Zaměstnanci oddělení vzdělávání v ÚSTR se bouří proti odvolání vedoucího i proti cenzuře a bossingu

Krátce:

Zaměstnanci oddělení vzdělávání v ÚSTR se bouří proti odvolání vedoucího i proti cenzuře a bossingu. Mimo jiné stojí za projektem Dějepis +. Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů odvolal bez udání důvodů vedoucího oddělení vzdělávání ÚSTR Čeňka Pýchu a poté i celou redakční radu revue Paměť a dějiny, kterou ústav vydává. „Já se k personáliím nebudu vyjadřovat,“ řekl pro Novinky v pondělí Ladislav Kudrna, článek připomíná, že bouřlivá situace v ÚSTR panuje už delší dobu. 19 zaměstnanců poslalo Radě ÚSTR Výzvu k zastavení destrukce vzdělávací činnosti ÚSTR, kde si stěžují na jednání ředitele a poukazují na dobré hodnocení výsledků práce propuštěných kolegů (iRozhlas). Na osobní kořeny sporů poukázal senátor Tomáš Czernin kvůli odmítnutí zapůjčit Senátu výstavu o české šlechtě, jejímž spoluautorem je bývalý šéf ústavu Zdeněk Hazdra, podle něj se zapůjčením nakonec ÚSTR souhlasil, pokud jeho jméno nebude u výstavy uvedeno. Podle článku v Deníku N si zaměstnanci stěžují na cenzuru i na bossing. „Atmosféra na pracovišti je tíživá, někteří zaměstnanci si stěžují na soustavné zastrašování, což jde přímo proti vlastní koncepci ředitele Kudrny, se kterou zvítězil ve výběrovém řízení,“ cituje článek předsedkyni jedné odborové organizace ÚSTR Stanislavu Vodičkovou – podle Ladislava Kudrny jde o stížnosti jednotlivců.

Ministerstvo školství chce vytvořit registr žáků, hotový by měl být do roku 2025. „Nový registr bude sdružovat informace o člověku od jeho prvního vstupu do vzdělávacího systému a budou v něm zaznamenávány všechny důležité údaje charakterizující jeho vzdělávací dráhu,“ řekl vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen (ČT24). Jeho úřad již připravuje registr škol, v plánu je také registr pedagogických pracovníků.

Bez povinné školní docházky je v Praze minimálně 650 dětí ukrajinských uprchlíků, podobné je to i ve Středočeském kraji. V porovnání s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky si podle programové ředitelky META Kristýny Titěrové v integraci Ukrajinců do škol vede dobře, pro neumístěné žáky a předškoláky je ale třeba zřídit třídy jazykové přípravy, které by je na školu připravily a poté pro ně místa najít. Upozorňuje také, že pro češtinu jako druhý jazyk není stanoveno kurikulum a neexistuje kontrola nad kvalitou výuky. Ministerstvo školství bude v dubnu opakovat šetření k počtům ukrajinských dětí.

Sjednotit a zjednodušit systém poskytování obědů zdarma chce Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Hlavně ať dokážeme opravdu lépe postihnout tu potřebu v tom území, protože dneska je to o tom, že musí být aktivní škola. Takže to automaticky neznamená, že je to k dispozici všude, kde je to potřeba dítěti a jeho rodině nabídnout,“ říká ministr Marian Jurečka. Jeho resort zvažuje, že by dítě mělo nárok na obědy zdarma automaticky, pokud by rodina pobírala některou ze sociálních dávek – buď pomoc v hmotné nouzi, nebo přídavek na dítě (iRozhlas.cz). „Současná praxe není systém, ale velká náhoda,“ upozorňuje Jan Černý z organizace Člověk v tísni. Podle něj navíc rodin, které si obědy nemohou dovolit, přibývá (Radiožurnál).

