Tisková zpráva: Jak hodnotit žáky za první pololetí? Netrvejme jen na známkách

Děti je třeba hodnotit obezřetně i s ohledem na nerovné podmínky při vzdělávání na dálku

Ve školách zbývá posledních pár týdnů do konce prvního pololetí. Učitele čeká vytváření hodnocení na vysvědčení za jiných podmínek, než tomu bylo v minulých letech. Žáci se opět kvůli pandemii koronaviru vzdělávali podstatnou část tohoto pololetí na dálku, a i když je distanční výuka povinná, neměly pro ni všechny děti stejné podmínky. Právě to by měli pedagogové při svém hodnocení zohlednit.

Učitelé musí hodnotit vzdělávání dětí za období, ve kterém výuka žáků probíhala nepřímo a byla víc závislá na zodpovědnosti a samostudiu dětí. Učitelé tak méně než obvykle mohli ovlivnit to, co děti naučí. Stejně jako na jaře i v podzimní vlně výuky na dálku existují děti, které neměly dostatečné podmínky pro vzdělávání. I to je proto příležitost pro zavedení nových prvků do hodnocení.

V případě takzvaného sumativního hodnocení, nejčastěji známkami, vyučující letos nemohou znát všechny podmínky, za kterých se dítě do výuky zapojilo. A právě známky můžou často ublížit dětem, které se sice snažily, ale domácí okolnosti jim neumožnily dosáhnout lepšího výsledku – například kvůli ztrátě zaměstnání jednoho z rodičů nebo úmrtí některého z rodinných příslušníků. Naopak citlivě a správně aplikované tzv. formativní hodnocení může dítěti pomoci. Zatímco známky srovnávají děti mezi sebou, formativní hodnocení – většinou formou slovního hodnocení, popřípadě známkami s komentářem – zprostředkovává dítěti popis stávajícího výkonu oproti tomu minulému, tedy jeho posun. A přidává také návod, jak by se dítě mohlo dále rozvíjet.

Samozřejmě ani změna v hodnocení neznamená, že by učitelé měli rezignovat na důslednost a přestat po dětech vyžadovat zadané a adekvátní výstupy a úkoly. A to hlavně v případě, kdy jsou si pedagogové jistí, že měli všichni žáci stejné podmínky. Pokud to tak není, hodnocení postavené na formativních prvcích lépe reflektuje individuálně každého žáka. Právě toto období a výše uvedené okolnosti jsou pro školy příležitost, kdy se zamyslet nad posunem svého systému hodnocení. To samozřejmě musí vycházet z ukotvení ve školním řádu, který musí projednat pedagogická i školská rada.

Mnohé školy mohou být v metodách hodnocení inspirativní. Podívejte se, jak to vypadá na Základní škole Trmice nebo v Rožnově pod Radhoštěm.

Karel Gargulák, analytik a konzultant EDUin: „Často zmiňované slovní hodnocení na vysvědčení je spíše nástroj. Nikoliv cíl sám o sobě. Dle nejlepší světové i české praxe platí, že základním účelem hodnocení je průběžné dodávání takové zpětné vazby žákovi, která je pro něj smysluplná, srozumitelná, spravedlivá a zároveň mu říká, jak na tom je a kam se dál posouvat. Pro efektivní zpětnou vazbu není to nejzásadnější, aby byl na vysvědčení ‚slovní text‘“, ale aby finální hodnocení stavělo na průběžné vzájemné komunikaci učitele a žáka a motivačně posouvalo výsledky jeho učení. 

Veronika Sovová, zástupkyně ředitele na Základní škole Nepomucká v Praze: „Rozdíl při vytváření hodnocení v tomto a minulém pololetí je hlavně v tom, že některé děti neznám. Letos učím pro mě nových 70 žáků druhého stupně. V ‚nových‘ třídách jsem při online výuce neuměla odhadnout, kdo pracuje nad, nebo pod svoje možnosti, natož posoudit pokroky žáků. S tím, že děti alespoň částečně nastoupily do školy, se situace trochu změnila. Případů, kdy si nebudeme vědět s hodnocením rady, bude méně. Možnost použít nějaké neutrální hodnocení by ale bylo v řadě případů spravedlivější a méně zkreslující než rozdávat známky.“