Tisková zpráva: Kde se v chystaném státním rozpočtu nevyplatí šetřit?

Upozorňujeme na to, proč je nutné, aby rozpočet ve školství dál rostl.

Vláda na konci září schválila rozpočet pro příští rok, teď musí návrh projednat Poslanecká sněmovna. Pro ministerstvo školství současný návrh počítá s rozpočtem skoro 264 miliard korun. To je sice víc než v tomto roce, vzhledem k inflaci a zdražování ale částka neodpovídá současným potřebám. Právě nízký růst rozpočtu pro školství může vést k přerušení pozitivního trendu a úpadku k znovu podfinancovanému školství. V analýze ukazujeme, že na některé oblasti vzdělávání se stále zapomíná. Kompletní podklad najdete ZDE.

Česká vláda musí z důvodu nepříznivé ekonomické situace přistupovat ke škrtům a úsporám. To se odráží ve všech kapitolách rozpočtu. Současná vláda ale už při svém nástupu slíbila, že školství je její priorita. Což momentální podoba rozpočtu nenaplňuje. Pokud má podíl výdajů státního rozpočtu na školství na HDP zůstat v době krize alespoň zachován, měly by výdaje růst alespoň tempem nominálního HDP. Ten má být podle predikce ministerstva financí v roce 2023 8,2 procenta a v letech 2024 a 2025 6,3 procenta a 4,9 procenta. Graf ukazuje, jak se vyvíjí rozpočet pro ministerstvo školství v posledních letech a proč k naplnění tohoto slibu nedochází.

• vysoké školství

Z dat je zřejmé, že se příliš nemění rozpočet pro vysoké školství. EDUin dlouhodobě upozorňuje na to, že je potřeba zaměřit se na financování odborných asistentů (a doktorandů) a vysokoškolských pedagogů obecně, jinak bude v budoucnu hrozit jejich nedostatek. „Z pohledu učitelské přípravy je špatným příkladem vzdělávání budoucích pedagogů v přeplněných aulách frontální výukou,” upozorňuje analytik EDUinu Jan Zeman.

• mzdy pedagogů

Platy pedagogických pracovníků do budoucna nejspíš nedosáhnou slibované výše 130 % průměrné mzdy uvedené v programovém prohlášení vlády. Přitom právě platy rozhodují o tom, zda se bude zvyšovat podíl stárnoucích učitelů (v roce 2011 bylo 17 % učitelů starších 55 let, v roce 2020 to bylo již téměř 27 %) nebo zda do profese vstoupí i mladší generace. Navyšování platů učitelů je v plánu až v roce 2024, což může způsobit odchod pedagogů ve středních letech, kterým se zvyšují výdaje na život (rodina, bydlení) a zároveň jsou znevýhodněni platovým ohodnocením podle „délky služby” a nikoliv podle kvality vykonané práce. Studie IDEA ukazuje, že ⅔ učitelů ve středním věku (30–39 let) mají nižší platy než jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci.

zdroj: IDEA – Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?

Kompletní podklad najdete ZDE.

Jan Zeman, analytik EDUinu: V příštích dvou letech bude potřeba hledat příležitosti pro úspory. Tak se otevírá možnost pro optimalizaci vzdělávací soustavy. Neperspektivní nebo neatraktivní obory je možné rušit, nahrazovat nebo slučovat. Inspirativním příkladem je kraj Vysočina, kde došlo k rušení VOŠ a transformaci na VŠ s bakalářskými studijními programy. Podobné intervence se stávají populární i na středních odborných školách, kde vznikají lycea jako forma atraktivnějšího oboru s maturitou a perspektivou studia na vysoké škole. 

Daniel Münich, ekonom vzdělávání: Návrh státního rozpočtu na rok 2023, pokud bude schválen, povede již druhý rok v řadě k dalšímu snižování relativních platů učitelů, potažmo všech pedagogických pracovníků. V době slabého výkonu české ekonomiky by se dalo pochopit, pokud by relativní platy stagnovaly. Ale vize jejich poklesu je v příkrém rozporu s jasně koncipovaným programovým prohlášením vlády. A střednědobý výhled rozpočtů na roky 2024 a 2025 už nedává smysl vůbec žádný. Pokud by se opravdu měl naplnit, relativní platy pedagogických pracovníků by padaly dolů jako kdysi raketoplán Challenger.