Zaspali učitelé nebo pedagogické fakulty?

Co přinesl týden 17.2.–23.2.2014

Témata týdne: Patová situace „nekvalifikovaných“ učitelů, kde jsou slabé stránky finského školství, mentoring jako cesta ke kvalitě, zajímavosti z Brašničky pro rodiče, proč se v českých školách neučí romsky, na vysokou školu bez střední, švýcarská učňovská inspirace, Zlatý Ámos finišuje, kyberšikana je běžnější, než si myslíme, jak vznikají chytré děti, přísnější přijímačky mají zvýšit kvalitu gymnázií, psaní pro Wikipedii dává studentům smysl, technika ve výuce není klíčem ke kvalitě, nový portál nabízí stáže absolventům, jak získat studenty pro stavařinu.

Výrok týdne: 

„Školský zákon ani zákon o pedagogických pracovnících nezná pojem bakalář. Přesto dnes všechna učitelská studia (s výjimkou zmiňovaného prvostupňového) jsou výhradně bakalářská a následně navazující magisterská. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že ne na všechna bakalářská studia navazují příslušná magisterská! Takže takový absolvent, který začal jako nekvalifikovaný, skončí po několika letech úmorného dvojstavu učitel-student opět jako nekvalifikovaný.“  Učitel Jan Horáček v otevřeném dopisu předsedovi školských odborů vysvětluje, proč pro něj a jeho kolegy bylo obtížné získat kvalifikaci.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Jak dál s učiteli bez diplomu. Různé pohledy na problém představil Kulatý stůl SKAV a EDUin, kde diskutovali zástupci politické a akademické sféry i učitelé z praxe. MŠMT a pedagogické fakulty vidí absolvování předepsaného studia jako nutnou podmínku kvalitní pedagogiky. Na stejném požadavku trvají také školské odbory. Smysluplnost jejich postoje zpochybňuje pedagog Jan Horáček v otevřeném dopise předsedovi odborů Františku Dobšíkovi. Školy díky tomu také mohou přijít o rodilé mluvčí, které čeští učitelé nedokáží nahradit. 
• Romština v povídkách i esemeskách. Podle serveru idnes.cz umí romsky více než 60 % Romů nad 40 let, využití nachází romština na sociálních sítích i v mobilech. U dětí je znalost jazyka slabší. Romštinu jako volitelný jazyk nabízí jen hrstka škol v ČR a mnozí romští rodiče podporují spíš češtinu. Jejich důvody obhajuje na svém blogu Drahomír Radek Horváth. O tom, jak vzniká současná romská literatura, mluví v rozhovoru na idnes.cz spisovatelka Irena Eliášová.
• Kyberšikana je běžná. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ji zažil každý druhý mladý člověk. O rizicích internetu a sociálních sítí a způsobech, jak je minimalizovat, mluví Lenka Eckertová v rozhovoru pro Radiožurnál. Rychlé a nekontrolovatelné šíření informací po internetu dokládá pozoruhodný experiment z jedné kanadské školy.

Inspirace z (a do) praxe

• Prázdninová škola Lipnice podporuje pěstouny. Pokud jí chcete pomoci, můžete vydražit jednu z 38 licencí na Prague International Maraton 12. května. Případně si vybrat některý z metodických kurzů zážitkové pedagogiky.
• Podpora začínajících učitelů. Čtrnáct nových mentorů z řad zkušených pedagogů, kteří budou k dispozici učitelským nováčkům na základních školách, připraví do praxe projekt společnosti Business Leaders Forum.
• Ve Švýcarsku je o učební obory zájem. Podívejte se na záznam přednášky o tamním duálním vzdělávání, s níž na Slovensku vystoupil Josef Widmer ze švýcarského Ministerstva hospodářství, vzdělávání a výzkumu.
• Jak dostat děti ven. Příběh otce, který se rozhodl svým dětem ukázat, že příroda je zajímavější než televize, bude uveden na letošním filmovém festivalu Jeden svět.
• Jeďte se vzdělávat do Norska. Studijní stáže pro učitele i studenty nabízí aktuální výzva Norských fondů.
• Psát Wikipedii je zábavnější než seminárky. Přečtěte si rozhovor o tom, jak studenti píší pro Wikipedii.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 14.3. Škola otevřená rodičům, rodiče otevření škole (seminář, Praha)
• 17.3. Smysluplná autoevaluace školy jako nástroj řízení změny (seminář, Prostějov)