Tisková zpráva: Občanské vzdělávání? Odloženo

Praha, 25. dubna – Globální i lokální společenské a politické změny, často velmi překvapivé, představují výzvu pro vzdělávací systém. Ukotvení České republiky v Evropské unii, ústup mezi státy díky členství v schengenském prostoru a globalizaci nebo politický vývoj doma i ve světě. Občanské vzdělání by mělo žáky vybavit nejen informacemi o státním uspořádání či mezinárodní situaci, ale rovněž předat demokratické smýšlení, které nelze jednoduše napsat do testu. To obsahuje mediální gramotnost, občanské postoje, chápání lidských práv nebo solidaritu. Stát ale není schopen takový kurz podpořit a opakovaně oddaluje přípravu koncepce občanského vzdělávání nebo diskusi o nevyváženém stavu občanských kompetencí mezi jednotlivými typy škol. EDUin doporučuje vrátit agendu občanského vzdělávání z Úřadu vlády zpět na ministerstvo školství a zaměřit se na její dopracování v participativním duchu.

Cílem vzdělávání má být příprava po občanský život, který se nyní odehrává v mnohem méně přehledném globalizovaném prostředí mnohými označovaném jako postmoderní či postfaktické. Schopnost uvažovat v souvislostech nad politickým vývojem a vlastní možností angažovat se je více než dříve nutná pro naplnění potenciálu každého spoluvytvářet demokratickou společnost. Nedostatek občanského a demokratického vzdělávání může vést k nepochopení vývoje, zanevření na účast a posléze k podpoře antisystémových či extrémistických stran.

„Škola by měla být místem pro otevřenou diskusi o demokracii. Dnes se vlivem malého významu občanského vzdělávání často omezuje na faktické informace o právu, státním uspořádání nebo volbách. Žáci si z toho ale příliš do občanského života neodnesou,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bohumil Kartous. O kvalitě a efektu komplexního občanského vzdělávání na školách není dostupný žádný výzkum, vlastním indikátorem je ovšem počet mladých lidí, kteří chodí k volbám nebo jejich angažovanost. Podle nedávného průzkumu OECD se o správu věcí veřejných vůbec nezajímá 57 procent lidí ve věku od 15 do 29 let, což Česko řadí na předposlední místo mezi 35 velmi rozvinutými demokratickými zeměmi.

Ministerstvo školství připravovalo program na podporu občanského vzdělávání, po vypracování návrhu ale došlo k jeho politizaci a sváru ohledně možného vzniku samostatné organizace, která by občanské vzdělávání podporovala. To je běžné například v Německu, kde už desítky let působí Spolková centrála pro občanské vzdělávání. Pro ministerstvo to ale znamenalo odejmutí koncepce občanského vzdělávání a agenda se přesunula na Úřad vlády. Ten uspořádal během více než roku jedno oficiální setkání, jehož výstupem byl Základní dokument tvorby Koncepce občanského vzdělávání v České republice, jenž obsahoval harmonogram přípravy samotného dokumentu. Schválení se ale nedočkal.

Vláda dosud neprojednala přípravu koncepce občanského vzdělávání. Naposledy byla na pořadu jednání vlády na konci července, ale na poslední chvíli byla odložena. Na kdy, to nikdo neví. Přitom v rámci revize rámcových vzdělávacích programů a tvorby strategie vzdělávací politiky do roku 2030 by se na občanské vzdělávání nemělo zapomenout. „Neschopnosti podpořit občanské vzdělávání se věnujeme v rámci Auditu vzdělávacího systému ČR již druhým rokem. Jde o celospolečenské téma současnosti i budoucnosti,“ zdůrazňuje Kartous.

Posílení občanského vzdělávání by se mělo zvážit především na odborných školách a učilištích, kde panuje obecně nedostatek všeobecněvzdělávacích předmětů. Je klíčové umožnit všem mladým lidem si demokracii zažít mimo jiné prostřednictvím žákovské samosprávy nebo vlastního demokratického vedení školy. První krok podporující vzdělavatele ale musí učinit stát.