Změny v plošném testování jdou správným směrem, rizika tu ale jsou

EDUin komentuje návrhy změn v ověřování znalostí a dovedností žáků, které dnes diskutovali zástupci odborné veřejnosti na semináři České školní inspekce.

Praha, 28. listopadu 2013 – Změny, které navrhuje ve způsobu ověřování znalostí žáků Česká školní inspekce spolu s Ministerstvem školství, jdou správným směrem, protože snižují nebezpečí škodlivých následků plošných testů. Zároveň zvyšují šanci, že budeme mít více kvalitních dat o tom, co se v našem vzdělávacím systému doopravdy děje. Před spuštěním testování je ale třeba vyřešit několik rizikových otázek, na něž zatím neexistují uspokojivé odpovědi.

Po dvouleté pilotáži, která ověřila, že je možné ověřovat znalosti žáků prostřednictvím elektronicky administrovaných testů, se dnes debatovalo o tom, jak by mohlo vypadat ověřování znalostí a dovedností žáků v příštích letech. Zatím se počítá s ostrým startem plošných testů ve školním  roce 2014/2015 nebo 2015/2016. Plošné testy v profilových předmětech (Ma, Čj, Cizí jazyk) by měly být realizovány jednou za čtyři roky v 5. a 9. ročníku. V mezičase by se konala výběrová šetření v jiných předmětech a jiných ročnících. Zda půjde inspekce touto cestou, může rozhodnout až nové vedení Ministerstva školství.

EDUin upozorňuje na riziková místa tohoto modelu a nedořešené otázky:

• Kdo bude mít přístup k datům z testování? Jakým způsobem bude možné přesvědčit zřizovatele, aby z výsledků škol nepořizovali žebříčky úspěšnosti a nevyužívali je jako podklad a argument k takzvané optimalizaci sítě škol?
• Jak zabránit tomu, aby se školy preventivně nezbavovaly dětí, které by mohly zhoršit jejich výsledky v plošných testech? Testování by pak zvyšovalo už tak výraznou selekci ve školách.
• Jakým způsobem testovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami, aby to přispívalo ke zlepšení jejich výsledku a ne k jejich demotivaci? Zároveň není rozumné tyto děti z ověřování výsledků vzdělávání vylučovat.
• Jak je možné zajistit, aby příští politická reprezentace nepodlehla pokušení data z podobných šetření využít jiným způsobem, než jaký dnes představitelé ministerstva školství prezentují?
• Jak bude postupovat ministerstvo školství a jednotlivé školy vůči rodičům, kteří i tento model odmítnou a nepustí své děti k testování? I když půjde pravděpodobně o malou skupinu, zcela jistě takoví rodiče budou existovat.
• Jak budeme ověřovat dovednosti? Tedy ty schopnosti dětí, které nejsou prostou měřitelnou znalostí, ale přitom v praxi rozhodují o uplatnění dítěte v reálném životě.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Návrhy považujeme za rozumné. Pokud by se plošně testovalo jednou za čtyři roky, významně to sníží riziko, že by se školy ve vyučování orientovaly jen na ty znalosti, které se testují. Pořád ale vidíme riziko v tom, že návrh neobsahuje opravdu účinný způsob, jak zabránit zneužití výsledků testování k nátlaku na školy a učitele ze strany zřizovatelů. “

Podrobněji se můžete o názorech ministerstva i odborné veřejnosti informovat ZDE.