V České republice aktuálně probíhají politická jednání o nové vládě. Pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a Starostů vyjednává koaliční smlouvu i své programové priority. EDUin připomíná základní problémy, které se v českém vzdělávání objevují, a doporučuje zaměřit se na jejich řešení.
-
Velké množství učiva a nejednotná představa o rozvoji kompetencí
Česká školní inspekce už déle upozorňuje, že současné výuka na českých školách je přesycena „velkým množstvím látky“. Také autoři Strategie 2030+ v dokumentu vyzývají k redukci učiva. I když rámcové vzdělávací programy zavedly pojem „kompetence“, dosud není učiteli chápaný jednotně a často na ně klade vysoké nároky při výběru učiva a ideální vzdělávací strategie k jeho osvojení. Rámcové vzdělávací programy by se tedy měly změnit především tak, aby redukovaný obsah (například v českém jazyce) byl více provázaný s konkrétními přenositelnými kompetencemi (třeba dovednost spolupráce nebo schopnost řešit problémy) a obecně nabízel kvalitní pedagogické strategie k jejich rozvoji.
„Taková doporučení, včetně tvorby kvalitních učebních zdrojů, zazněla v roce 2019 v dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky 2030 ČR 2030+ a na jejich realizaci se stále čeká,“ upozorňuje analytik EDUinu Jan Zeman.
Mnohé zahraniční i domácí studie (například PAQ Research a IDEA) dlouhodobě upozorňují, že v České republice úspěch ve vzdělávání závisí více než v jiných vyspělých zemích na tom, ve kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Zlepšit vzdělávání znevýhodněných dětí je pro Českou republiku velmi výhodná, ale opomíjená investice. Vzdělaní lidé více přispívají do ekonomiky a zároveň zvyšují šance na dobré vzdělání vlastních dětí.
„V tomto ohledu je nutné přemýšlet nad zacílenou podporou škol a žáků z komplikovaného a nepodnětného prostředí. Opatření pro snižování nerovností se projevují v dlouhodobém měřítku. Je tedy třeba, aby vláda nebrala ohled na čtyřleté funkční období a dělala možná nepopulární, ale dlouhodobě efektivní rozhodnutí,“ vysvětluje Jan Zeman.
-
Financování – růst podílu na HDP
Za uplynulé čtyři roky platy učitelů po dlouhé době rostly a částečně srovnaly dlouhodobý deficit. Je ale potřeba myslet na to, že učitelské platy musí i dál růst tempem růstu nominálních mezd v ekonomice a rozpočet na mzdové výdaje ve školství musí počítat každý rok s nárůstem přibližně o jedno procento z důvodu nárůstu počtu žáků v regionálním školství. Finanční motivace je důležitá nejen pro učitele středního věku, ale i pro mladé učitele, které bude Česká republika za 5–10 let potřebovat. V českých školách je aktuálně početná skupina pedagogů, kteří se blíží důchodovému věku. Investice do platů učitelů se tedy projeví novými absolventy nejdřív za pět let.
Platy učitelů by ale neměly být jediné finanční téma, které bude nová vláda řešit. Investice do resortu školství by měly vyrovnat průměr OECD, který je 4,6 % podílu HDP investovaného do školství. „Z posledních dat z roku 2018 za ním zaostáváme o 0,5 %, což je opravdu velké číslo, pokud uvážíme, že se jedná o chybějící částky v řádu desítek miliard korun,“ dodává konzultant EDUinu Karel Gargulák.