Vzdělání je ta nejlepší investice pro naši budoucnost

Priority:
• Vzdělání se musí stát nejvyšší národní prioritou
• MŠMT musí být řízeno jako strategicky nejdůležitější česká firma
• Ředitel školy musí být ředitel – vůdčí osobnost s odpovídající kvalifikací
• Učitelské povolání musí být rehabilitováno
• Vysoké školy musí dostat příležitost se plně osamostatnit

Kvalitní vzdělaní je předpokladem prosperity a šťastnějšího života nás všech. Jak jsme na tom
s kvalitou našeho vzdělaní? Jak se připravit na překotný technologický pokrok příštích 25 let? Jak
by měly být naše děti připraveny pro budoucnost? Co je třeba pro chytřejší a vzdělanější Česko?
Varovné trendy pro budoucnost. Zlepšovat vzdělaní se dlouhodobě nedaří. Léta vládne na
většině základních a středních škol nuda, nezájem a nechuť se učit. Vysoké školy berou každého
ochotného vyplnit přihlášku. Kdo po prvním roce neuspěje, má naději pokračovat alespoň na
některé z pedagogických fakult. Neznamená to ale, že by se chtěl stát učitelem. Často chce jen
vysokoškolský diplom pro jiné zaměstnání. Proč zůstat učitelem, když to je jedno z nejhůře
placených zaměstnání? Práce pro všechny ostatní je zatím stále dost a tak málokdo cítí potřebu
se dál vzdělávat.

Většina rodičů, vedení škol, zřizovatelů, a ministerstvo školství si rizika současného vývoje buď
nepřipouští, nebo je to nezajímá, nebo si nevědí rady. Ve způsobu výuky se mnoho nezměnilo.
Převládá přesvědčení, že když se nedaří, je třeba centralizovat a přitvrdit jako za dob Marie
Terezie. Z centra se na vedení škol valí laviny strategických direktiv, iniciativ, zákonů, rámcových
programů, šablon, vyhlášek, dotazníků, nařízení a povinných školení co a jak učit. Peněz je dost
na všechno až na učitele. Pro učitele je peněz málo. Převládají pochyby, zda peníze státního
rozpočtu jsou do školství investovány smysluplně.(1) Česká školní inspekce se snaží kontrovat.
Zlepšení je ale v nedohlednu. Navíc už teď ale všichni vědí, že většinu encyklopedických znalosti,
které školy dětem vnucují, budou sotva kdy potřebovat.

Přibývá nespokojených rodičů. Hledají prostředí, které by jejich děti inspirovalo a motivovalo
touhou po poznání. Chtějí, aby je škola naučila logicky myslet, komunikovat, rozhodovat,
spolupracovat, umět se rychle naučit a pochopit co je třeba. Chtějí, aby se jejich děti do školy
těšily. Jen velmi vzácně ale nacházejí pochopení. Vedení většiny základních a středních škol
nemá potřebnou kapacitu ani zájem. Zdaleka ne všem nespokojeným rodičům se daří dostat děti
do soukromých škol, které se moderní metody výuky snaží uplatnit. Většina soukromých škol má
lepší vedení, lepší učitele, lepší vybavení. Má víc svobody rozhodování, víc peněz. Lépe
hospodaří. Mnozí rodiče ale nechtějí za vzdělání svých dětí platit.

V rozdělovaní státních peněz na vysoké školství hraje prim politika. Kvalita vzdělání hraje druhé
housle. Čím více studentů vysoká škola získá, tím víc peněz dostane od státu. Konkurence je
velká. Studenti mají na výběr ze 77 vysokých škol. Snad i proto jsou výdaje na jednohovysokoškolského studenta jedny z nejnižších mezi vyspělými zeměmi. Náročnější vysoké školy se
snaží doplnit vzdělaní, kterého se studentům nedostalo na střední škole. I tak jsou nuceni
ke schovívavosti. Mnozí vysokoškolští pedagogové – létající profesoři – létají ze školy na školu
aby si přivydělali. Výuku často svěřují svým asistentům. Doktoranti hledají vedlejší zaměstnání
aby se uživili. V posledních letech stát vybudoval řadu špičkově vybavených výzkumných center
za evropské peníze. Věda, výzkum a inovace ale váznou.

Čeká nás překotný technologický pokrok. To, co psal v roce 1920 Karel Čapek o univerzálních
robotech v dramatu RUR, bude překonáno. Vzdělaní ovlivní zda se lidstvo vypořádá
s technologickým pokrokem lépe než v tragickém konci RUR.

