Autor článku:
EDUin
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
Jednotná přijímací zkouška není ve výsledku spravedlivá a nezohledňuje rozmanitost společnosti a socioekonomický status žáků. Současně reprezentuje určitou jistotu v dnešní době plné změn a ředitelům usnadňuje zejména logistiku přijímacího řízení. Hosté lednového online Kulatého stolu SKAV a EDUin se shodli, že je potřeba využít pootevřených dvířek, kdy ministerstvo školství letos zrušilo povinné jednotné přijímací zkoušky CERMAT, a přehodnotit současnou formu a obsah vstupních testů na střední školy a gymnázia.
Miroslav Hřebecký (programový ředitel EDUin) viní jednotné přijímací zkoušky z prohlubování nerovnosti ve vzdělávání již na úrovni samotných tříd základních škol, kdy se “učitel soustředí na přípravu žáků, kteří směřují na gymnázium, a zbývající sedí vzadu”. “Existence testů má dopad na kurikulum základní školy a ovlivňuje co a jakým způsobem češtináři a matikáři učí,” tvrdí Hřebecký.
Přesto běžná výuka pro úspěšné absolvování testů nestačí a žáci musí absolvovat přípravné kurzy, které jim látku doplní. Hřebecký upozorňuje, že to nutně nevypovídá o kvalitě výuky na dané základní škole, která je možná naopak úspěšná v rozvíjení kompetencí. Ty totiž nejsou testy CERMAT schopné posoudit. Dle Karla Derfla (ředitel ZŠ Chraštice, zástupce Učitelské platformy) se zaměřují zejména na formální znalosti a jsou náročné na “udržení pozornosti a schopnost vyplňovat test.” Pokud rodina nemá finance na přípravné kurzy, případně pro ni téma vzdělávání není důležité, pak dítě nemá šanci v testu obstát. “Je to velký dluh státu, který by měl takovým rodinám pomáhat,” dodala Jitka Kmentová (ředitelka Gymnázia Na Zatlance).
Ondřej Nováček (1. místopředseda České středoškolské unie, student Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech) nevnímá testy jako ideální zejména v dnešní době, kdy o osudu výsledku rozhoduje pouze domácí příprava. “Pouze dva předměty, čeština a matika, vám ovlivní celý život” – testy nezohledňují kompetence, studijní předpoklady a motivaci uchazečů.
Určitý kompromis při tvorbě testů připouští i Michaela Kleňhová (ředitelka CERMAT): “Obsah testů nepřesahuje Rámcový vzdělávací plán a umožňuje uchazeče otestovat a vyhodnotit v krátkém čase. Pokud by měl test ověřovat kompetence, musel by mít jinou podobu.” Hřebecký vyjádřil lítost nad tím, že: “Přestože ministerstvo otevřelo Pandořinu skříňku, mnozí ředitelé nepůjdou za větší spravedlností pro žáky, ale využijí pohodlnější a logisticky méně náročnou formu stávajícího testování.”
Jaká by tedy mohla být budoucí podoba přijímacího řízení? Moderátor Bohuslav Hora (Učitelská platforma) shrnul debatu “jako volání po svobodě a přesun zodpovědnosti za kariérní rozvoj na žáka.” Ředitelé by měli mít svobodu zkoušky přizpůsobit svým potřebám, využívat alternativní možnosti jako osobní pohovory, portfolia zahrnující i mimoškolní aktivity nebo využití formativního hodnocení ze strany učitelů místo bodů za průměr známek. Uchazeči o Gymnázium Na Zatlance si například v rámci školního kola vyberou jeden ze tří testů podle oblasti, která je zajímá. Zapojují i stávající studenty gymnázia, kteří se stávají členy výběrové komise.
Nikdo z debatujících nenavrhnul úplné zrušení přijímacích zkoušek. “Přechod z jednoho typu školy do jiného je významný přechodový bod v životě mladých lidí a zrušení by upíralo dětem možnost si vybrat a pracovat na cíli,” míní Kmentová. Ocenila školy, které navzdory současné situaci žáky povzbuzují a podporují je v odvaze se do boje pustit.
Rolí CERMATu by pak mohlo být, pokud by bylo pověřeno ministerstvem, připravit testové moduly, ze kterých by ředitelé sestavovali vhodné portfolio korespondující s jejich požadavky na uchazeče. Prvním krokem by dle Ivana Smolky (ředitel Waldorfského lycea) mělo být zrušení povinnosti dát státní části minimálně 60% váhu, což považuje za “Iluzorní číslo, neboť v realitě váha záleží na počtu uchazečů.”
Ředitelka CERMAT reagovala na aktuální požadavek ministerstva zredukovat testy a vyřadit z nich látku, která se měla probrat tento školní rok. “CERMAT nemá učební plány jednotlivých škol a jednotlivých ročníků, nejsme schopni určit, kdy se co probírá. Hledat ideální podobu je velmi problematické a těžké, nezavděčíme se všem, ale jsem ráda, že se debaty vedou.” Studentům popřála šťastnou ruku už při výběru školy a přislíbila, že úkolu změnit přijímací testy se na pokyn ministerstva chopí podle svých nejlepších schopností a dovedností.
Změnit koncept jednotné přijímací zkoušky je jedním z cílů Strategické linie 2 ve schválené Strategii 2030+: “Bude upraven obsah a forma přijímacích zkoušek tak, aby odpovídaly revidovanému RVP ZV a jako celek zohledňovaly kompetenční pojetí kurikula. Ředitelé budou podpořeni ve využívání dalších možností hodnocení v rámci školní části přijímacího řízení (portfolia žáků, předpoklady pro daný obor, profilové testy atp.).”
Záznam debaty můžete sledovat zde:
Autor článku:
EDUin
