Výchovné selhání rodičů má řešit „polepšovna“ za 5 tisíc měsíčně

Co přinesl týden 6. 5. – 12. 5. 2019

Krátce:

• Univerzita Karlova mění svoje učební plány, pedagogická fakulta bude v rámci nových akreditací vysílat do škol ostřílenější učitele. Studenti mají mít více praxe, více reflexe v hodinách nebo soustředěnější výuku v menším počtu předmětů. Změny přicházejí v době, kdy jsou fakulty kritizovány jako nedostatečné a čelí konkurence jako je Učitel naživo.
• Inkluze dětí je důležitá pro budoucnost nás všech, říká odborník na společné vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání rozvíjí nejen toleranci, ale při špatném uchopení může naopak prohloubit segregaci mezi dětmi. Příkladem je nesprávné využití pedagogických asistentů ve výuce (A2larm). Zbyněk Němec poukazuje rovněž na stále silnou diskriminaci Romů.
• „Já, učitel, jsem ve škole kvůli dětem, ne naopak“ nebo „Hodnotíme žáka za to, co umí, ne za to co neumí, každého hodnotím indivuálně.“ Na facebookové stránce EDUin vyvolalo shrnutí ředitele školy v Březové nebývalý ohlas. Podle ředitele Ludvíka Zimčíka nelze všechny děti naučit všemu, ale lze se snažit je všechny učinit šťastné.
• Asociace krajů chce upravovat kapacity oborů podle požadavků firem, to je vyloženě hloupé, tvrdí Michal Komárek. Šéfredaktor České školy shrnuje tlaky hejtmanů a průmyslníků na zesílení učebních oborů či rozmíšku s ministrem školství Plagou (Český rozhlas). Za sebou už hejtmani nechali spoustu stop jako cut-off skóre nebo „eugenický dokument“ KV kraje.
• Letošní maturitní úlohy opět testovaly hlouposti, lepší by bylo zapojit Excel. Oldřich Botlík kritizuje nereálné úlohy, které se opakovaně objevují v maturitě z matematiky. V souvislosti s plánovaným zavedením matematiky jako povinného maturitního předmětu varuje, že „požadavky mimo realitu“ jen prohloubí existující nenávist žáků.
• Muslimská učitelka v Předlicích pomáhá převážně romským dětem. Nur Ashraf Bekai žije v Ústí nad Labem a pracuje jako učitelka v základní škole. Náboženství a učitelství podle ní souvisí: „V islámu je učitel prorok, posel, takže k výuce tak i přistupuji. Dětem chci něco předat. K čemu mi je učit chytré dítě, kterému rodiče zaplatí 150 doučování a kroužků?“ (Deník)

Výrok týdne: „Cílem dnešní hodiny je, aby děti vydefinovaly vlastnosti prvočísel a vyzkoušely si, jak vypadá dělitelnost. Děti jdou přes svoji zkušenost k matematickému jazyku, od konkrétního k abstraktnímu. Mohla bych jim samozřejmě hned na začátku říct definici prvočísla, ale to by přišly o objevování. Nemělo by to pro ně takový přínos, jako když si na to přijdou samy.“ Učitelka na ZŠ v Jičíně Kateřina Babíková v reportáži ukazuje výuku podle Hejného metody (Rodiče vítáni).

V souvislostech: 

• VÝCHOVNÉ SELHÁNÍ RODIČŮ MÁ ŘEŠIT „POLEPŠOVNA“ ZA 5 TISÍC MĚSÍČNĚ

Jedenašedesát poslanců chce opět umožnit rodičům, aby své zlobivé dítě umístili do diagnostického ústavu, častěji známého pod lidovým označením polepšovna. Návrh zákona předpokládá, že umístit dítě do diagnostického ústavu nepůjde hned. Podmínkou by bylo, že by s ním rodiče museli přijít nejméně dvakrát ke konzultacím problémového chování. „Při neúčinné intervenci pomocí ambulantních služeb, kdy dítě nepřestává se svým nežádoucím chováním, dochází k nabídce možnosti dvouměsíčního pobytu s pevně stanovenými pravidly,“ vysvětlují postup poslanci (Aktuálně.cz). Diagnostické ústavy jsou internátní výchovná zařízení, která z hlediska psychologického a pedagogického komplexně vyšetřují děti a mládež. Děti mají omezený režim, striktní životosprávu a používá se rovněž bodový systém.

Přestože se diagnostická zařízení snaží děti rozvíjet a pomáhat jim nasměřovat se na správnou životní dráhu, často jsou neúspěšná. Obvykle jsou v nich internováni mladí recidivisté nebo psychicky labilní děti, které nikdy nezažily kvalitní rodinu, respektive dostatečnou výchovu. „První víkend obvykle probíhá návštěva rodičů tady, abychom zjistili, jestli vůbec mají vytvořený nějaký základní vztah. Často totiž přichází dítě, které nám říká, že už rodiče nechce nikdy vidět nebo se naopak rodiče nechtějí setkat s dítětem. Hodně zde proto pracujeme i na obnovování vztahu mezi nimi během rodinných terapií. Další víkend může dítě na celodenní vycházku s rodiči. A až třetí víkend, pokud máme souhlas sociální pracovnice, může jet domů,“ vysvětloval v rozhovoru před třemi roky Viktor Vanžura, ředitel Dětského diagnostického ústav v Plzni (iDnes).

