Známe vítězku Global Teacher Prize CZ. Jak jsou učitelé hodnoceni, vysvětluje jedna z porotkyň ceny

Co přinesl týden  30. 5. – 5. 6. 2022 

Krátce: 

• K demonstraci před ministerstvem školství vyzval Ondřej Šteffl rodiče osmáků, které příští rok čeká opět boj o místo na střední škole. Nedostatečnou kapacitu maturitních oborů s velkým počtem míst na učebních oborech dává Ondřej Šteffl v podcastu Ptám se já za vinu krajům a nezdravému tlaku zaměstnavatelských svazů, zatímco v Česku se na gymnáziích podle něj vzdělává 20 až 25 % středoškoláků, průměr všeobecného vzdělávání v EU je 50 % (Seznam Zprávy). Výzvy šéfa Scio, který je nově také poradcem ministra Gazdíka, si všímá v komentáři pro Info Michal Půr, který upozorňuje, že předvídatelný nárůst počtu přihlášek na střední školy není jediným problémem českého školství. „Kdybychom měli systém, který je špičkový, tak bych nad tím mávl rukou a nazval bych jej zdravou konkurencí. Avšak vy (rodiče – pozn. Red.) se stresujete kvůli totálně podprůměrným školním ústavům, třeba aby se vaše dítě dostalo na nejlepší českou univerzitu – Univerzitu Karlovu. Ta je ovšem na 500. až 1000. místě na světě, takže je to v podstatě nekonkurenceschopná instituce, s níž díru do světa neuděláte,“ píše Michal Půr.
• Řada deváťáků zoufale hledá místo na střední škole. Problém není podle ministerstva školství počet míst, ale struktura oborů. O změně se bezvýsledně mluví roky. V celorepublikovém průměru je podle MŠMT na středních školách míst dost, některé jsou naplněné z 54 %. „Problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem pouze o určité obory. Je třeba jednat na úrovni krajských úřadů o navyšování kapacity žádaných oborů po mezikrajové dohodě,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová (Novinky). Přetlak je nejen na gymnáziích, ale i na dobře hodnocených učňovských oborech a na školách, které dříve vypisovaly i druhá a třetí kola přijímacích zkoušek. „V posledních letech se navyšuje počet přihlášek. Takovým špičkovým oborem, kde byl největší rozdíl mezi počtem přijatých žáků a přihlášek, byl právě obor automechanik. Měli jsme téměř 300 přihlášek na 72 míst,“ potvrzuje zmiňovaný přetlak ředitel Integrované střední školy automobilní v Brně Milan Chylík (Seznam Zprávy). O tom, že struktura středoškolských oborů potřebuje nutně změnu, víme už léta. Tématu odborných a učňovských škol se v Auditu vzdělávacího systému v roce 2020 věnoval Karel Gargulák a v roce 2021 Jan Zeman.
• Odkladů neubývá, podle České školní inspekce jsou častější v periferních příhraničních regionech a v ekonomicky slabších regionech. Na Jesenicku dostalo vloni odklad 30 % předškoláků, na Mostecku 24 %. Podle ČŠI se navzdory snaze ministerstva nedaří počet odkladů snížit, v posledním desetiletí se pohybuje celorepublikově na úrovni zhruba 20 %. „Aktuálně je to kvůli covidovému období. Většina dětí ze sociálně slabších rodin nenavštěvovala školky rok nebo rok a půl, takových dětí tu máme spoustu,” vysvětluje vedoucí pracovnice z pedagogicko-psychologické poradny v Jeseníku Eva Pacherníková (ČT24). Obecně jsou podle Ondřeje Andryse z ČŠI odklady častější v periferních příhraničních regionech a regionech s nižším ekonomickým rozvojem.
• Začaly zápisy ukrajinských dětí. Vláda připravuje novelu Lex Ukrajina, podle ekonoma Daniela Münicha ale naráží na zděděnou neefektivitu státní správy. V základních a mateřských školách začaly zápisy ukrajinských dětí, skončí 15. července (Seznam Zprávy). Volná místa na školách v Praze zatím jsou. „Nikdo neví, kolik jich zapíšeme a kolik nastoupí,“ řekl ředitel ZŠ Mezi Školami z Prahy Stodůlek Petr Kubička (iDnes). Jsou ale obce, které nemají místo ani pro „své“ děti. Markéta Rizikyová popisuje pro Lidovky situaci v Nižboru – mají jen 1. stupeň a Beroun, kam posílali starší děti, pro ně místo aktuálně nemá. Daniel Münich v rozhovoru pro iRozhlas vysvětluje, proč česká vláda (nejen ta současná) selhává v efektivním řešení krizových i méně krizových situací, včetně uprchlické vlny. „Byli jsme zvyklí dlouhá léta na centrální plánování, což bylo úplně něco jiného. A pak jsme mysleli, že všechno bude fungovat tržními principy. A bohužel to není pravda, jak se ukazuje v mezinárodním srovnání,“ říká Münich. O integraci ukrajinských dětí diskutovali v rámci Chytrého Česka (Aktuálně) ústřední inspektor Tomáš Zatloukal, Štěpán Kment z PAQ Research a ředitel pražské základky Pavel Karvánek, podle Štěpána Kmenta v novele směřující do sněmovny chybí řešení otázek s místním přetížením, čas už přitom není. Novelu Lex Ukrajina chce vláda projednat ve stavu legislativní nouze, platit by měla do konce srpna 2023. Počítá s vytvářením samostatných ukrajinských tříd tam, kde nebude místo v běžných třídách, v těchto třídách budou moci podle českých RVP učit ukrajinští učitelé (Novinky). Mělo by jít o nouzové řešení na nezbytně nutnou dobu, i tak „by měli učitelé a ředitelé dbát na začlenění uprchlických dětí: společnými školními akcemi, družinami, službami v prostorách škol a podobně“ (Lidovky). Vláda schválila zákon, díky kterému bude možné kvůli válce a uprchlické vlně rychleji stavět „nezbytné stavby“, včetně škol a školek (Seznam Zprávy). Web Učebnice pro Ukrajinu nabídne zdarma 220 tisíc učebnic pro výuku češtiny. (iRozhlas).

