Tisková zpráva: Umí maturitní testy odlišit, kdo umí a neumí matematiku?

Praha, 1. června – Dnes začaly didaktickými testy z matematiky, angličtiny a francouzštiny státní maturity. Deset let od jejich zavedení stále nemáme k dispozici data, která by umožnila analyzovat, co a jak přesně testy připravované Cermatem ověřují.

Tady jsou 3 otázky, na které bychom měli znát odpověď:

• S jakou přesností měří maturitní testy dovednosti studentů?

Při pohledu zvenku není zřejmé, podle jakých kritérií se řídí bodování úloh. Například jak souvisí počet bodů s náročnosti úlohy a zda autoři testu berou v úvahu vliv tzv. náhodné odpovědi. Z dat, která Cermat zveřejnil na základě zákona o svobodném přístupu k informacím k maturitním testu z matematiky pro rok 2019, navíc vyplývá, že maturitní test ve stávající podobě sice dobře rozlišuje mezi žáky, kteří jsou v matematice průměrní, v hodnocení žáků na hranici tzv. cut off score, kde se rozhoduje o tom, kdo v testu uspěje a kdo propadne, je ale mnohem méně spolehlivý. O tom, kdo z těchto žáků uspěje a kdo propadne, pak do značné míry rozhoduje náhoda.

• Jsou výsledky v testech srovnatelné?

Cermat uvádí, že při přípravě maturitních testů a jejich zpětné validaci používá klasickou testovou teorii. Na jejím základě není možné posoudit objektivní náročnost testu, například nezaručuje srovnatelnost mezi lety. Nedokáže totiž odlišit, zda za lepší nebo horší průměrný výsledek v daném roce může náročnost testu, nebo změna ve složení či schopnostech studentů. To může být příčinou paradoxu, kdy se během deseti let existence státní maturity mezi žáky, kteří maturují z matematiky, výrazně vzrostl podíl gymnazistů, neúspěšnost ale zůstává na obdobné úrovni.

• Měří test, co měřit má?

Předpokládáme, že maturitní test z matematiky ověřuje schopnost žáka řešit matematické problémy, nemusí tomu tak ale být a dostupné informace nenasvědčují tomu, že by to Cermat bral v úvahu. To může náhodně poškozovat různé skupiny maturantů. V loňském testu z matematiky například mezi úlohy s největším rozdílem mezi úspěšností žáků gymnázií a žáků jiných typů škol patřila slovní úloha, která z čistě matematického hlediska nebyla natolik náročná, aby takto výjimečný rozdíl vysvětlovala. Jednou z možností, proč si s ní poradilo 56,4 % gymnazistů, ale pouze 22,3 % žáků středních odborných škol a 10,9 % žáků středních odborných učilišť, může být lepší znalost pojmů jako kapitál nebo investice u gymnazistů.

„Bez toho, aby autoři test připravovali a pilotovali tak, aby vlivy náhody eliminovali, je předpoklad, že test z matematiky ověřuje objektivně matematické dovednosti a že je měří u všech testovaných stejně, nepodložený,” říká datový analytik EDUin Jiří Münich.