Za 50 let bude zřejmě možné si stáhnout vlastní paměť na digitální platformu a tak si zajistit
virtuální život věčný.(2) O něco později pokrok biotechnologie a genetického inženýrství snad
umožní i návrat vlastní digitálně uložené paměti do nového těla. Stěží si lze domyslet třeba „jen“
morální a etické důsledky této fantazie, která se ale začíná již dnes přibližovat realitě.

Během příštích 25 let nás čeká mnoho nového, převratného. Týká se to všech aspektů našeho
života – morálky, etiky, kultury, vědy, práce, výroby, životního prostředí, zdraví i volného času.
S lepším vzdělaním se nám bude lépe dařit se s tímto novým světem vypořádávat.

Během příštích 25 let se otevřou nové cesty k rychlejšímu, účinnějšímu a tím snadnějšímu
studiu. Umožní to poznatky z výzkumu lidské paměti a mozku, technologie urychlující chápání, a
možnosti studovat kdekoliv kdykoliv pod vedením těch nejlepších učitelů a profesorů. Digitální
forma vzdělaní bude dominovat na všech úrovních. Mnohé tradiční vzdělávací instituce včetně
univerzit zaniknou.

Globalizace ovlivní vzdělání. Čerstvým příkladem je uznávaní mezinárodních certifikátů místo
maturity z angličtiny. Prosazuje se mezinárodní maturita – International Baccalaureate (IB) a
Advanced Placement (AP) International Diploma. Bude přibývat studentů, kteří dají přednost
mezinárodní maturitě před českou.

Povolání učitele čekají již dnes převratné změny. Učit budou stále častěji super učitelé – ti
s mimořádnými schopnostmi učit zábavnou, inspirativní a motivující formou. Bude jich pár a učit
budou přípravou studijních materiálů online pro učitele ve školách. Z většiny dnešních učitelů se
postupně stanou průvodci, kteří budou online materiály využívat a přizpůsobovat zájmu a
schopnostem svých svěřenců.(3) Tak učí již osmým rokem někteří čeští učitelé gymnázii v online
programu Centra pro talentovanou mládež (CTM).(4)

Během příštích let nás bude zaměstnávat čtvrtá průmyslová revoluce a nezadržitelný postup
globalizace. Roboti budou přebírat lidskou práci, pronikat do průmyslové výroby, dopravy a
služeb. Postupně nahradí řadu profesí. Do každodenního života budou stále rychleji pronikat
poznatky uměle inteligence, virtuální reality, nanotechnologie, biotechnologie, genetické
inženýrství, energetiky; to vše s etickými a morálními důsledky, na které je třeba se připravovat.

Stále důležitější bude proto morální integrita, osobní zodpovědnost, schopnost logicky myslet,
rozhodovat, spolupracovat, umět se domluvit jinak než jen česky, umět se přeškolit.
Globalizace a překotný technologický pokrok bude provázen řadou lokálních i globálních
konfliktů i doufejme „jen“ dílčích katastrof. Podaří-li se je překonat je ve hvězdách. Je ale
pravděpodobné, že ti lépe vzdělaní budou lépe připraveni se s překotným technologickým
pokrokem a s tím co jej bude provázet lépe vypořádat.

Jak připravit naše děti pro budoucnost. Ve světové odborné literatuře převládá názor, že v
moderní výchově by encyklopedické znalosti měly ustoupit do pozadí. Důraz je třeba klást na
morální a etickou integritu, logické myšlení a schopnost sebevědomě komunikovat. To jsou
kompetence a dovednosti, které mají dnešní děti připravit na budoucnost.

Množí se příklady úspěšné realizace poznatků moderní pedagogiky v praxi. I tak v českém
školství dál převládají tradiční postupy. Děti se ale nenaučí diskutovat v prostředí, ve kterém se s
nimi nediskutuje. Nenaučí se rozhodovat v prostředí, ve kterém o ničem nerozhodují.
Nerozvinou své kritické myšlení, pokud musí hlavně poslouchat.

