany influencerů.