Výrok týdne:

„Lidé jsou na jedné straně velmi individualističtí, na druhé straně ale vědí, jak fungovat v rámci sítě. Takže je velmi důležité, aby lídr pochopil, že lidé budou fungovat v rámci sítě, pokud to pro ně bude přínosné. Jako ředitel musíte porozumět tomu, jak takovou síť vytvořit uvnitř vašeho týmu. Je proto podstatné společně mluvit o tom, čeho chcete ve škole dosáhnout,“ říká v rozhovoru pro eduin.cz šéfka Evropské asociace ředitelů škol ESHA Petra van Haren.

Rozhovor

• Učitel by měl být především vzdělaný, říká porotkyně ceny Global Teacher Prize

Už popáté letos odborná porota Global Teacher Prize CZ (GTP) vybrala mezi desítkami přihlášených učitelů nejprve deset finalistů a z nich potom toho jednoho, kterému pro rok 2022 přináleží cena pro nejinspirativnějšího učitele. Irena Poláková je sama učitelka a v porotě české GTP je od úplného začátku. Že taková soutěž existuje, se dozvěděla ve chvíli, kdy ji jako potenciální porotkyni EDUin oslovil. „Cítila jsem se samozřejmě polichocená, ale žádný velký význam jsem tomu nepřikládala a také jsem byla zpočátku více než trochu skeptická,“ vzpomíná na dobu před šesti lety.

Z čeho tvá počáteční skepse vyplývala?

Vycházela z toho, že jsem si nebyla jistá (a stále si nejsem jistá), zda je možné srovnávat jednotlivé učitelské výkony v rámci nějaké soutěže. Od té doby jsem se ale posunula. Rizika, že srovnání není stoprocentně objektivní, stále vidím – špatně se srovnává například první, druhý a třetí stupeň, nicméně benefit té soutěže je daleko větší. Vystihuje to myslím motto soutěže. Na učitelích záleží, bez ohledu na to, že první může být jen jeden. Teď to považuji víc za ocenění učitelské práce než za soutěž.

Jaké to je, hodnotit učitelskou práci?

Je to otázka toho, co si člověk určí jako kritéria a jak potom v rámci těchto kritérií pomyslně přidává „body“. Co akcentuje více a co akcentuje méně. V porotě se vcelku shodneme na tom, co je pro nás důležité, ne vždy se shodneme na tom, co je pro nás z těch důležitých věcí důležitější. Když čtu přihlášky těch, kdo se dostali do semifinále, a pak vidím jejich hodinu, snažím se to neustále srovnávat s tím, co považuji u kvalitního učitele a kvalitní hodiny za tento standard. Samozřejmě si často kladu otázku, jestli to, co vidíme, je skutečně reprezentativní a co je například důsledek nervozity. Přináší to s sebou i určitou nejistotu, neustálé připomínání si toho, co sleduji, čemu dávám význam, i nutnost určitého odstupu, protože i u mě funguje sympatie a antipatie. Člověk si také připomíná, co se jemu samotnému povedlo nebo nepovedlo, může pak vidět motivaci, která tam není. Je dobře, že je porota relativně mnohočlenná, funguje tam často i nechtěně v roli advocata diabolis, kdy si do svého hodnocení navzájem trochu ryjeme.

Jak tahle diskuse probíhá?

Za finalisty jezdí organizátoři s kameramanem, nahrají hodinu a potom probíhá náš společný online rozhovor s těmi lidmi. Po něm si řekneme první dojmy – ne v tom smyslu, jestli se má ten člověk umístit, spíš reflektujeme, co jsme viděli. Výsledná dohoda probíhá několik dní před vyhlášením. Hovoříme s odstupem o tom, co pro nás bylo důležité, kdo by si zasloužil ocenění a hlavně proč. To pojmenování si toho „proč” je velmi podstatné.

Odpovídáte na tuto otázku všichni shodně?