Příkladem úspěšné realizace poznatků moderní pedagogiky hodného následování je singapurské
ministerstvo školství. To definuje dovednosti a kompetence na základní, středoškolské a
vysokoškolské úrovni takto:(5)

Absolvent základní školy by měl:
• být schopen logicky myslet a sebevědomě komunikovat
• být schopen rozlišit dobro od zla
• znát své silné a slabé stránky
• být schopen spolupracovat, sdílet, a pomáhat druhým
• být zvídavý
• být hrdý na svou práci
• mít zdravý životní styl a zájem o kulturu
• znát historii a milovat svou vlast

Absolvent střední školy by měl:
• nést osobní odpovědnost za svůj profesní a společenský růst
• být čestný a poctivý
• věřit ve svou schopnost přizpůsobit se změnám
• být schopen pracovat v týmu, motivovat, naslouchat a chápat druhé
• být zvídavý a tvořivý
• respektovat názory druhých a sebevědomě komunikovat
• sportovat, udržovat se ve zdravé kondici, věnovat se kultuře
• znát historii, věřit a pracovat ku prospěchu nejen svého ale i své vlasti

Absolvent vysoké školy by měl:
• mít morální odvahu postavit se za správnou věc
• být houževnatý a vytrvalý tváří v tvář nepřízni osudu
• být schopen pracovat v cizím kulturním prostředí, být společensky zodpovědný
• být zvídavý, tvořivý, a podnikavý
• být schopen kriticky myslet a přesvědčivě komunikovat
• být houževnatý a cílevědomý ve snaze dosáhnout co nejlepších výsledků
• sportovat, udržovat se ve zdravé kondici, věnovat se kultuře
• znát historii, být hrdý na svou vlast, usilovat o její co nejlepší postaveni ve světě

Jak by asi dnes dopadli čeští žáci a studenti ve srovnání se svými singapurskými vrstevníky? A co
je důležitější – jak dopadnou během svého dalšího života?

Před mnoha lety Singapuřané pochopili, že kvalitní vzdělání je ta nejlepší investice pro
budoucnost. Vzdělání se pro ně stalo nejvyšší národní prioritou. Stabilní politická podpora,
realistická strategie, odpovídající rozpočet6 a kvalitní vedení již léta přinášejí své ovoce. Během
jedné generace z chudého městského státu mnoha národností a jazyků vzniklo jedno
z nejmodernějších a nejbohatších komerčních, finančních a dopravních center na světě. Je to
skvělý příklad. Je ale i řada dalších.

Bez shody, podpory a kompetence na národní úrovni jsou rodiče a jejich děti odkázáni samy na
sebe. Individuální strategie „zachraň se, kdo můžeš“ vede k elitářství a destabilizaci společnosti. I
takových příkladů je celá řada. Česku hrozí, že stále více rodičů se svými dětmi bude tyto
příklady následovat. Drtivá většina rodičů zatím ale vůbec netuší co se děje. Jsou se vzdělaním
svých dětí spokojeni.

Česko chytřejší a vzdělanější. Vzdělání se musí stát nejvyšší národní prioritou. Podobně jako
Singapur potřebuje i Česko stabilní politickou podporu a kvalitní vedení. Snad všichni se shodují,
co by se mělo změnit pro chytřejší a vzdělanější Česko.7 Nedaří se ale najít způsob jak potřebné
změny uskutečňovat. Bílé knihy Národního programu rozvoje vzdělávaní a řada dalších iniciativ
zůstává na papíře. (8)

Dalo by se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) řídit jako strategicky
nejdůležitější česká firma?(9) Jak rozhýbat český vzdělávací systém na všech úrovních: předškolní,
základní, střední, a vysoké? Jak vyhnat ze základních a středních škol nudu, nezájem a nechuť se
učit? Jak posílit osobní zodpovědnost všech studentů k poctivému studiu na vysoké škole?
MŠMT je komplexní holdingová společnost s dlouhou řadou dceřiných podniků. MŠMT by mělo
každý rok předložit výroční zprávu o svém hospodaření. Národní kontrolní úřad by měl zprávu
podrobit hodnocení efektivnosti výdajů a personálního obsazení MŠMT (vysvědčení pro
ministerstvo). Klíčový je ekonomicky pohled, výkonnost, ne pouze účetní správnost.

Školský výbor Poslanecké sněmovny by měl každoročně výsledky hodnocení MŠMT odborně
posoudit. Měl by k tomu organizovat semináře, slyšení domácích i zahraničních odborníků,

apod., to vše za účasti široké veřejnosti. Následně, podobně jako Správní rada akciové
společnosti, by měl schvalovat úkoly MŠMT na další rok, průběžně dohlížet a kontrolovat plnění,
zkoumat a ověřovat výsledky hodnocení, zároveň ale také sledovat realizaci dlouhodobé
strategie vzdělávaní. (10) Mnozí po takové zprávě léta marně volají. Proč dosud není běžně
k dispozici veřejnosti?