Zatím nic nenapovídá tomu, že by učitel kvůli AI ztratil svou roli, uvádí analýza. Učitelé ji používají k přípravě hodin i přímo při výuce. „Se studenty jsme trénovali pokládání gramaticky správných otázek,“ přibližuje využívání chatbota učitelka Eliška Nohavicová v článku na Aktuálně, který shrnuje příklad učitelů, kteří začali využívat při výuce umělou inteligenci. Pozitiva a negativa AI včetně role učitele shrnul v analýze Jan Zeman z EDUinu – zatím podle něj nic nenapovídá tomu, že by učitel ztratil svoji roli, naopak bude umělou inteligencí posílena v podobě zrychlení administrativních úkolů a soustředění se na vzdělávání žáků (EDUin.cz).

S rostoucími náklady na život začínají být přípravné kurzy na přijímací zkoušky drahé i pro střední třídu. „Rodiny s nižšími příjmy se placené přípravy na přijímací zkoušky neúčastní už dlouho. Novinkou ale je, že výdaje na přípravné kurzy, stejně tak na výuku jazyků mimo školu, omezuje i střední třída,“ řekl pro Lidovky Václav Korbel z PAQ Research, který se podílel na studii Život k nezaplacení. Nerovnost v přístupu ke vzdělání se tak podle něj začíná projevovat i u dříve ekonomicky stabilních rodin, pokles zájemců ale při silných populačních ročnících organizátory kurzů netrápí. Ministerstvo má podle mluvčí Anety Lednové ambici změnit přijímací zkoušky tak, aby kurzy nebyly potřeba.

Pokud vláda nezareaguje, pedagogové na humanitních oborech vysokých škol chtějí na Den učitelů stávkovat kvůli nízkým platům. „Nebudeme-li mít včas patřičnou odezvu z vlády ČR, bude vyhlášena stávka,“ cituje ECHO24 organizátory akce Hodina pravdy. Vyučující na humanitních a sociálně vědních oborech zvažují žalobu nejen kvůli výši platů, ale poukazují i na propastné rozdíly ve výplatách mezi fakultami. Odboráři žádají také to, aby stát dlouhodobě navýšil peníze pro vysoké školy. „Tak, aby univerzity a vysoké školství dostávaly z rozpočtu stejné procento, jako je průměr zemí sdružených v OECD,“ říká Ondřej Vojtěchovský z výboru Odborové organizace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. (iRozhlas).

Odbory zvažují stávku, pokud vláda nezváží garanci 130 procent pro všechny pedagogické pracovníky, ministr chce do rozpočtu na ONIV vrátit chybějící miliardu. Ministr Balaš mluvil na tripartitě o záměru získat pro školství zpět miliardu na ONIV a o třetinu zvýšit rozpočet pro vysoké školy s ohledem na nízké platy vysokoškolských pedagogů. Nespokojení jsou pedagogové v regionálním školství kvůli tomu, že vláda nadále počítá s navýšením na 130 procent průměrného výdělku jen u učitelů. „Prozatím se vyčkává, co vláda ukáže při představování rozpočtu na rok 2024. Pokud nebude počítat s navýšením na 130 procent průměrného měsíčního platu, začneme asi řešit stávku,“ sdělil iDnes dobře informovaný zdroj ze školských odborů.

Mýtus posledních dvaceti let? Komentář si všímá výsledků Finska v posledních šetřeních OECD. Posledních výsledků finských dětí v šetření OECD, podle nějž se Finům v poslední době nedaří „vytahovat“ všechny děti na dobré výsledky, si všímá komentář Milana Vodičky na iDnes. „Už nejsme nejvzdělanější zemí. Naši mladí nejsou nejchytřejší,“ cituje státní tajemnici ministerstva školství Anitu Lehikoinenovou. Zpráva finského ministerstva školství označila za jednu z příčin podobně jako ve Švédsku to, že školy zaskočil příchod migrantů, výuka založená na fenoménech a přílišná digitalizace.

