Tisková zpráva: Místo do vzdělávání chce vláda nalít miliardy do betonu

Praha, 7. října – Když se současná vláda ujímala moci, označila resort školství za svou prioritu. Nyní má příležitost ukázat, jak vážně to myslí. Příští týden bude rozhodovat o návrhu na změny v alokaci finančních prostředků z evropských fondů pro programové období 2021‒2027. Vážně hrozí, že školství přijde ve srovnání s minulým obdobím o téměř polovinu peněz určených na rozvoj.

Návrh připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Peníze určené na vzdělávání, politiku zaměstnanosti nebo na sociální služby chce nasměrovat například do stavby silnic nebo do energetiky.

Pokud její návrh projde, prostředky spjaté s Evropským sociálním fondem (ESF) budou pro programové období 2021‒27 zkráceny z 2,7 miliard na necelých 1,7 miliard EUR. Navýšeny by naopak měly být prostředky do tzv. Fondu soudržnosti, který je určen pro strukturálně postižené regiony. Ty jsou ale primárně uvolňovány pro investice do “tvrdých” projektů. Na Ústecku nebo Karlovarsku by tak děti do škol dojížděly po nových silnicích, školám by ale chyběly peníze na školní asistenty, sociální pedagogy nebo další vzdělávání pedagogů.

Fond soudržnosti chce ministryně Dostálová podpořit prakticky výhradně na úkor ESF. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), z něhož se primárně financují “tvrdé” projekty, má být sice také zkrácen, ve srovnání s ESF jde ale o kosmetické úpravy. Podíl ESF na prostředcích ze strukturálních fondů přitom již byl snížen. Zatímco v programovém období 2014‒2020 tvořil 22,32 procenta z celkové alokace, pro budoucí období to mělo být 13,87 procenta. Pokud plán vlády projde, tvořil by ve finále podíl ESF pro období 2021 – 2027 dokonce jen 9,51 procenta.

Školství (včetně strukturálně postižených regionů) by tím přišlo o polovinu peněz, s nimiž se počítá pro opatření a priority nově připravované Strategie vzdělávací politiky 2030+. V aktuálním programovém období jsou z prostředků ESF financovány například tzv. šablony, díky nimž mohou školy zaměstnávat školní psychology nebo školní asistenty, na které nedostanou peníze z rozpočtu ministerstva školství, nebo regionální rozvojové projekty (například krajské a místní akční plány). Podpora škol a žáků zejména v sociálně a ekonomicky komplikovaných regionech a prostředích je pro připravovanou Strategii, která stejně jako návrh ministryně Dostálové směřuje na vládu, naprosto základním předpokladem. Osekávání prostředků v porovnání s minulým obdobím může její realizaci vážně ohrozit.