Další nutný krok je rozhýbat základní a střední školství. Školy jsou v daleko větší míře závislé na
místních a krajských zřizovatelích než na MŠMT. Jak si ale vysvětlit rozdíly ve výsledcích vzdělání
mezi školami. Ředitel hraje rozhodující roli. Je proto životně důležité, aby ředitel byl skutečně
ředitel, ne úředník odsouzený na milost či nemilost vrtochům zřizovatele. Ve výběrovém řízení
musí rozhodovat vzdělání, profesionální schopnosti, reputace, ne příslušnost k politické straně.
Úředníka je třeba nahradit ředitelem, osobností s vůdčími schopnostmi. Hlavním úkolem
ředitele je formovat kvalitní učitelský sbor. Ředitel by proto měl mít, mimo jiné, plnou
zodpovědnost za osobní hodnocení, karierní plány a platy učitelů. Nelze přece motivovat a
hodnotit učitele pouze slovy nebo externě podle normo-tabulek MŠMT.

Nutnou podmínkou pro chytřejší a vzdělanější Česko jsou skvělí učitelé. Stále se najdou. Ne
všichni utekli do jiných profesích. Jméno jim ale kazí pověst jejich povolání – když mě nikde
nevezmou tak snad bych mohl být alespoň učitel. To je stav který nelze dál tolerovat.

Je třeba přehodnotit a zkvalitnit všechno od práce pedagogických fakult, výběru nejlepších
studentů k učitelství, přípravy na pedagogických fakultách, praxe, počátky ve škole, pravidelné
osobní hodnocení, až po požadavky na průběžné zvyšovaní kvalifikace.(11) Součástí musí být i
odpovídající platové ohodnocení. Kvalitní kandidáty pro učitelskou profesi nelze přesvědčovat
pouze slovy.

Systematická personální politika MŠMT a zřizovatelů musí zajistit důstojnou rehabilitaci učitelské
profese během příštích 4-6 let. Naléhavá náprava je nutná zejména v matematice a fyzice. Do
školy by se tak mohli vrátit i učitelé, kteří museli své povolání opustit z existenčních důvodu. Do
pěti let by měl mít každý ředitel na výběr z řady kvalitních kandidátů na každé volné místo. Dnes
musí prosit přesluhující učitele, aby odložili odchod do důchodu.

Učitelskou profesi čekají převratné změny. Učitel musí inspirovat a podporovat touhu po
poznání. Chce to jen chtít využít příležitosti ke zvyšovaní vlastní kvalifikace k efektivnější výuce.
Ti nejlepší budou super učitelé připravující digitální zdroje. Ostatní se stanou průvodci, kteří
budou digitální zdroje využívat. Dá jim to příležitost a čas individualizovat výuku podle
schopností a zájmu svých svěřenců. Umožní jim to lépe se věnovat jak talentovaným, tak i těm
kteří potřebují mimořádnou péči. Drtivá většina kvalitních online zdrojů je ale k dispozici pouze
v angličtině. Moc by proto prospělo, kdyby jak učitelé tak jejich svěřenci se co nejdříve naučili
ovládat angličtinu.(12)

Jak přispívají zřizovatelé, hejtmani, k co nejlepším výsledkům škol ve svých krajích? Měli by
konečně začít se systematickým hodnocením ředitelů. To zatím probíhá pouze sporadicky.

Zřizovatelé nemají často představu o výkonnosti svých škol. Jsou to politici s mlhavými
představami o studijních výsledcích kraje, srovnáními se zbytkem republiky. Jaká opatření byla
schválena pro zlepšení? Jsou účinná? To vše jsou otázky, na které rodiče až příliš často
nenaleznou u zřizovatelů jasnou odpověď.

České vysoké školy by měly být autonomní, nezávislá centra vzniku nových poznatků a inovací.
Bez zásadních změn nejsou a nebudou! Zůstanou odkázány na financovaní ze státního rozpočtu.
Politici vždy spíš přidají na důchody než na provoz vysokým školám. A proto se stárnoucí
populací bude peněz pro vysoké školy stále méně a méně.

Dnešní závislost vysokých škol na státním rozpočtu vyhovuje skoro všem zúčastněným, jen ne
snahám posílit kvalitu studia a osobní zodpovědnost studentů. Proto je třeba školné! Těm
kterým domácí pohoda nevyhovuje utíkají za vzdělaním a vědou do světa.

