Tisková zpráva: Týdeník pro učitele dal prostor extremistickým názorům

Praha 16. ledna – Hned dvakrát se v poslední době podařilo Učitelským novinám vyvolat bouřlivou diskusi na sociálních sítích, a to především mezi učiteli. Ani v jednom z těchto případů se přitom tato diskuse netýkala primárně vzdělávání, ale názorového zázemí textů, které dostávají prostor v médiu, mezi jehož předplatitele patří řada škol v Česku.

V aktuálním čísle zveřejnily Učitelské noviny na čtyřech stranách rozhovor s kontroverzním sociologem Petrem Hamplem pod titulkem Evropa se bezpochyby islamizuje. Hampl, který se v rozhovoru vedle hrozby islámu vyjadřuje například i k islamizaci evropského školství nebo k úrovni studia humanitních oborů na vysokých školách, je mimo jiné bývalým místopředsedou Bloku proti islámu.

Během listopadu minulého roku Učitelské noviny otiskly článek s titulkem Klimakult. Ten vyzývá čtenáře, aby si místo přijímání dogmat kladli otázky, a to i ve škole. Informace a fakta, na jejichž základě si mají čtenáři Učitelských novin ty správné otázky pokládat, ale přední český klimatolog Radim Tolasz označil za „shromáždění snad všech nesmyslů, které se kolem tohoto tématu u nás vyskytují“.

„Učitelské noviny si za peníze, které dostávají ze státního rozpočtu, předplácejí veřejné školy po celém Česku. Vzhledem k tomu, že se učitelé zvlášť v aktuálních tématech potřebují kontinuálně vzdělávat a mnozí k tomu využívají odborný tisk, je naprosto nemístné, že se podobné texty v pedagogickém periodiku, jako jsou Učitelské noviny, vůbec objevují,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

“Učitelské noviny se v posledních měsících pozoruhodným způsobem přihlásily k mediálnímu proudu, jenž v mnohém koresponduje s obsahem dezinformačních zdrojů. V prvním případě dogmatickým popíráním vlivu lidské činnosti na klimatické změny, v případě druhém rozhovorem s člověkem, jenž systematicky šíří xenofobní postoje na základě vysoce manipulativních fabulací. Tato aktivita posouvá údajně odborný školský časopis, jehož autorita stojí primárně na dlouhé existenci, na radikální a populistický okraj společenské diskuse. Počínání redakce je těžko pochopitelné. Vzhledem k tomu, že jde o časopis hojně odebíraný školami, je žádoucí, aby se k dané situaci vyjádřili lidé odpovědní za řízení vzdělávacího systému,” komentuje úroveň publikovaných textů Bob Kartous.

Reakce Učitelských novin na tiskovou zprávu EDUin nazvanou Týdeník pro učitele dal prostor extremistickým názorům:

Pravidelným a dlouhodobým čtenářům našeho týdeníku je bezpochyby znám fakt, že UN se již řadu let vyjadřují mimo jiné jednak ke kontroverzním společenským otázkám, jednak k tématům, která nejsou a priori školská, ovšem vždy více či méně nějak se vzděláváním souvisejí. Anebo snad chce někdo tvrdit, že publicisticky zpracovaná témata například z oblasti historie, zeměpisu či literatury nemají se vzděláním nic společného? Nepohodlná fakta, nekorektní názory nebo opomíjená očitá svědectví se v UN běžně objevovala, a to u fenoménů, jako jsou třeba inkluze, migrace, rasismus, extremismus, multikulturalismus nebo nacionalismus. Pokud zástupci neziskové organizace EDUin tento jednoznačně prokazatelný fakt ignorují, znamená to, že buď naši tiskovinu prakticky neznají, anebo záměrně lžou a manipulují. Důkazem budiž i tvrzení, že UN popírají vliv lidské činnosti na klimatické změny. Nic takového jsme nikdy nenapsali, pouze jsme nenalezli objektivní vědecký fakt (nikoliv jen hypotézu, jakkoliv široce podporovanou), který by jednoznačně potvrzoval, že současné klimatické výkyvy jsou primárně, a to slovo zdůrazňujeme, způsobeny průmyslovým nebo zemědělským působením člověka.

Pokud jde o článek Klimakult, zabývající se právě takzvaným globálním oteplováním, jeho kritice jsme zcela otevřeně čelili a všechny alespoň trochu věcné reakce zaslané naší redakci jsme uveřejnili. Ba co víc, dokonce jsme opakovaně vyzývali k tomu, ať někdo z daných specialistů napíše edukativní text, který čtenářům jednoznačně a na základě nezpochybnitelných důkazů vysvětlí, co je skutečnou příčinou současných změn klimatu a jak jim opravdu efektivně čelit. Doposud jsme ale žádný takovýto materiál neobdrželi…

A Radim Tolasz? Ten se na UN nikdy nijak neobrátil, pouze na svém webu uveřejnil soubor bodů zcela vytrhaných z kontextu, z nichž některé ukazují na to, že buď onen článek četl nepozorně, nebo záměrně určité vybrané údaje dezinterpretoval. Soudní čtenáři se pak v následných diskuzích (včetně webů, které jeho text pasivně převzaly) též dotazovali: A kde na internetu je vlastně ten text, který je právě kritizován?

V případě rozhovoru s Petrem Hamplem, který vyšel v nové rubrice Nekorektně, se EDUin pokouší z veřejné diskuze vyřadit známého sociologa, který se obává islamizace naší země, školství nevyjímaje. A nejsou to proto především zrovna učitelé, kteří by měli vědět o faktech, jež mnohá média nepovažují za podstatná, nebo i o názorech, s nimiž případně nebudou souhlasit? Vždyť někteří zřejmě znají jen jméno tohoto sociologa, aniž by se s jeho postoji skutečně seznámili. Je smutné, že EDUin, který se označuje za Informační centrum o vzdělávání, nevznesl kromě dehonestujícího nálepkování jediný konkrétní příklad nepravdivého, či dokonce třeba protizákonného výroku pana Hampla v daném rozhovoru zveřejněném v UN. To de facto znamená, že EDUin brání svobodě slova a snaží se manipulovat s pedagogy, kteří jsou jistě natolik vzdělaní a přemýšliví, že si dokážou učinit svobodný a erudovaný názor i bez autoritativní intervence subjektu, který se o sobě na vlastním webu vyjadřuje jako o nezávislé, nestranné a otevřené neziskové organizaci.

Tato situace je o to závažnější, že vlivný EDUin bez relevantních důkazů zaútočil na svobodné médium a pokusil se tak ohrozit jeho samotnou existenci tím, že v podstatě vyzval k naší cenzuře, či dokonce k postupné likvidaci! O odbornosti a profesionalitě ekonomicky i autorsky zcela nezávislých UN totiž nerozhoduje na rozdíl od praxe neziskových organizací žijících z grantů a darů (nebo případně ještě z takzvaného sociálního podnikání jako u EDUin) náklonnost vybraných fyzických nebo právnických osob, ale zcela výhradně svobodný trh.

Redakce UN