Výzva senátorům k zamítnutí kariérního řádu

Jelikož řadovým učitelům mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol nebylo ministerstvem školství umožněno se přímo vyjádřit k současné podobě kariérního řádu, jak je koncipován v novele Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících (tisk 113/0), sestavili jsme text této výzvy a předkládáme ho všem učitelům k posouzení a případné podpoře, kterou lze vyjádřit vyplněním údajů v dotazníku na adrese: http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/05/vyzva-senatorum-k-zamitnuti-karierniho.htmlK výzvě se můžete připojit do 24. května 2017, kdy se uskuteční veřejné slyšení v Senátu, nejpozději však do 31. května 2017, kdy budou senátoři hlasovat o osudu této novely.

Adresáti:

Senát Parlamentu České republiky
Senátoři Senátu Parlamentu ČR

Na vědomí:

Vláda České republiky
Prezident České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Ministři Vlády ČR

Jelikož řadovým učitelům mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol nebylo ministerstvem školství umožněno se přímo vyjádřit k současné podobě kariérního řádu, jak je koncipován v novele Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících (tisk 113/0), oslovujeme Senát Parlamentu České republiky a jednotlivé senátory s návrhem na zrušení všech odstavců novely Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, které se týkají kariérního řádu.

Kromě kariérního řádu obsahuje novela také další změny. Některé změny považujeme za cestu dobrým směrem a podporujeme je.

1. Je to především navýšení příplatku pedagogických pracovníků za výkon práce třídního učitele (§133/1) ve výši 1 000 až 1 500 Kč měsíčně, který je ovšem stále velmi nízký a neodpovídá náročnosti ani rozsahu práce třídních učitelů, což je 20 hodin měsíčně (tj. 50 až 75 Kč za hodinu). Výše příplatku třídního učitele by měla být minimálně 3 000 Kč (jak je tomu v novele u uvádějícího učitele, jehož rozsah práce je několikanásobně menší) a měl by se týkat i učitelů mateřských škol, na které zákon zapomněl. Za nejvhodnější považujeme vyjádřit příplatek jako procento z tarifního platu a navázat ho na počet žáků ve třídě (např. minimálně 1 % tarifního platu navíc za každého žáka, u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními minimálně 2 % navíc za každého takového žáka).

2. Dále oceňujeme snížení přímé pedagogické činnosti učitelům, kteří vykonávají specializovanou činnost. Toto snížení se ovšem týká jen tří (položky a,c,g) specializovaných činností z devíti (§28d/4), což považujeme za nesystémové a nelogické. Snížení přímé pedagogické činnosti má platit pro všechny specializované činnosti. Poslední dvě nové specializované činnosti – položky h) koordinátor vlastního hodnocení školy, i) mentor profesního rozvoje – považujeme za nesmyslné a měly by být zrušeny (jsou již nyní obsaženy v náplni práce specializované činnosti b) koordinátor školního vzdělávacího programu). Příplatky pedagogického pracovníka za výkon specializovaných činností (§113/2) ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně jsou opět velmi nízké a neodpovídají náročnosti ani rozsahu práce, kterou musí učitel zastat navíc. Měly by proto činit minimálně 3 000 Kč měsíčně.

Vzhledem k těmto skutečnostem doporučujeme nezamítnout novelu Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících jako celek, ale vrátit ji s návrhem výše uvedených změn k novému hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Proč žádáme o zrušení všech odstavců novely Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, které se týkají kariérního řádu?

1. Z legislativního hlediska je zákon neúplný, protože ho nedoprovází texty prováděcích právních předpisů (celkem by jich mělo být osm). Není tedy jasné, jaké konkrétní důsledky mohou v praxi nastat.

2. Všichni současní učitelé, kteří vyučují alespoň dva roky, budou automaticky přeřazeni do druhého kariérního stupně. Novela tedy nijak neovlivní kvalitu výuky současných učitelů, což by mělo být cílem kariérního postupu. Učitelům v kariérním stupni dva nenáleží žádné příplatky ani jiné finanční ocenění navíc. Novela tudíž nepůsobí nijak motivačně. Její přínosy jsou v této oblasti nulové.

3. Začínající učitelé budou muset nově setrvat minimálně dva roky v nejistotě, zda postoupí z prvního kariérního stupně do druhého kariérního stupně. Budou se muset podvolit administrativně náročnému procesu hodnocení ředitelem a uvádějícím učitelem a posudky od nich zásadně ovlivní jejich další učitelskou kariéru. Postavení začínajících učitelů se tudíž kvůli novele zhorší, a to již od září tohoto roku. Nyní mohli začínající učitelé získat pracovní smlouvu na dobu neurčitou již po prvním roce zkušební doby. Vzhledem k nízkému nástupnímu platu, který v současnosti činí pouhých 21 570 až 22 620 Kč měsíčně, je to další demotivační faktor pro absolventy pedagogických fakult nastoupit do školy jako učitelé.

4. Učitelé, kteří budou usilovat o třetí kariérní stupeň, budou muset absolvovat atestační řízení, což je celoroční náročný administrativní proces, budou muset uhradit nemalou částku ze svého nízkého platu, a za to vše obdrží příplatek pouhých 3 000 Kč měsíčně. Nebudou jim uznána žádná školení, která dosud absolvovali. Budou se moci školit pouze v instituci, kterou zřídí ministerstvo školství. První atestační řízení navíc proběhne až v roce 2021. Do té doby nebudou učitelé nijak motivováni ke zlepšení své výuky. Jakmile učitel třetího kariérního stupně dosáhne, nebude dále ničím motivován k dalšímu zlepšování výuky, protože půjde pouze o jednorázovou zkoušku před komisí. Ani třetí kariérní stupeň tudíž nebude mít pozitivní dopad na kvalitu českého školství.

Takto pojatý kariérní řád je zbytečný a měl by být kompletně přepracován, a to nově ve spolupráci s řadovými učiteli. Máme k dispozici spoustu času, neboť fakticky začne kariérní řád fungovat až od roku 2021.

Hlavním problémem českého školství není neexistující kariérní řád, ale dlouhodobé podfinancování. V roce 2016 byl průměrný plat učitele 26 731 Kč měsíčně. Průměrné platy českých učitelů činí pouhých 55 % průměrných platů vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ČR, což je nejmenší procento v EU i OECD (na Slovensku to je 61 %, v Polsku 83 %, v Německu 98 %). Veřejné výdaje na vzdělávání činí v České republice pouhých 8 % celkových veřejných výdajů, průměr OECD je přitom 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. Pokud chceme motivovat učitele, měli bychom nejprve narovnat jejich platy a výdaje na školství na průměr EU. Potom můžeme začít pracovat na kvalitním kariérním řádu. Nemělo by se na něm ale pracovat bez řadových učitelů jako doposud.

Za Iniciativu Pedagogická komora
www.pedagogicka-komora.cz
info@pedagogicka-komora.cz

Radek Sárközi
Janek Wagner
Hana Vacková
Jana Kunšteková