Z plné autonomie jde strach, strach vedení škol z odpovědnosti za výsledky práce, strach ze
ztráty možností vymluvit se na nepřízeň politiků, nedostatek finančních prostředků ze státního
rozpočtu a další „objektivní příčiny“. Pokračovaní pohody garantuje pohodu výmluv a
pokračování slabé výkonnosti v mezinárodních srovnáních.

Proč nedát českým univerzitám možnost se plně osamostatnit? Ať ukáží co umí! Proč nepřipravit
pobídku k plnému osamostatnění? Odstupné? Která veřejná vysoká škola by se toho odvážila?
S plným osamostatněním by hlavním zdrojem příjmů mělo být školné a granty tak jak tomu je na
většině špičkových univerzit. Transformaci je možno ulehčit přechodným obdobím pro nutné
systémové změny včetně dostupnosti vysokoškolského vzdělání. Úspěšných příkladů zajištění
dostupnosti hodných následování je řada. Chce to jen chtít se poučit a změny prosadit. Proč ale?
Pohoda je pohoda!

Je toho mnoho ve vzdělání co je třeba zlepšit.13 Kde je vůle tam je cesta. Moc by prospělo, kdyby
rodiče, děti, učitele, profesoři a politici všichni táhli za jeden provaz. Ze všeho nejvíc je potřeba
kvalitní vedení. Vzdělání je ta nejlepší investice pro budoucnost, musí se stát národní prioritou.
Česko musí být chytřejší a vzdělanější. Určitě na to má!!!

1 Jedním z příkladů je čerstvá zpráva Národního kontrolního úřadu: Peněžní prostředky vynakládané na rozvoj vzdělávání v České republice, duben, 2017. (https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/k16013.pdf). Kauzy „Internet do škol“ či „Příprava maturitních zkoušek“ jsou dva další příklady. Převládá dojem, že český vzdělávací systém je „top heavy“.

2 http://www.quantumrun.com/podcast/episodes/human-evolution-into-computers-by-2070-s1e1-life-in-2030-podcast/

3 The Atlantic: https://www.theatlantic.com/education/archive/2015/03/the-deconstruction-of-the-k-12-teacher/388631/

4 Centrum pro talentovanou mládež (CTM): www.ctm-academy.cz.

5 Ministry of Education, Singapore: https://www.moe.gov.sg/education/education-system/desired-outcomes-of-education

6 Singapure vynakládá podstatně méně na vzdělání (3.3% HDP) než Česko (4.2% HDP), přesto dosahuje daleko lepších výsledků.

7 Existuje řada skvělých a stále aktuálních podrobných návodů jak české školství zlepšit. Jeden příklad za všechny: Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení, McKinsey & Company, duben 2007.

8 Strategií – snů jak uskutečnit potřebné změny k lepšímu jsou celé knihovny. Ředitel pražského Gymnázia Nad Alejí Jiří Benda před časem řekl Hospodářským novinám: „Mnoho lidí za podpory ministerstva sepisuje mnoho studií a strategií, jak talentované žáky podporovat. Vím také, že tyto studie jsou vhodné maximálně k tapetovaní“. Nejde ale „jen“ o talentované.

9 Humorná nadsázka neuškodí. Uplatnění principů moderního firemního řízení by bylo pro české školství spásou.

10 Neexistuje jasné, komplexní, důvěryhodné hodnocení účinnosti výdajů na vzdělávací programy MŠMT. Přetrvává dojem že český vzdělávací systém je „top heavy” i proto že schází zpětná vazba a není jasné kam systém směřuje.

11 Návrh „Jak vychovávat české učitele budoucna“, Centrum pro talentovanou mládež (CTM). Návrh byl poskytnut a konzultován s pedagogickými fakultami univerzit Karlovy a Palackého v březnu 2017.

12 Způsob jak toho dosáhnout je mimo jiné přestat dabovat anglické filmy jak je to již mnoho let zvykem třeba ve Skandinávii.

13 Slovenské ministerstvo školství představilo minulý měsíc obsáhlou studii „UČIACE SA SLOVENSKO Národný program rozvoja výchovy a vzdelávania.” Návrh je předložen veřejnosti k diskuzi, březen 2017. Máme se Slovenskem hodně společného.

Dokument v pdf ke stažení ZDE.