Výrok týdne:

„Učitel by měl mít pocit, že musí růst, protože je tím povinen. To by se měli učitelé dozvědět už na pedagogických fakultách. Záleží to ale na konkrétních osobnostech vyučujících, jestli to pokládají za potřebné. Neštěstí je, že se po pedagogických fakultách chce, aby dělaly hlavně vědu. Ale vést budoucí pedagogy, to je něco jiného a neméně důležitého,“ říká v rámci série rozhovorů s laureáty Auly slávy ceny EDUína učitelka a novinářka Jana Hrubá (EDUin.cz).

Šikana a kyberšikana v číslech ČŠI

Po sedmi letech se Česká školní inspekce vrátila k problematice rizikového chování žáků na základních a středních školách a vydala tematickou zprávu, ve které se zaměřuje specificky na šikanu a kyberšikanu (i s ohledem na dopady on-line vzdělávání během pandemie). Opírá se v ní jako už obvykle o kombinaci vlastní inspekční činnosti a cíleného dotazování na školách (tentokrát se jej zúčastnilo 7744 žáků 7. až 9. tříd, 4048 středoškoláků a také více než tisíc metodiků prevence). Konstatování, že se zvýšil počet škol, které během posledních tří let alespoň jednou nějaký případ šikany řešily, nemusí znamenat, že násilí na školách přibylo – jak upozornil během tiskové konference ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Příčinou může být i lepší schopnost škol šikanu odhalit a řešit. Odpovědi na otázky položené přímo žákům ale k příliš velkému optimismu při srovnávání situace se školním rokem 2015/2016 důvod nedávají. Vybíráme několik čísel z přiložené analýzy:

57 % základních škol a 63 % středních škol v posledních třech letech alespoň jednou řešilo šikanu mezi žáky. To je u ZŠ nárůst o 10 procentních bodů (u SŠ o necelé 3 p. b.). Důvodem může být i lepší schopnost škol šikanu identifikovat.

21 % základních škol a 24 % středních škol se v posledních třech letech alespoň jednou potýkalo s kyberšikanou.

Asi 10 % žáků dotázaných v anketě se setkalo ve své třídě se šikanou, která ale nebyla ze strany školy řešena. Necelá polovina dotázaných žáků ZŠ a jen 18 % žáků SŠ má dle ankety zkušenost s řešenou šikanou.

Jen 41 % žáků vyšších ročníků základních škol se se šikanou ve třídě podle odpovědí v anketě nesetkalo.

80 % škol se podle inspektorů aktivně věnuje budování vztahů mezi žáky (především v rámci výuky předmětů a prostřednictvím společně stanovených vztahových pravidel), zároveň mají žáci na 70 % škol k dispozici vybrané pracovníky školy, se kterými mohou konzultovat i své osobní problémy.

1/3 žáků základních škol se přesto necítí v prostorách školy bezpečně a přibližně 1/3 žáků středních škol neví ve škole o dospělé osobě, které by se mohla v případě potřeby svěřit s problémy.

40 % žáků chodí do školy nerado nebo spíše nerado (na SŠ je to 35 %).

35 % žáků na základní i střední školy si myslí, že někteří žáci jsou u učitelů oblíbenější než jiní.

Co je šikana

Ve své tradiční podobě je šikana definována jako situace, ve které je jedinec opakovaně vystaven úmyslnému negativnímu chování jiné osoby / jiných osob a je vytvářena mocenská nerovnost mezi agresorem a obětí. Obecně lze konstatovat, že je šikana reprezentována čtyřmi charakteristikami: záměrem, opakováním, mocenskou nerovnováhou a negativními dopady. Všechny vyjmenované faktory lze vztáhnout i na kyberšikanu, pro kterou jsou však typické i dvě další charakteristiky: první je možná anonymita agresora, jež může zvyšovat mocenskou hierarchii mezi agresorem a obětí, druhým faktorem je významně větší publikum daného incidentu, což umocňuje negativní důsledky jednání na život oběti.

Podle School violence and bullying: Global status and trends, drivers and consequences. UNESCO, 2018.