Národní akreditační úřad neschválil inovativní magisterský program učitelství
Univerzita Pardubice ve spolupráci s organizací Učitel naživo nezískala akreditaci pro svůj program přípravy budoucích pedagogů. Národní akreditační úřad zamítl projekt zaměřený na učitele 2. stupně ZŠ a středních škol. Problematiku přípravy učitelů přitom označilo za palčivý problém šetření Delphi 2019 a Audit vzdělávacího systému od EDUin. Potřebu změny výuky na pedagogických fakultách s větším důrazem na praxi vyžaduje také aktuální Strategie 2030+.
Dvouletý magisterský obor je výsledkem tříleté spolupráce týmu Učitele naživo a osobností z vysokých škol. Propojil znalosti neziskové organizace z několikaletého úspěšného projektu doplňkového pedagogického studia pro absolventy různých vysokých škol s inovacemi z veřejných vysokých škol v Česku a zkušenostmi špičkových pedagogů z praxe. Zamítnutý magisterský studijní program byl v době kritického nedostatku učitelů určený absolventům bakalářského studia oboru (například matematiky, chemie, fyziky), kteří chtějí se znalostí svého oboru zamířit do školství a připravit se na profesi učitele.
Základní rozdíl oproti stávajícím učitelským programům je v tom, že jde o takzvaný profesní program. „Nová vysokoškolská legislativa zavedla třídění všech vysokoškolských studijních programů na akademické a profesní. V České republice jsou nyní všechny stávající učitelské programy postaveny jako akademické. To znamená, že kladou důraz na oborové znalosti na úkor profesních, na teoretickou přípravu na úkor praktické. To je v České republice silně zakořeněná tradice,“ vysvětluje Vladimíra Spilková, která spolupracuje s Učitelem naživo a připravovala i akreditaci programu na Univerzitě Pardubice. „Profesní model má výrazně vyšší podíl reflektované praxe s mentorskou podporou, úzce propojené s teoretickým studiem. Počítá se zapojením špičkových praktiků do výuky a s intenzivní spoluprací mezi fakultou a školami.”
Za nejzávažnější problém úřad označil personální zajištění programu z hlediska kvalifikovanosti a odbornosti vzdělavatelů učitelů. To přitom ukazuje na to, že programy mimo uzavřený univerzitní svět nemají v akreditačním procesu šanci. Podle rozhodnutí Národního akreditačního úřadu neobstojí vynikající učitelé z praxe, kteří nemají dostatek titulů a požadovanou vědeckou a publikační činnost. Pedagogická zdatnost vyučujících budoucích učitelů je mimo kritéria, často je přitom ve většině případů daleko vyšší než u akademiků z fakult.
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: „Máme to černé na bílém. Vedle různých lobby betonářských, potravinářských a podobně tu máme i lobby pedagogických fakult, které se cítily ohrožené nástupem tohoto ambiciózního a dynamického modelu učitelské přípravy, kterému stěží dokáží konkurovat. MŠMT má ve Strategii 2030+ vepsanou stávající pregraduální přípravu učitelů jako jeden ze základních problémů, všichni ředitelé škol volají po větším podílu praxe. V Učiteli naživo je pedagogická praxe vedená špičkovými mentory ze škol násobně větší v porovnání s fakultami. Výsledek akreditace? Zamítnuto. A důvody jsou skutečně absurdní, že ani nemůžou být myšleny vážně… Až bude zase stát naříkat, jak má málo učitelů, tohle mu připomeňme!”
Vladimíra Spilková, garantka studijního programu: „Absolutně nechápu, proč v době kritického nedostatku učitelů a volání po zásadní změně přípravy učitelů ze strany státu (Strategie 2030+) i praxe škol je zamítnut inovativní program, který reaguje na současné problémy ve vzdělávání učitelů. Program, který vychází z osvědčených zkušeností ve vyspělých zemích i z příkladů inspirativní praxe v českém kontextu. Navíc se promarnila šance ověřit v našem prostředí novou cestu k učitelství prostřednictvím rozsáhlého výzkumu, na který MŠMT přidělilo finanční prostředky (velkorysý grant na pilotní ověření programu musel být však z důvodu zamítnutí akreditace vrácen).“
Zdroje pro editory: