← Beduin ← Články

Vyšlete svou oblíbenou učitelskou osobnost do letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic!

13. 2. 2023

EDUin

Global Teacher Prize CZ Kapacity škol Vysoké školství

Co přinesl týden 6. 2. – 12. 2.

Krátce:

Praha navýší kapacitu škol s maturitními obory o 600 žáků, 35 % pražských středoškoláků do školy dojíždí. Pro prváky na čtyřletých gymnáziích chce Praha v září otevřít 64 tříd. Loni v září jich bylo 56 s celkovou kapacitou zhruba 1680 studentů, gymnaziální třídy otevře osm škol, které dosud tento typ vzdělávání neposkytovaly. „Od roku 2019 systematicky navyšujeme místa na všeobecně vzdělávacích a odborných maturitních oborech, po nichž nejvíce roste poptávka,“ říká radní Vít Šimral (Novinky). 35 % studentů pražských středních škol má podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana bydliště ve Středočeském kraji, také tam zvyšují počet míst v prvních ročnících. Přibývat začíná i absolventů maturitních oborů, letos se jich k maturitní zkoušce přihlásilo 77 203, před rokem to bylo necelých 74 tisíc (Blesk).
Sedmkrát více dětí než před pěti lety se loni obrátilo na Linku bezpečí kvůli sebepoškozování. Sebepoškozování a stavu dětské psychiatrie se věnuje v magazínu Víkend HN Markéta Hronová. Kvůli záměrnému ubližování sobě samému podle článku loni kontaktovalo Linku bezpečí přes čtyři tisíce dětí, což je sedmkrát více než před pěti lety. „Sebepoškozování je způsob, jakým současná teenagerská generace prožívá nepohodu a dává najevo, že jí není dobře. A na rozdíl od drog nabízí možnost vzájemného sdílení,“ domnívá se dětský psychiatr Michal Goetz.
Studenti v Ústí nad Labem stávkovali kvůli odchodu učitelky. V Praze podepisovali petice proti tomu, aby se jejich ředitelem stal Petr Gazdík. Studenti obchodní akademie v Ústí nad Labem požadují odstoupení ředitele, s nímž měla učitelka rozpory. „Jeho názory na rozvoj a řízení školy jsou v rozporu s mým přesvědčením… Mé další setrvání na pozici zástupkyně by již nebylo pro školu přínosem,“ napsala podle ČTK učitelka a zároveň zástupkyně ředitele studentům (Novinky). „Já si vážím práce paní Tesařové. Dělám všechno pro to, aby zůstala,“ řekl ředitel školy Roman Jireš, který o žádném zásadním rozporu neví (ČT24). Petici proti tomu, aby se jejich ředitelem stal Petr Gazdík, podepisují studenti soukromého gymnázia Duhovka. Petr Gazdík má nastoupit k 20. únoru. „Otázky, které vznášejí autoři petice, s nimi budu rád osobně řešit hned první den. Jsme na tom již domluveni,“ řekl pro Novinky.
Nejslabší výsledky v matematice mají čeští osmáci tam, kde je potřeba uvažovat nebo používat nabyté znalosti. Jak jsou na tom české děti s matematikou, mapuje Lucie Kocurová pro Lidové noviny. V textu se věnuje výzkumu odborníků z Univerzity Karlovy, který zkoumal kritická místa v matematice na základě šetření TIMSS 2007. „Veškeré úlohy, kde si žáci nevystačí s jednoduchou úpravou nebo výpočtem, jsou problematické. Jakmile je třeba převést slova do symbolů nebo použít k výpočtu více navazujících kroků, je to potíž,“ cituje Adélu Stolínovou, která jako dobrovolnice pomáhá na Matematické pohotovosti. Ta od covidu funguje při Matematickém ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Doučování, které začalo po covidu, na řadě škol úspěšně pokračuje. Po prázdninách už ale ministerstvo školství s další plošnou podporou nepočítá. Během loňska se do dohánění rezerv po covidové pauze zapojilo nejmíň pětkrát víc žáků, než školy čekaly. Na většině míst doučování stále pokračuje. „Děti, které byly vytipovány po covidu, se do doučování zapojily. Postupně se na tyto žáky začali nabalovat další žáci, kteří začali selhávat v pozdějších měsících. V současném školním roce to v podstatě kontinuálně pokračuje,“ popisuje ředitel školy Petr Došek (ČT24).
Ve škole v Týništi nad Orlicí se deváťáci natáčeli při blackout challenge, která koluje především na sociální síti TikTok. Záznam, na kterém se o přestávce škrtí, chtěli umístit na sociální sítě. „Pokud se podíváme na kazuistiky vážných případů dětských úrazů či úmrtí souvisejících s napodobením některé z nebezpečných výzev, zjistíme, že velká část obětí byla ve věku od 10 do 13 let,“ říká vedoucí projektu E-bezpečí Kamil Kopecký z Univerzity Palackého (Seznam Zprávy).
Vysoké školy chtějí více peněz na platy pedagogů. Stipendia pro doktorandy by se mohla počítat z minimální mzdy, zvažuje se zavedení tzv. průmyslového doktorátu. Rada vysokých škol chce změnu ve financování vysokého školství. Upozorňují mimo jiné na to, že mediánový příjem vysokoškolských pedagogů je nižší než v regionálním školství. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová připomněla, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy (Novinky). Pedagogové na humanitních oborech, které mají méně peněz „na studenta“, zvažují stávku. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (iRozhlas). Pod peticí za lepší platy pedagogů na humanitních oborech už je kolem dvou tisíc podpisů (ČT24). Návrh novely vysokoškolského zákona počítá s tím, že by se výše stipendia pro studenty doktorských programů na veřejných vysokých školách mohla počítat podle minimální mzdy (Deník N). Resort také zvažuje zavedení tzv. průmyslových doktorátů, kdy by doktoranda platila částečně škola a částečně firma. „Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že průmyslové doktoráty jsou ve vyšším počtu případů dokončovány v řádném termínu a uplatnění ve vědě je prakticky zajištěno již v samotném průběhu studia,“ řekl náměstek ministra školství.
Pedagogická fakulta brněnské Masarykovy univerzity řeší vážná obvinění ze sexuálního obtěžování studentek. Stížnosti na problematické chování dvou pedagogů z katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví obdržela fakulta už loni na jaře, z výuky ale stáhla učitele až teď. První reakce vedení fakulty na studentky působila dojmem, že „se škola snaží problém zamést pod koberec“ (podcast 5:59 Seznam Zprávy). Škola postavila mimo výuku už třetího vyučujícího na katedře tělesné výchovy (ČT24). Stížnosti na chování vyučujících se opakovaně objevily v anonymní předmětové anketě, kterou studenti vyplňují vždy na konci semestru (Seznam Zprávy). „Nástroje k postihu v pracovním právu existují. Patří mezi ně napomenutí, výtka nebo i výpověď. Problém v případech sexuálního obtěžování je ale především skutkový,“ řekl pro Seznam Zprávy právník a prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák. Problém s „mimořádně hrubým a sexistickým vystupováním“ řeší i pedagogická fakulta v Olomouci (Seznam Zprávy), mimo výuku jsou ze stejného důvodu dva pedagogové humanitní fakulty Univerzity Karlovy (Novinky). Podle výsledků unikátního celoevropského výzkumu UniSAFE, do nějž se zapojilo 46 univerzit z 15 zemí Evropy, se však s genderově podmíněným násilím setkalo 62 % dotázaných (HateFree).

Výrok týdne:

„Pokud je tolerance stresu dětí a rodičů velmi nízká, vychováváme psychicky křehké děti. Přijde covid a pubertální děti se nám všechny zhroutí, začnou se řezat, protože neunesou stres. Jenže budoucnost nám moc nestresové vyhlídky nechystá,“ říká psychiatr Peter Pöthe (eduzin.cz).

V souvislostech:

Vyšlete svou oblíbenou učitelskou osobnost do letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic!

Každý učitel je originál. To znovu a znovu ukazuje cena pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Zatím sice nejsou uzavřené přihlášky do letošního ročníku, jedna věc je ale jistá již nyní – každá z učitelských osobností, které se letos v červnu potkají ve finále, za sebou bude mít (jak tomu bylo i v předcházejících ročnících) svou vlastní, originální pedagogickou cestu. Co považují za své osobní učitelské téma, jsme se zeptali finalistů předchozích ročníků odborné ceny pro učitele základních a středních škol.

Co považujete ve vzdělávání/při vzdělávání za své osobní téma?

Magdaléna Málková, Nový PORG Praha

1. místo v roce 2022

Ve vzdělávání považuji za svá osobní témata rozvoj osobnosti dítěte (a vlastně i učitele) a integraci předmětů do smysluplných celků. Obzvlášť poslední dobou je dobře vidět, jak potřebný je rozvoj kritického myšlení, jak je důležité, aby lidé znali svou hodnotu, uměli komunikovat, spolupracovat a respektovat názory druhých. Učit se docela obyčejně BÝT, to považuji za důležité. Leckdy je to důležitější, než umět vyjmenovat české krále nebo zpaměti vyjmenovat přítoky Labe. Integrace předmětů na první téma jen navazuje. Vnímat svět v souvislostech, hledat spojitosti, využívat naučené věci pro to, abychom zlepšovali svět, ve kterém žijeme.

Alexis Katakalidis, Gymnázium Jana Nerudy v Praze

3. místo v roce 2020

Moje téma je každodenní kvalitní práce ve třídě, při níž jsou zapojeny a rozvíjí se všechny děti. Mám dojem, že o to lze usilovat tím, že si jako učitelé dáváme malé seberozvojové cíle a postupně vytváříme třídní prostředí, ve kterém je učení všech žáků možné.

Pavel Motyčka, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

Finalista v roce 2020

Za prioritní osobní témata považuji etickou výchovu, nácvik sociálních dovedností a etických ctností, práci s chybou a wellbeing.

Tomáš Chrobák, ZŠ Baška

1. místo v roce 2019, semifinalista celosvětového kola Global Teacher Prize

Tohle není jednoduchá otázka. Zkusím to takto… mým tématem je rozvoj konstruktivisticky vedené výuky a podpora učitelů, kteří ji chtějí učit, podpora a rozvoj lídrů ve školách a vzdělávání studentů a učitelů na fakultách. Nyní žiji asi především těmito tématy.

Jana Kopecká, ZŠ Kunratice

1. místo v roce 2017

Při vzdělávání dětí mi šlo vždy především o budování pozitivních vztahů a vzájemnou přátelskou atmosféru mezi dětmi a vyučujícím a dětmi navzájem. Bez vzájemného respektu, důvěry a tolerance k tomu, že každý jsme jiný, podle mne ani k učení nedochází. Jen v prostředí, kde se cítím dobře, se také mohu dobře učit a rozvíjet.

Jednoho z deseti budoucích finalistů můžete do soutěže vyslat i vy. Nominovat učitelskou osobnost, která podle vašeho názoru mění svět k lepšímu, můžete do 23. února zde.