Ne, neodpovídáme. Dohadujeme se o tom a mnohdy někdo skutečně změní názor, ale nebývá to zásadně. Většinou se shodneme na tom, co považujeme za kvalitu, a pak to trochu diferencujeme, přece jen jsou tam ta první tři místa.

Irena Poláková na letní škole GTP (c) Kateřina Lánská

Shodu na tom, co definuje kvalitu učitelské práce, odborná i laická veřejnost stále hledá. Co pro ostatní porotce a pro tebe osobně definuje kvalitní práci učitele?

My se shodneme na základních kritériích, na čem se tak úplně neshodujeme, je to, co z těch důležitých věcí považujeme za důležitější. Co pro mě definuje kvalitu? Jsou to tři věci a všechny by měly být zastoupené. První – pedagog by měl být velmi vzdělaný, protože jen vzdělaný člověk umí vybrat věci, které má žákovi předávat, zacílit výuku tak, aby to co nejvíc prospělo jeho poznání světa. Celá řada těchto znalostí nemusí být prakticky využitelná, a přesto jsou důležité. Takto vzdělaný učitel, a to považuji za další důležitý bod, svoji výuku plánuje. To znamená, že to, co dělá, je zacílené, že se nenechá vést jen intuicí nebo nahodilostí. A pak třetí věc, pedagog vnímá dítě jako celek. To znamená, že se k němu chová jako k jiné lidské bytosti a žádným způsobem ho nedehonestuje. Slyší ho, slyší, když něco říká, nebo když něco neříká, a zabývá se tím. Zajímá ho také prostředí, ve kterém učí, a to nejen vztah já – děti, ale také vztahy dětí mezi sebou. Vytváří vzdělávající se komunitu. Já osobně kladu velký důraz na vzdělanost pedagoga, jiní porotci naopak dávají větší důraz na to, že pedagog ošetřuje vztahy ve třídě, rozvíjí dítě po osobnostně-sociální stránce.

Pojem vzdělanost může mít řadu interpretací. Je to vzdělanost ve smyslu vzdělanosti v oboru pedagogika, vzdělanosti ve vyučovaném oboru, je to o osobnosti učitele, jeho lidských kvalitách?

Asi bych do toho zařadila všechno. Znalost vyučovaného oboru je základ, ale základ je i to, že znám nebo utvářím didaktiku oboru. To souvisí s mým druhým kritériem hodnocení, s plánováním. Také bych to mohla nazvat didaktické řemeslo učitele. Že by měl být učitel osobnost, to považuji za samozřejmé. Učitel dává vzdělávání význam i tím, že se sám vzdělává. I když má například čtyři děti, najde si čas na to, aby sledoval nejnovější poznatky svého oboru nebo pedagogiky, protože to patří k jeho profesionalitě. Takže vzdělaný učitel je možná učitel profesionál. Znovu akcentuji, že musí umět velmi zodpovědně vybírat z celé škály informací a souvislostí. Člověk, který se od státnic nezajímá o svůj obor, který se nezajímá o svět kolem sebe, to může udělat jen stěží. Shrnula bych to tak, že ideál je učitel, který se vzdělává ve svém oboru i v didaktice a uvědomuje si, že nežije na ostrově. Že vzdělání má odpovídat měnícím se potřebám lidstva, ale ne těm krátkodobým.

Jak se to promítá do tvé práce v porotě?

Hodně se zajímám o to, jestli finalisté vědí, co učí a proč to učí, protože konkurence toho, co můžeme učit, je obrovská. RVP nám rozvázalo ruce, ale zároveň nás hodilo do vody.

Jak se ty sama s tímto učitelským ideálem porovnáváš?

Docela často. Díky svým zkušenějším kolegům naštěstí vím, že každý první krok je jen krok. Díky tomu si umím neúspěchy a frustrace zmenšit na krok, který udělám jako první, pak někdy druhý krok udělat zapomenu a někdy ne. Že sama učím, mi velmi pomáhá při hodnocení v GTP, často jsem schopná odhadnout věci, které jsou chvilkové a není potřeba jim dávat význam. Jednou mě například pohoršilo, jak se jedna paní učitelka chovala k dítěti. Velice záhy jsem ale z jiného okamžiku porozuměla, že to byl mžik, který se může stát každému z nás.

Ty jsi u české verze GTP od začátku. Vidíš posun v tom, kdo se hlásí a co přihlášení učitelé považují za důležité?

Minimálně je o cenu mnohem větší zájem, než byl na začátku. Vidíme opravdu velkou škálu velmi dobrých učitelů, což souvisí s tím, že se o ceně víc ví a víc lidí se do ní hlásí. Začali jí důvěřovat i učitelé, kteří mají v profesní komunitě jméno a které třeba znám i z médií. Jakkoli jsem kritická (a já jsem kritická, protože mi to pomáhá najít jádro), odcházím z jejich hodin dost často inspirovaná.  

Z edukalendáře:

• 9. 6. → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak úspěšně integrovat děti ukrajinských uprchlíků do českých škol?
• 15. 6. → Praha→ Summit Světových škol: Zdraví a svět