Co přináší návrh na proměnu odkladů a jaké kroky by měly následovat?

Skupina poslanců podala návrh na řešení vysokého procenta odkladů povinné školní docházky. Přechod mezi mateřskou a základní školou by měl být plynulejší a odkladů by mělo výrazně ubýt. EDUin popisuje přínosy i rizika poslaneckého návrhu novely školského zákona. Česká republika se dlouho potýká s vysokým procentem odkladů, ten u nás aktuálně dostane zhruba každé čtvrté až páté dítě.

• odklady jen ve výjimečných případech a role školských poradenských zařízení

Odklady budou pro děti dostupné jen ve výjimečných případech na základě doporučení odborného lékaře nebo klinického psychologa a školského poradenského zařízení (ŠPZ). Pokud dítě dostane odklad, ŠPZ bude muset navrhnout doporučení pro individuální vzdělávací plán dítěte. Novela také přináší povinnost pro mateřské školy, aby předávaly výsledky pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření do nástupní základní školy.

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: „Cílená podpora pro děti s odkladem a předávání informací mezi jednotlivými stupni škol je rozhodně krok dobrým směrem. Nemá smysl prodlužovat dítěti čas strávený v předškolním vzdělávání, pokud se zároveň neupře pozornost na jeho rozvoj. V mnoha případech je čas navíc v podstatě promrhaný. Dítě není ovoce, abychom jen pasivně čekali, kdy dozraje jeho čas k učení se. Učí se nové věci prakticky pořád, jen k tomu potřebuje mít podmínky.”

• zápisy a první třídy

Poslanecký návrh posouvá zápisy do první třídy základní školy ze současného dubnového termínu na období od 15. ledna do 15. února. Novela ruší opakování prvního ročníku, dodatečný odklad a od září 2029 také přípravné třídy. Ve třídě, kde bude alespoň 15 prvňáčků, bude podle návrhu asistent pedagoga (platí to i pro malotřídky – ve smíšených třídách musí být aspoň 15 dětí v prvním ročníku, aby byl asistent přidělen automaticky).

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: „Nejčastěji u nás propadají děti v první a v šesté třídě. Svědčí to o tom, že na vstupu do jednotlivých stupňů vzdělávání existují určité bariéry. Jednou z nich jsou pravděpodobně i neadekvátní očekávání učitelů o úrovni žáků. Je otázka, jestli když dítě zažije selhání hned při vstupu do vzdělávacího systému, bude dobře motivováno pro další vzdělávací dráhu. Podobné je to i s dodatečným odkladem, který je pro dítě často velkou psychickou zátěží.” 

• zrušení známkování

Novela ruší známkování v prvním a druhém ročníku. Nahradí ho slovní nebo kriteriální hodnocení.

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: „Odklon od známkování v nejnižších ročnících sleduje celosvětový trend. Známky mají samy o sobě velmi nízkou vypovídací hodnotu, dětem a rodičům dávají v průběhu vzdělávání prakticky nulovou zpětnou vazbu. Nejde ale jen o to nahradit známky slovním hodnocením, je třeba se zaměřit na formativní hodnocení orientované na pokrok dítěte. V tomto ohledu bude ale nutné proškolit i samotné učitele, aby nedošlo k tomu, že jedničky pouze nahradí sluníčky a pětky prasátky.”

• postupný náběh opatření a podpora pedagogům

Novela předpokládá postupný náběh účinnosti omezení odkladů školní docházky (rozložený do 3 let podle data narození dětí). Současně budou zavedena další opatření, která zmírní nároky na základní školy v prvních letech po omezení odkladů.

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: „Postupný náběh změn a opatření je nutný jak z kapacitních důvodů, tak i z metodických. Pokud nemá jít jen o formální změnu, která zvýší tlak na učitele, musí dojít k proměně podmínek vzdělávání na prvním stupni základní školy a zároveň k navýšení podpory pro pedagogy v oblasti metod výuky a hodnocení nebo ve spolupráci s rodinou dítěte.”

• co by mělo ještě následovat

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: „Transformaci prvního stupně by měl doprovázet vznik systému včasné péče, který pomůže mateřským školám pracovat s dětmi a rodinami, které potřebují zvýšenou podporu. Část dětí, které mívají později při nástupu do základní školy potíže, nastupuje totiž do předškolního vzdělávání až v pěti letech. To je pozdě na to, aby stihly dohnat vše, co potřebují. Předškolní vzdělávání je také dlouhodobě podfinancované, přitom řada studií ukazuje jeho jednoznačný přínos. Pokud chceme tedy smysluplně snížit počty odkladů a zvýšit důvěru rodičů ve vzdělávací systém, musíme dát na prvním místě podporu těm, kdo v tom systému pracují.”