Několikaměsíční diagnostický program končí po adaptační fázi a v případě „nápravy“ a funkční spolupráce s rodinou dochází k návratu dítěte do rodiny. V kompetenci diagnostických ústavů je ovšem i rozhodnutí, že by mělo být dítě dále v ústavní výchově, tedy nejčastěji dětských domovech. To také zdůrazňují poslanci ve svém návrhu. Aktuálně může ústavní péči nařídit pouze soud, totéž platí i o umístění do diagnostického zařízení. Možnost vlastního umístění dítěte do polepšovny měli rodiče do srpna 2017, kdy zákonodárci tuto možnost zrušili. Nyní mohou rodiče využívat jen služeb Středisek výchovné péče, které ale nenabízí internátní péči. Je pravděpodobné, že za návrhem stojí také tlak z diagnostických zařízení: „Pro děti to byla korektivní zkušenost. Zažili si, že skutečně výchovné ústavy existují. Doma třeba rodiče vyhrožují tím, že půjdou do polepšovny, ale dlouho se nic neděje, protože není ochota nařizovat ústavní výchovy,“ myslí si Ivan Kašpařík, ředitel pražského dětského diagnostického ústavu (Aktuálně.cz).

Přesto poslanci uvádí jako hlavní důvod znovuzavedení situaci v běžných školách. Podle důvodové zprávy (PSP) roste procento dětí s problémovým chováním nebo poruchou chování v třídních kolektivech, které nejsou vhodným způsobem intervenovány, a zvyšuje se podíl problémového chování žáků v různých formách. Poslanci tvrdí, že pedagogičtí pracovníci nemají k dispozici účinné prostředky k prevenci proti uvedeným jevům a ve školách chybí ve většině případů speciální pedagogové – etopedi, kteří mohou lépe intervenovat nežádoucí chování než běžní pedagogičtí pracovníci. Je šokující, že na základě kritiky nedostatečné podpory společného vzdělávání poslanci navrhují obrat o 180 stupňů a návrat k praxi, v níž jsou děti vyžadující dodatečnou péči odsunuty mimo zraky veřejnosti. Navíc poslanci celý návrh strukturují jako „placenou službu s očekávanými výsledky“ a konkrétně uvádí částku 5 300 Kč, kterou by zákonní zástupci hradili ubytování, stravu a kapesné dítěte.

Ke kritice se přidává Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte pod Úřadem vlády: „Potřebujeme řešit skutečné příčiny problémového chování, a ne trestat děti za to, že se narodily do nevhodných podmínek či rodičům předkládat umisťování dětí do ústavních zařízení jako řešení jejich potíží. Taková praxe do 21. století nepatří.“ Podle ní by se Česko mělo vydat směrem k prevenci a včasné pomoci ohroženým rodinám a posílit spolupráci služeb v sociální, školské a zdravotní oblasti. Navrhuje například kvalitnější přípravu učitelů v oblasti duševního zdraví dětí. Tématu agresivních dětí ve třídách se naposledy věnoval spolupracovník EDUinu Tomáš Feřtek. Podle něj jde o zapomenutý problém inkluze, jehož řešení spočívá v lepší podpoře učitelů a škol (Respekt).

Zahraniční praxe v anglicky mluvících zemích nezná možnost placeného umístění dítěte do ústavní péče na žádost rodiče. Pakliže chtějí poslanci reagovat na vyrušující a agresivní děti ve třídách, nejběžnější je investice do lidských zdrojů přímo ve školách. Jde zejména o speciální pedagogy, psychology nebo asistenty. Častým problémem důkladné segregace „odlišných“ dětí je, že dojde maximálně k jejich oddělení od většiny, nikoliv ale k nápravě. Přítomnost mezi dalšími dětmi, které jsou vnímány jako přítěž pro společnost nepomáhá k jejich zlepšení a nabízí tak spíše řešení pro většinovou společnost než pro ohrožené děti. „Do polepšovny bych raději zavřel jejich rodiče,“ nechal se předloni slyšet ředitel dětského domova, kam míří některé děti z diagnostického ústavu (iDnes).

Inspirace z (a do) praxe: 

• Konference Žijeme tu spolu (21. 5.). Odborníci budou hovořit na téma předcházení netolerance, násilí a radikalismu ve školách
• Seminář „Mozkem proti fake news“ od Zvol si info (14. 5.). Jak se vyznat v dnešním složitém informačním světě, na co si dát pozor a jak se nenechat vodit za nos
• Kulatý stůl na téma Obsah a způsob vzdělávání ve Strategii 2030+ (23. 5.). Pozvánka na debatu s členem přípravné skupiny a zástupci průmyslu o dalším rozvoji školství

Výběr z EDUkalendáře: 

• 14. 5., 17.00. EDUpoint Praha, EDUinspirace – Michael Svec: How to get most potential educators into schools
• 15. 5., 8.30, Praha, EDUakademie – Seminář pro zřizovatele
• 16. 5., 10.00, Praha, Seminář MŠMT s Andreasem Schleicherem