Výši školkovného nově určuje zřizovatel. Částka se bude odvíjet od minimální mzdy

O výši školkovného v mateřských školách zřizovaných obcí, krajem nebo státem bude nově rozhodovat jejich zřizovatel. Školkovné také nebudou muset platit rodiče, kteří pobírají přídavek na dítě. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou ministr školství Mikuláš Bek v prosinci podepsal. Ta stanovuje i maximální výši platby v družině nebo školním klubu. Nová pravidla začnou platit až v dalším školním roce.

Do prosince 2023 stanovoval výši školkovného vždy ředitel školy. Ministerstvo školství úpravu v důvodové zprávě vysvětluje tím, že mezi mateřskými školami v rámci jedné obce panovaly rozdíly ve výši školkovného. „Nově bude výši úplaty stanovovat zřizovatel a výpočet nebude již vázán na průměrné neinvestiční výdaje konkrétní školy nebo školského zařízení, ale na výši minimální mzdy. U mateřských škol se bude jednat o úplatu ve výši maximálně 8 % základní sazby minimální měsíční mzdy, u zájmového vzdělávání ve školních družinách a školních klubech o maximálně 4 %,” uvádí úřad.

Výše minimální měsíční mzdy je stanovena na 18 900 korun. Maximální výše školkovného tedy může být za měsíc 1 512 Kč, v případě školní družiny a školního klubu 756 Kč měsíčně.

Výše školkovného se v letošním školním roce nemění. Úprava se týká až nastavení pro rok 2024/2025. Stejně tak osvobození od poplatku z důvodu pobírání přídavku na dítě bude možné uplatnit až od školního roku 2024/2025. Zřizovatel musí výši školkovného pro další školní rok oznámit nejpozději 30. června. 

Kateřina Lánská, analytička EDUin: „Úprava pravidel pro stanovení poplatků v předškolním a zájmovém vzdělávání vychází vstříc samoživitelům a nízkopříjmovým rodinám ve složité sociální situaci. Zvlášť pro děti ohrožené sociálním vyloučením jsou včasný nástup do předškolního vzdělávání a dostupnost zájmových volnočasových aktivit jednoznačně přínosné, přitom finanční výdaje na tyto služby bývají pro nízkopříjmové rodiny jednou z bariér a důvodem, proč je jejich děti často nenavštěvují. Úprava umožňuje zřizovatelům flexibilně zohledňovat socioekonomický status rodin v lokalitě, a přestože to může přinést v tomto smyslu vyšší finanční zátěž pro obce, jde o investici do vzdělání nejmladší generace, která se z dlouhodobého hlediska regionu nepochybně vrátí.”